Vstup Chorvatska do EU je poznamenán situací, v níž se celý svazek nachází. Přesto v novinových komentářích převládá optimistický tón. A to jak v chorvatském Večerním listu, tak u pohledů zvenčí.
Chorvatsko se konečně vrátilo do kulturně-civilizačního okruhu, z nějž volbou vlastních elit odešlo téměř před sto lety. Prvním červencem 2013 začíná pro naši zemi nová éra. Evropská unie nám umožňuje nejen zachovat národní identitu, ale také rozvinout veškerý potenciál. Chorvatský příspěvek EU se může zdát skromný, ale není zanedbatelný. Přispějeme nejen krásami přírody a Jadranu, ale též tisíciletou kulturou, pilnou pracovní silou či intelektuálními schopnostmi. Fakt, že v rámci regionu vstupujeme do unie hned po Slovinsku a před ostatními zeměmi bývalé Jugoslávie, znamená pro Chorvaty i psychickou podporu. Omezí se totiž výskyt geograficko-kulturních termínů jako „západní Balkán“, „náš region“ či „náš prostor“. Všechny tyto termíny Chorvaty rozčilují, protože byly vždy chápány jako eufemismus pro novou Jugoslávii. Než dorosteme do univerzální evropské země, uteče hodně vody. Stoleté setrvávání v odlišném mentálním prostředí udělalo své. A nebýt politické role Franja Tudžmana, Chorvatsko by v postjugoslávském prostoru mentálně zůstalo natrvalo.
Večernji list: Začíná nová historická éra
The Wall Street Journal: Chorvatsko v Evropě
Chorvatsko se stalo 28. členem EU a po Slovinsku druhou zemí bývalé Jugoslávie v unii. Ale přerod Chorvatska z jugoslávské „republiky“ v plnohodnotného člena EU bohužel zdaleka není hotov. Záhřeb stále pracuje na detailech své „dohody o partnerství“ s unií, která teprve rozhodne, nakolik bude nový člen těžit z unijních finančních podpor. V zemědělství Záhřeb a Brusel slibují až desetinásobný růst dotací v příštích deseti letech. Další jednání se stále vedou kolem pracovní a obchodní ochrany a také fiskální politiky. Než se věci vyjasní, budou si Chorvaté muset na plné výhody plynoucí ze členství počkat. Evropští partneři mají ještě několik „přechodných“ let na to, aby odstranili většinu bariér, které se týkají chorvatského zboží, služeb i pracovních sil. Bulharsko a Rumunsko se k unii přidaly v roce 2007, ale dosud čelí restrikcím, pokud jde o život a práci v několika zemích EU včetně Německa, Francie a Británie. Ani vnitřní přechod Chorvatska k dospělé demokracii není dokončen. Korupce je v zemi silně rozšířená i na poměry regionu. Poslední žebříček Transparency International uvádí, že Chorvaté mají ve své instituce ještě o kousek menší důvěru než Kubánci. Teoreticky by členství v EU mělo být motorem dalších domácích reforem. Ve skutečnosti je však největší výzvou pro Záhřeb vybudovat si v EU pozici, která bude znamenat víc než jen příjem dotací. Estonsko ukázalo, jak výhody volného trhu využít, a je příkladem, který by země jako Chorvatsko mohla následovat. Ostatně také odstrašující příklady Kypru či Portugalska v sobě nesou pro Chorvaty užitečnou lekci.
Hospodárské noviny: Klady i zápory
Chorvatsko se stalo plnohodnotným členem EU. Vstup by měl zemi ekonomicky pomoci, ale přináší i rizika. Na jedné straně je pravděpodobné, že země jako celek bude podnikatelsky atraktivnější. To by mohlo vést k přílivu zahraničních investic. Na druhé straně k jejich přilákání bude zapotřebí reforem mířících ke zlepšení podnikatelského prostředí. Podle průzkumu Doing Business vidí chorvatští podnikatelé problémy hlavně v náročném získávání povolení a ve slabé ochraně investic. V případě Slovenska přitom velké zahraniční investice přicházely i v letech před vstupem do EU, což souviselo s privatizací i strukturálními reformami. Dalším pozitivním impulzem pro chorvatskou ekonomiku by mohly být eurofondy. Kdyby je země dokázala vyčerpat všechny, přínos by mohl představovat zhruba tři procenta HDP ročně. Chorvaté však z předvstupových fondů dokázali do poloviny roku 2012 vyčerpat jen necelou polovinu. Vstup do unie s sebou nese i negativní důsledky. Země se stane součástí jednotného evropského trhu. Bude muset vystoupit ze sdružení volného obchodu CEFTA, kam patří významní obchodní partneři Bosna a Srbsko. Do zemí CEFTA loni směřovalo asi dvacet procent chorvatského vývozu. Vyšší cla budou mít krátkodobý negativní efekt. Měl by však být kompenzován zvýšením exportu na trhy unie. Ekonomická konvergence obecně bude u Chorvatska pomalejší než v případě Slovenska, protože my jsme vstupovali do unie v časech globálního ekonomického růstu.
Čtěte také:
Chorvatsko vstupuje do EU. Se čtyřletou recesí na krku
Chorvatské pobřeží se otevře, rybáři se bojí Bruselu i nájezdů Italů