Většina Severokorejců žije na hranici chudoby a nemá dostatek jídla. Izolovaná komunistická země utrácí jinde. Výdaje na armádu a vývoj jaderných zbraní spolyká přibližně 20 procent tamního HDP. Velká část jmění KLDR ale putuje například do stadionů, letišť, luxusního zboží nebo opuštěného obřího hotelu v Pchjongjangu.
Podle jihokorejská centrální banky vzrostl loni hrubý domácí produkt KLDR o 3,9 procenta, tedy nejvíce od roku 1999. Severní Korea těží zejména z obchodu s Čínou. I tak však patří mezi nejchudší země na světě, v níž velká část obyvatelstva trpí nedostatkem jídla.
Vůdce KLDR Kim Čong-un místo zlepšení životní úrovně obyvatelstva utrácí ze státní kasy za megalomanské projekty. Kromě sportovních stadionů a letišť například i za plážové a lyžařské resorty či mrakodrapy v hlavním městě Pchjongjangu, které slouží jako „Potěmkinovy vesnice“.
Stadiony
Stadion May Day v Pchjongjangu, který v roce 2014 prošel rekonstrukcí, je se 150 tisíci míst pro diváky jedním z největších na světě. Více než na sportovní události se ale používá k výroční oslavě režimu, při které na ploše tančí tisíce vystupujících. V regionu Wonsan mezitím už začaly práce na novém, ryze fotbalovém stadionu, který by měl být hotový v březnu příštího roku.
Plážový resort
Kim Čong-un v novoročním projevu slavnostně představil plány na předělání Wonsanu v luxusní plážový resort, kam chce nalákat turisty z Jižní Koreje či Japonska. Jeho součástí mají být pětihvězdičkové hotely, soukromě rezidence, ale třeba i uměle vytvořené jezero.
Letiště
Režim v posledních letech dokončil dva velké projekty. Prvním byl terminál pro mezinárodní lety na letišti v Pchojngjangu, otevřený v roce 2015. Stejně jako většina dalších megalomanských projektů v KLDR se snaží působit velkolepě, najdete v něm například fontánu s čokoládou. Funkční internet v internetové místnosti ale ne… Denně odbaví jeden až dva lety.
Druhým projektem je předělané vojenské letiště v již zmiňovaném Wonsanu, kde je kromě budovaného plážového resortu i jeden ze soukromých Kimových paláců. Od svého otevření v roce 2015 letiště údajně neodbavilo ani jeden mezinárodní let.
Pchjonghattan
Kimovy „Potěmkinovy vesnice“. V několika čtvrtích hlavního města rostou mrakodrapy a další moderní infrastruktura, která má překrýt šeď metropole a sloužit jako nástroj propagandy při prezentaci země zahraničním novinářům. Tyto městské části si vysloužily ironickou přezdívku Pchjonghattan.
Vzdá se KLDR jaderných zbraní?
Luxus
Dovoz luxusního zboží po Kimově nástupu do funkce v roce 2011 výrazně vzrostl. Vůdce KLDR například na nedávnou schůzku s ministrem zahraničí USA Mikem Pompeem přijel novým Rolls-Roycem za zhruba 420 tisíc dolarů, ke kterému by vzhledem k sankcím ani neměl mít přístup. Kim si život na vysoké noze užívá. Vlastní několik panství, jachet či soukromý tryskáč.
Hotel Ryugyong
Megalomanský projekt, do něhož byly od roku 1987 investovány náklady v hodnotě dvou procent severokorejského HDP. Hotel byl oficiálně dokončen v roce 2012, ve skutečnosti však dodělaný není a zůstává uzavřený a nepoužívaný. Hotel ve tvaru pyramidy o 105 patrech tak má primát nejvyšší nedokončené stavby na světě.
Muzeum zahraničních darů
Iluzi dobrých vztahů s ostatními zeměmi přiživuje velké muzeum zahraničních darů, které čítá více než 100 tisíc položek, shromážděných od čtyřicátých let minulého století do dneška. Jsou mezi nimi například podepsaný míč basketbalové legendy Michaela Jordana (dar od bývalé ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightové), neprůstřelná limuzína Josifa Stalina či meč Muammara Kaddáfího.
Lyžařský resort
Projekt za 27,7 milionu dolarů byl dokončen v roce 2013. Lyžařský resort Masikryong nabízí například 70 mil běžkařských tras. V zemi ale umí lyžovat jen 0,02 procenta lidí.
Armáda a vývoj jaderných zbraní
KLDR dává obrovský důraz na svou vojenskou sílu. Armádu tvoří kolem 1,2 milionu vojáků, další miliony jsou pak připraveny v záloze. Do armády Severní Korea dává čtvrtinu svého HDP. Jen do jaderného programu pak investovala už 3,2 miliardy dolarů. Kim se zavázal k denuklearizaci, není však jisté, kdy a do jaké míry ji bude země schopna a ochotna realizovat.
Dále čtěte: