glosa
Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) nedávno přišel s poměrně zásadní studií, která srovnává důchodové systémy pěti postkomunistických zemí. Český státní důchodový systém ze srovnání vyšel jako nejhorší. Například muži narození v roce 2008 prý mohou očekávat, že na důchodech odvedou trojnásobek toho, co by měli získat zpět. Studie s názvem Penzijní dluh: břímě mladých vyšla na konci května a zpracoval ji expert z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity Ondřej Schneider. Oponenti ale tvrdí, že své výpočty až příliš zjednodušil, což mohlo konečná čísla zkreslit. Metodologie například nezahrnuje příspěvky, které byly do systému odváděny v minulosti, a zároveň nepočítá ani s nově příchozími účastníky do systému. „Výpočet tak připomíná velmi statický ,mikro‘ pohled na celou problematiku a postrádá dynamiku, kterou je nutné alespoň částečně zohledňovat. Prezentovaná kalkulace zároveň zahrnuje pouze ,malou‘ důchodovou reformu a nezohledňuje možné varianty zavedení druhého nebo úpravy třetího pilíře, o nichž se v současné době často diskutuje,“ domnívá se Jindřich Vašina, partner KPMG Česká republika. Schneider se námitkám nebrání, svou práci však hájí. „Naše ambice byla velmi omezená, nechceme spekulovat, jak se systém bude reformovat, ani nezkoumáme schodky v daných letech. Jen se díváme, jaký „deal“ systém nabízí mladým lidem dnes. Vychází to, že hodně špatný,“ tvrdí. O tom, že současný systém penzí v Česku není udržitelný a je třeba ho změnit, nepochybuje téměř nikdo. Hádky se vedou především o to, jak ho změnit a z čeho se to zaplatí. Zastánci nejrůznějších variant přitom často dodávají váhu své argumentaci citacemi z podobných studií. Jak by ale Česko dopadlo při zohlednění vyloučených parametrů, není jasné. Příznivci vyšších daní v každém případě dostali od Schneidera dárek, na němž mohou stavět argumentaci. Schneider totiž napsal: „Navrhujeme reformu financování českého penzijního systému pomocí financování dnešního základního výměru důchodů z vyššího zdanění spotřeby. Sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty na úrovni 21,3 procenta by umožnilo snížit odvody do důchodového systému o 5,5 procenta objemu mezd, a podpořit tak vyšší zaměstnanost.“
