Zimní stadion v Praze na Štvanici patří k české hokejové historii. Hrála se na něm čtyři mistrovství světa a roku 1947 zde československá reprezentace získala i světový titul. Od roku 2000 je kulturní památkou.
Foto: ČTK
Pražský ostrov Štvanice leží mezi Holešovicemi, Karlínem a Novým Městem. Zpočátku se jmenoval Velké Benátky, současný název dostal až podle štvanic na zvěř, které se zde pořádaly v 17. a 18. století. Později se Štvanice stala oblíbeným rekreačním místem se třemi restauracemi a letní arénou.
Od roku 1887 se zde konaly atletické závody a v dalších letech přibyly tenisové kurty, veřejné koupaliště i sluneční lázně. Sportem ale začal ostrov naplno žít až ve 30. letech minulého století, kdy zde vznikl první pražský zimní stadion. Jeho výstavbou se v Československu výrazně zvýšil zájem o lední hokej a počet klubů do roku 1933 vzrostl až na 146.
Stadion za titul
Týmy hokejové reprezentace Čech a nástupnické československé reprezentace musely nejprve získat pět titulů mistra Evropy, než se dočkaly prvního stadionu s umělou ledovou plochou. Rada hlavního města Prahy rozhodla o přidělení pozemku ke stavbě na ostrově Štvanici Pražským vzorkovým veletrhům 15. března 1929. Stalo se tak pod vlivem úspěchu na mistrovství Evropy téhož roku, které českoslovenští reprezentanti vyhráli.
Stavba však začala až roku 1930. Pracně se vybíralo přesné místo a řešily se i spory s památkáři, kterým vadilo, že stadion (zpočátku ještě nekrytý) zastíní výhled na Hradčany. Vše se ale nakonec urovnalo a práce mohly začít. Projekt vypracoval známý architekt Josef Fuchs, jehož funkcionalistická orientace byla patrná především na budově přilehlé kavárny. Stavbu prováděla firma Keclík a strojní zařízení dodala První brněnská strojírna. Stadion o rozměrech 94 x 32 metrů měl být původně hotový do konce roku, termín se ale nakonec dodržet nepodařilo.
LTC proti Manitobě
První naplánované utkání mezi LTC Praha a kanadským týmem Manitoba University Graduaces se tak 17. ledna 1931 odehrálo ještě za provizorních podmínek. Pořadatelé měli zpočátku obavy, zda se diváci vůbec dostaví. V den zápasu se ale ukázalo, že kapacita stadionu (zhruba 8 tisíc míst) obrovskému zájmu lidí ani stačit nebude. Podle pamětníků byl na zcela zaplněné tribuny fascinující pohled. Dav kolem lesknoucího se kluziště prý hučel a šuměl jako voda na jezu.
Začátek utkání se sice o něco zpozdil, protože elektrotechnici ještě namontovávali poslední reflektory, následná podívaná ale fanouškům vše vynahradila. Silný tým z Manitoby, který v Evropě porazil kdekoho, se střetl s tehdy nejlepším českým mužstvem LTC Praha, posíleným navíc o Kanaďana Blackie Watsona. Tento hrající trenér sice nakonec neskóroval, ale i jeho zásluhou skončil zápas lichotivou prohrou 0:2. Druhý den navíc v odvetném duelu česká reprezentace (která byla téměř totožná s týmem LTC) uhrála s Kanaďany cennou remízu 0:0.
Hokejový svátek
| Zimní stadion Štvanice |
| Postaven podle plánů Josefa Fuchse ve 30. letech 20. století. První utkání se zde sehrálo 17. ledna 1931, slavnostně otevřen byl 6. listopadu 1932. V letech 1933, 1938, 1947 a 1959 se zde konala hokejová mistrovství světa. Roku 1956 byl kvůli mistrovství Evropy v basketbalu žen zastřešen. V 60. letech začala jeho sláva upadat a byl postupně uzavírán. Koncem 20. století se uvažovalo o jeho demolici, k ní ale nakonec nedošlo. Od roku 2000 je kulturní památkou.. |
Zdálo se, že dostavba stadionu je otázkou několika týdnů, investorovi Pražským vzorkovým veletrhům ale záhy došly peníze a První brněnská vyhrožovala, že si strojní zařízení odveze zpět. Uvažovalo se i o tom, že ze stadionu vznikne chladírna nedalekých jatek, pražská radnice ale nakonec zasáhla. Slíbila příštímu majiteli nájem pozemku za symbolickou stokorunu a každoroční odpis 350 tisíc korun na dávce ze zábavy.
Nabídku nakonec přijala firma Keclík, která stavbu prováděla a měla na ní také největší pohledávky. Do následujícího světového šampionátu se sice již stadion dokončit nepodařilo, koncem roku 1932 byla ale hala konečně hotová. Slavnostní otevření proběhlo 6. listopadu 1932 za účasti ministra obchodu i primátora hlavního města. Po státní hymně vyjeli na ledovou plochu krasobruslaři, po nich rychlobruslaři a nakonec následovalo hokejové utkání československých reprezentantů s Francií. Skončilo výsledkem 4:4, důležitější byl ale fakt, že se Praha tímto okamžikem definitivně zařadila k hokejovým městům.
Hrobníkovi z lopaty
Hned v následujícím roce se na Štvanici odehrálo i první hokejové mistrovství světa. Na něm sice českoslovenští reprezentanti nestačili na Kanadu s Amerikou, skončili ale na třetím místě, které jim vyneslo další titul mistrů Evropy. Světové šampionáty se pak v Praze konaly ještě v letech 1938, 1947 a 1959, z nichž nejúspěšnější byl ten poválečný. Na něm získalo Československo historicky první titul mistrů světa.
Roku 1956 byl stadion kvůli mistrovství Evropy v basketbalu žen zastřešen, v 60. letech minulého století ale začala jeho sláva upadat. Roku 1968 byl sice ještě opravován, práce ovšem nebyly provedeny kvalitně a jednotlivé části musely být postupně uzavírány.
Na sklonku 20. století byl stadion již v dezolátním stavu a pražská radnice uvažovala o jeho demolici. Roku 1997 se ale nájemcem stalo občanské sdružení APeX Club, které si dalo za cíl stavbu postupně opravit a zprovoznit. Vyrovnalo se i s povodněmi roku 2002 a v současnosti nabízí na památkově chráněném objektu veřejné bruslení.
