Nečekaně mírná inflace působí nejvíce potíží centrální bance. Ta na údaje o červnovém vývoji spotřebitelských cen reagovala dada-prohlášením, že inflační cíl bude splněn, ale později. Kolaps inflačního cílení je makroekonomickou ostudou ČNB, nikoliv však selháním měnové politiky. Na inflačních rekordech se podepsala souhra příznivých vnějších vlivů, které národní banka nevyvolala, ale měla je předvídat a využít. Například k aktivnějšímu usměrňování kursu měny, k němuž inflační příměř í dál poskytuje dobré podmínky.
V inflaci se vše podstatné odehraje v budoucnosti, ale nikdo neví kdy. Jisté je to, že červnový národní rekord v meziročním růstu spotřebitelských cen (2,2 procenta, při čisté inflaci dokonce minus 0,6 procenta) vydrží jen měsíc. V červen ci kvůli zastaveným deregulacím padne další meta a meziroční inflace se podle všeobecného očekávání dostane zhruba na jedno procento.
Ve druhém pololetí vstoupí do hry nízké hodnoty spotřebitelských cen z minulého roku, takže mírný růst inflace je zaručen. Mírně proinflačně by mělo působit i očekávané oslabení koruny.
