Spor mezi státem a ČSOB nejspíše skončí u arbitráže
Sporné pohledávky z České konsolidační agentury (ČKA) se nebudou ČSOB prodávat za korunu. Zvrátit tento záměr ministra financí Bohuslava Sobotky se podařilo Vlastimilu Tlustému, když zveřejnil celý plán a obvinil ministra, že chce poškodit veřejné finance v rozsahu jedenácti miliard korun. To však neznamená, že záležitost usnula. Jen se začaly připravovat další varianty.
Klíčové je, že dozorčí rada svým postupem definitivně zablokovala možnost, že by se ČKA vzdala za nepřiměřenou cenu svých nároků. V současnosti nejpravděpodobnější variantou, o níž se bude v tomto týdnu jednat, je řešení, kdy by ČSOB převzala sporné pohledávky a zaplatila za ně více než jedenáct miliard korun. Ministerstvo financí by se zavázalo, že by tuto částku na základě nějakého dosud neznámého titulu ze smluv o státní záruce na aktiva IPB bance proplatilo.
Dobře informovaný zdroj říká, že by se přitom nemusela fakticky přesunout ani koruna. ČKA by totiž vznikla pohledávka vůči ČSOB a vláda by rozhodla na základě zákona o majetku státu, že práva k hospodaření s touto pohledávkou převede na ministerstvo financí. To by svůj závazek vyrovnalo pohledávkou z ČKA.
ČSOB muzikant.
To, že dopad takovéto kulišárny na veřejné finance je shodný s prodejem pohledávek za korunu, je nasnadě. Z dosud zveřejněných informací vyplývá, že část z jedenácti miliard pohledávek by měla jít k tíži ČSOB, přestože ta to stále nehodlá připustit.
V prohlášení mluvčího banky Milana Tománka z minulého týdne se uvádí, že „ČSOB nemá žádnou odpovědnost za chyby IPB. Tato teze je řídící logikou všech dokumentů podepsaných mezi ČSOB a českým státem zastoupeným Ministerstvem financí ČR a ČNB. Takto ji schválil jak ÚOHS (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže - pozn.red.), tak Evropská komise při zevrubném posuzování celého aranžmá záchrany IPB“. A aby nebylo pochyb, co tím ČSOB míní, dodal, že „pokud se u některého aktiva prokážou zásadní právní vady,… vypořádá si tuto situaci mezi sebou Ministerstvo financí ČR a ČKA. ČSOB je pouze pasivním účastníkem takového vypořádání. Takové vypořádání nemá a nemůže mít jakýkoliv dopad do výnosů nebo nákladů ČSOB.“
Počkat na auditora.
Tato argumentace pomíjí, že vedený spor není sporem o odpovědnost za chyby IPB, ale sporem o chyby ČSOB, na něž se žádná garance v uzavřených smlouvách nevztahuje a vztahovat ani nemůže. Příkladem je směnečný dluh za společností J. Ring, kdy ČSOB nepřevedla směnku na ČKA jediným možným způsobem, který připouští zákon, tedy rubopisem, a znemožnila tak ČKA tuto pohledávku řádně vymáhat a řešit. Agentura prohrála spor se společností EC Group a přišla o peníze. Proto se obrátila na ČSOB a svůj nárok obhájila u soudu. ČSOB musela vrátit 1,7 miliardy korun, které dostala od státu za neplatný převod pohledávky. Banka však nárokuje proplacení této částky u ministerstva financí. Zatím všechny právní posudky zpracované na objednávku ČKA či státu konstatují, že ministerstvo nemá právo tyto peníze proplatit.
Jsou i jiné pohledávky, kde ČSOB sice nepochybila, ale těžko lze ze smlouvy dovodit povinnost plnění státu. Takovým případem je například zánik směnečné pohledávky z avalu splynutím směnečného ručitele s avalistou. Také tento případ byl již řešen soudem ve prospěch ČKA.
A ve sporném balíku je podobných pohledávek ještě více. Lze se tedy domnívat, že Tománek nemá zcela pravdu ani ve svém tvrzení, že záležitost nemůže mít dopad do výnosů a nákladů ČSOB, a se svým soudem by měl počkat raději na výrok auditora.
Vídeň čeká.
Je možné, že ani další varianta sporu, o níž se má opět jednat tento týden, nebude průchozí. Ministr Sobotka by musel přijmout odpovědnost, že vyplatí ČSOB kromě skutečných smluvních závazků státu i peníze, na něž nemá banka nárok. Lze očekávat, že v předvolební době, bez existujících podpůrných právních stanovisek, v sobě takovou odvahu nenajde.
Pak by se zřejmě vrátil do hry původní návrh ČKA, který směřoval k prodloužení celého procesu. Sporné pohledávky lze totiž vracet ČSOB jen do termínu promlčení u jednotlivých případů. Tento termín nabíhá od října loňského roku. ČKA navrhovala, aby ČSOB přistoupila na návrh prodloužit promlčecí lhůty a během času by se mohla podstatná část pohledávek vyřešit u soudů s dlužníky. Spor by se tak omezil na mnohem menší sumu. ČSOB takový postup jednoznačně odmítla. Fakta však ČKA dávají za pravdu. Loni v říjnu, kdy celá kauza vstoupila do fáze žalob, činil objem sporných pohledávek více než šestnáct miliard korun. Nyní je to zhruba jedenáct miliard. Pokles byl způsoben tím, že soudy uznaly oprávněnost pohledávek v rozsahu téměř pěti miliard korun a problém tím byl vyřešen.
Přesto lze očekávat, že část sporných pohledávek bude nakonec předmětem soudního zkoumání. Na základě Smlouvy a státní záruky by pak spor řešil tribunál vídeňského arbitrážního soudu.