Evropa začíná měnit svůj přístup ke geneticky manipulovaným organizmům (GMO). Opravdu je to pro liberála dobrá zpráva? V Profitu č. 6/04 to v článku o genetických hybridech tvrdí autor Petr Havel. Skutečnost je ale poněkud jiná. Evropa dosud představovala alternativu vůči GMO, nekriticky podporovaným Spojenými státy.
A u takto revoluční technologie je ostražitost na místě. Vidět v současné změně zákonité vítězství pokroku je poněkud naivní. Uběhlo příliš málo času - dnešní svět je příliš komplexní a deformovaný mnoha zájmy a vlivy, abychom mohli spokojeně prohlásit, že GMO v spravedlivém tržním zápase a díky preferencím svobodně vybírajících spotřebitelů po zásluze poráží zastaralé kulturní plodiny neschopné uspokojovat vzrůstající potřeby moderního člověka. Je-li používání GMO tak nepochybně výhodné pro všechny strany, proč se jeho propagátoři brání povinnosti informovat o jeho použití na obalu výrobku spotřebitele? Lidé se už dávno naučili ostražitosti vůči vědecky zaručeným novinkám. Stačí si jen vzpomenout na fotografie rozesmátých rekreantů, kolem kterých plážový traktor rozprašuje DDT - samozřejmě v zájmu jejich zdraví a pohodlí. Ale jak vyčíslíme škodu, jestliže cizorodé geny nenávratně kontaminují nebo vytlačí po tisíciletí šlechtěné kulturní plodiny? Skutečně se chceme spolehnout, že nežádoucímu šíření genů zabrání hluboké lesy a lenost opylujícího hmyzu? Ikdybychom akceptovali názor, že poměrně jednoznačný odpor evropské veřejnosti je vyvolán jen hysterickou propagandou zelených fanatiků, je v demokracii možná jen jedna cesta: svobodně si vybrat. Informací zdruhé strany barikády je více než dost. A zatímco motivy a financování odpůrců GMO je třeba krkolomně vysvětlovat pomocí konspiračních teorií, je u zastánců poměrně jasno - tahouna oboru, firmu Monsanto stojí nízká popularita genetických manipulací miliardové ztráty. Nelze se tedy divit, že do lobbování se zapojil i americký prezident. Jeho obvinění, že odpůrci GMO brání nasycení hladovějících ve třetím světě, je spíše citovým vydíráním, než racionálním argumentem. Kdyby šlo manažerům Monsanta o řešení světového hladu a ne o vyšší prodej osiva a herbicidů, jsou už dávno na dlažbě. Rozumně uvažující člověk asi uzná, že jednoznačné rozhodnutí je nad jeho síly. Ale i odborník a ještě více politik by měli dodržovat zásadu předběžné opatrnosti. Vždyť ty největší objevy v genetice nás teprve čekají.
