Teprve pár hodin pociťuje na vlastní kůži institut domácího vězení Jaroslava Orctová (41) z Čáslavi. Pravidla trestu musí dodržovat od prvního října. Po dobu čtyř měsíců bude muset být doma každý večer a noc, a celý den o víkendech a svátcích. Trest dostala za to, že se jako spolupachatelka podílela na krádeži traverzy.
Foto: Jakub Stadler
Trest domácího vězení jste dostala za krádež. Co se stalo?
Můj přítel koupil ukradenou traverzu. Já o tom nevěděla. Chtěl, abych mu s ní pomohla a v ten moment nás chytili. Chtěli jsme si udělat na zahradě altán. Nakonec ho máme, ale je ze dřevěných trámů.
Hrozilo vám vězení?
Měla jsem jít za spolupachatelství při krádeži do vězení na dva měsíce, nakonec se mi naskytla možnost zůstat doma čtyři měsíce v rámci trestu domácího vězení a jsem za to fakt vděčná. Za mříže už bych se vrátit nechtěla. Zhruba před dvěma lety jsem tam strávila 10 měsíců za podvod, do kterého mne také navezl můj přítel, a bylo to hrozné období.
Dokážete si představit, že byste se za mříže vrátila?
Tehdy jsem přísahala, že už nesmím. Mezi ostatními odsouzenými jsem se necítila dobře. Snažila jsem se na cele vůbec nebýt a co nejvíc pracovat, abych s ostatními vězenkyněmi nemusela trávit moc času. Dokonce jsem se odnaučila kouřit. Byly tam prostitutky, zlodějky, feťačky. Ženy, co se za mříže vracejí opakovaně. Věděla jsem, že mezi ně nepatřím. Nakoplo mě to a po návratu na svobodu jsem si hned našla práci v místním podniku a pracovala ještě víc, abych si něco našetřila.
Proč jste tedy znovu „klopýtla“ a co rozhodlo o tom, že jste dostala mírnější trest?
Dá se to parafrázovat větou z jednoho filmu: „Je to těma lidma, co se s nima stýkáš.“ Můj přítel Tonda mě doslova navezl do podvodu před lety a dostal mě do problémů i nyní. Za tu traverzu by pravděpodobně šel do vězení, ovšem krátce po začátku soudu se dostal do potyčky, kde ho zranili. Krvácel do mozku. Z nemocnice ho pustili před pár měsíci, ale zatím se o sebe nedokáže sám postarat a leží. Dá se říct, že mírnější trest jsem dostala i proto, že o něj chci pečovat.
Do začátku trestu vám zbývá několik dní. Už víte, jak bude vypadat?
Ano, paní z Probační a mediační služby u mne byla už asi třikrát. Dostala klíč od vrat, aby mne mohla kdykoliv zkontrolovat, pokud bych náhodou nebrala mobil nebo neotvírala. Vím, že musím být pořád dostupná na mobilu a pokud bych musela třeba do nemocnice, musím vše nahlásit a mít na to potvrzení. Stačí jedna chyba a jdu do vězení. Někdy chodí jednou za
14 dní, jindy dvakrát v týdnu.
I tento trest by měl mít výchovný efekt. Jak se z této zkušenosti poučíte?
Jsem za něj vděčná, to je první věc. Vězení mě tehdy hrozně rozhodilo. Dokonce jsem se odstěhovala z města, kde mám zbytek rodiny, protože se za to stydím. Taky vím, že až skončí tento trest a Tondovi se zlepší zdravotní stav a bude soběstačný, chci od něj odejít. Samozřejmě taky chci dál pracovat.
