Novému majiteli může hrozit splacení obligací za osm miliard korun
Mezitím, co se ministři Mertlík a Grégr ve vládě hádají o způsobu výběru privatizačního poradce pro stát, a celý proces se tím prodlužuje, hlásí se zájemci o třiašedesátiprocentní podíl Fondu národního majetku (FNM) v Unipetrolu. Vedle konsorcia Norex Petroleum/BAGS bude do hry pravděpodobně vstupovat i některá z ruských chemických firem a český Agrofert Holding. Týdeník EURO má informace, že nabídek však bude více. O budoucím majiteli Unipetrolu bude vláda podle plánu rozhodovat koncem roku 2001. Kabinet minulý týden schválil pouze členy meziresortní komise, která poradenskou firmu vybere. Týdeník EURO získal informace, že její složení je takřka stejné jako obou komisí pro privatizace energetického sektoru (EURO 3/2001). Kanadská firma Norex Petroleum, která loni neuspěla při privatizaci rafinérie Paramo, zkouší štěstí s německou obchodní firmou BAGS, která je z 80 procent vlastněna společností Carl Beiselen. Tato firma je spolumajitelem společnosti Chemag Agrear, která ovládá třicet procent německého trhu hnojiv. „Prim v konsorciu bude hrát samozřejmě Norex, ale vedeme jednání s dalšími dvěma strategickými partnery, uvedl šéf firmy BAGS Jiří Šmejkal. Nabídka konsorcia, která byla odevzdána Fondu národního majetku a ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO), se pohybuje kolem deseti miliard korun, což odpovídá prvnímu odhadu MPO, které očekává výnos až šestnáct miliard korun. Zatracené obligace. Šmejkal připouští, že by BAGS mohla nabídku o něco zvýšit, ale jako budoucí možný vlastník Unipetrolu musí počítat s dalšími investicemi, chce–li konsorcium zachovat pracovní místa. „Jedna věc je přání státu, druhá ekonomická realita v Unipetrolu. Naše konsorcium sice chce státu pomoci, ale analytici nám doporučili nabídnout jen deset miliard, což je rozumná částka. Hlavně proto, že nový vlastník zřejmě bude muset zaplatit obligace Unipetrolu ve výši minimálně osmi miliard korun, které budou splatné okamžitě, až FNM vystřídá soukromý akcionář, tvrdí Šmejkal. Otázka obligací však není fatální. „To je věc jednání a dohody vlády, Unipetrolu i budoucího vlastníka s bankami. Nikde není definitivně napsáno, že nový majitel bude muset zaplatit obligace okamžitě. Pokud vím, podobný problém existoval i v případě privatizace České spořitelny a zúčastněné strany se nakonec dohodly, řekl ředitel vnějších vztahů Unipetrolu Tomáš Zikmund. Český závazek. Dostupné informace uvádějí, že o Unipetrol budou mít velký zájem Rusové. Vláda však nemůže prodat Unipetrol konkurentovi České rafinérské, a jelikož Lukoil za něj může být považován, tato podmínka asi sehraje velkou roli při úvahách jednotlivých firem o privatizaci holdingu. Nicméně v Memorandu šestého (loňského – pozn. red.) zasedání Mezivládní komise pro obchodně–ekonomickou a vědeckotechnickou spolupráci mezi Českou republikou a Ruskem, které má týdeník EURO k dispozici, stojí (strana 8, odstavec 2.4), že „česká strana se zavazuje informovat zainteresované ruské společnosti o základních podmínkách privatizace rafinérsko–petrochemického holdingu Unipetrol . Na otázku týdeníku EURO, proč česká strana učinila takový závazek, mluvčí MPO Anna Stárková prohlásila: „Jedním z bodů programu šestého zasedání mezivládní komise byla otázka spolupráce v oblasti ropného průmyslu, včetně oblasti chemického a petrochemického průmyslu, kdy česká strana vyjádřila zainteresovanost českých firem zúčastnit se modernizace ruských podniků v těchto oblastech dodávkami zařízení a služeb. V této souvislosti byla diskutována otázka možnosti užší spolupráce českých a ruských firem formou výrobních kooperací, společných podniků a účasti na privatizaci objektů palivoenergetického komplexu obou zemí, při které by byla více využita produkce českých podniků. Kromě toho byla konstatována nezbytnost zásady stejného přístupu pro zainteresované společnosti v souladu se zákonodárstvím zemí v oblasti privatizace. Příslib české strany informovat o základních podmínkách privatizace holdingu Unipetrol v daných souvislostech znamená, že ruská strana může obdržet obecné informace k této otázce, které budou přístupny každé zainteresované straně či společnosti. Co je a co není na internetu? Podobný závazek české strany vůči jiným zemím neexistuje, neboť, jak mluvčí MPO tvrdí, v poslední době se s jinými zeměmi neuskutečnila oficiální jednání k této problematice ani nebylo ministerstvo oficiálně požádáno o oficiální jednání k tomuto problému. „V případě zájmu, na základě přístupu rovnosti, mohou být tyto informace poskytnuty. Záměry MPO v této oblasti jsou zveřejněny na internetové stránce ministerstva, kde jsou odkazy na jiné materiály, které už na internetu nejsou, například starého data. Potom je ruské straně poskytne příslušný útvar ministerstva, uvedla Stárková. „Je to myšleno tak, že kdyby se stalo náhle něco mimořádného, tedy to, co by mohlo ovlivnit dodávky ropy, budeme pak ruskou stranu informovat, dodala. Stárková tvrdí, že česká strana, což ve zmíněném memorandu znamená MPO, nepodávala ruským společnostem zásadnější informaci o privatizaci Unipetrolu ani před zasedáním mezivládní komise, ani do současné doby. Ani do budoucnosti se nepředpokládá podrobnější informace, než je ta zveřejněná na internetové stránce MPO.
