Zahraniční společnosti zavrhují americké burzy.
Kdyby byl ruský státní ropný kolos Rosněfť nabídl své akcie ke koupi před deseti lety, byl by se snažil ze všech sil, aby je zapsal na burze ve Spojených státech. Tehdy bylo kótování v USA pro slibné globální společnosti jakýmsi iniciačním obřadem, který jim nabízel nejen přímý přístup na největší kapitálový trh na světě, ale i určitou prestiž.
Teď se však píše rok 2006 a společnost Rosněfť plánuje upsání svých akcií na Londýnské burze cenných papírů (LSE). Očekává se, že její primární emise akcií (IPO), k níž by mohlo dojít už v červenci, vynese až deset miliard dolarů, což bude jeden z největších zisků vůbec. Rosněfť není sama. Společnosti ve stále větší míře opouštějí USA a ohlížejí se po přívětivějších místech v zámoří.
Newyorská burza (NYSE) a NASDAQ svalují velkou část viny na Sarbanesův-Oxleyho zákon (SarbOx) z roku 2002 - který stanovil diskutabilní pravidla řízení a správy společností neboli corporate governance - za to, že mají v poslední době potíže při získávání nových společností na své seznamy. Pro jejich obchody však existuje ještě jedna potenciální hrozba, o níž moc nemluví: vzestup silnějších, konkurenceschopnějších trhů v zámoří, z nichž se rychle stávají významná kapitálová centra. SarbOx sice nepomáhá, ale síly vyvolávající přesun do zámoří narůstají už léta. Jsou vlastně jedním z klíčových důvodů, proč NASDAQ manévruje, aby koupil LSE, a proč chce také NYSE získat nějakou evropskou burzu.
Čísla ukazují, o jak dramatický pohyb se jedná. Z dvaceti pěti nejvýznamnějších primárních emisí akcií v roce 2005 se jen jedna uskutečnila v USA, kdežto v roce 2000 bylo zapsáno na americké půdě devět z deseti největších IPO. Stejně výmluvné je to, že v letech 1996 až 2001 bylo na NYSE zapsáno ročně v průměru padesát neamerických společností, ale v roce 2005 jich newyorská burza získala jen osm. Londýnská burza mezitím v roce 2005 přitáhla 93 nových zahraničních společností.
Jde o něco víc než o globální právo na vychloubání. Když americké burzy nebudou schopny přitahovat nové zámořské společnosti, prodělají na následném obchodování, což je jejich životadárná míza. Varují, že pokud se do zámoří budou stěhovat další obchody, budou se tam přesunovat i pracovní místa a ekonomický růst.
„Přirozený vývoj“.
Burzy tvrdí, že výdaje a potíže spojené se zvládnutím Sarbanesova-Oxleyho zákona by z jednoho z nejatraktivnějších trhů na světě, jímž jsou USA, mohly udělat jeden z nejnepatrnějších trhů. Avšak za tímto zákonem se skrývá znepokojující trend, který se zvládá mnohem hůře – společnosti už prostě nepotřebují, aby byly v New Yorku kótovány. Díky globalizaci a elektronickému obchodování se američtí investoři stali mobilnějšími víc než kdy předtím. Někteří lidé sice argumentují, že přísnější normy řízení a správy společností v USA posilují důvěru investorů, vedou k vyššímu ohodnocení a mohly by zabraňovat podvodům, ale vzhledem k dostupnosti peněz v cizině už mnoho společností nechce snášet regulační svízele. „Americké burzy ztrácejí světový primát,“ uvádí Doug Atkin, generální ředitel firmy Majestic Research, „je to přirozený vývoj v době, kdy kapitálové trhy expandují do zámoří.“
Tři hlavní evropské burzy – Londýnská burza cenných papírů, německá burza a Euronext, jíž patří burzy v Paříži, Amsterodamu a Bruselu – jsou na obchod připraveny. Léta investovaly do technologií a modernizace svých administrativních a regulačních struktur. Teď sklízejí plody. Staly se z nich větší, likvidnější a vyhledávanější kapitálové trhy. Skoro totéž platí o Hongkongu, kde příliv peněz z ciziny podpořil kapitál, který byl dostupný lokálně. To je jeden z klíčových důvodů, proč hongkongská burza uspěla loni v říjnu s IPO firmy China Construction Bank v hodnotě 9,23 miliardy dolarů, s největší počáteční nabídkou akcií za posledních pět let. To by před deseti lety bylo nepředstavitelné.
Londýn si vedl zvláště průbojně, když si předcházel velké ruské společnosti, které loni na LSE vydělaly asi 4,8 miliardy dolarů. Gergely Voros, podnikový ředitel bankovního domu Morgan Stanley v Londýně, upozorňuje na to, že vzniklo celé společenství obchodníků a analytiků, kteří jsou poučenější, pokud jde o ruské akcie. „Je to samoposilující proces, pomocí něhož se většina obchodů, které se neodehrávají v Moskvě, odehrává v Londýně,“ podotýká.
Londýn přitahuje i malé společnosti. Na jeho rychle rostoucí Alternativní investiční trh (Alternative Investment Market – AIM) přicházejí rozjíždějící se firmy z Evropy, Izraele i z jiných částí světa. AIM přilákal dokonce i 35 amerických společností, z toho devatenáct v loňském roce. Také zde jsou londýnští obchodníci někdy mazanější, konstatuje Thomas H. Stoner, generální ředitel sdružení Econergy International, developerské firmy z coloradského Boulderu, zabývající se projekty čisté energie, která v únoru vynesla 107 milionů dolarů. Uvádí, že Londýňané „mají více zkušeností s investováním do technologií, na nichž se podílíme“.
Charlotte Croswellová, která dohlíží na mezinárodní snahy NASDAQu, nepovažuje trh AIM za přímého rivala. Jak tvrdí, společnosti Alternativního investičního trhu jsou menší a mnohé z nich nejsou ještě připravené, aby splnily vyšší normy zápisu na NASDAQ. Když však trh AIM bude získávat nové firmy v ranější fázi a bude jim poskytovat rychlý přístup ke kapitálu, je možné, že při svém zrání budou mít jen málo důvodů, aby se na NASDAQ obracely.
Sbohem, spolehlivé akcie
Do zámoří se nepřesunují jen nově kótované společnosti. Newyorská burza také zaznamenala prudký pokles počtu významných evropských spolehlivých akcií (blue chips). V 90. letech se společnosti hrnuly na newyorskou burzu v naději, že přitáhnou širší investorskou základnu, ale zjistily jen, že většina obchodů zůstala na jejich domácích trzích. V současnosti to některé přehodnocují.
Zahraniční burzy se pro šéfy společností staly tak přitažlivými, že se je snaží kupovat NASDAQ a NYSE. Od poloviny dubna získal NASDAQ na londýnské burze kapitálový podíl ve výši 24,1 procenta a patrně ho ještě zvýší. Newyorská burza jednala s LSE i s burzou Euronext – která sama vyjednává o fúzi s německou burzou. Pro NYSE nebo NASDAQ by úspěšný obchod znamenal hodně pro zvrácení dopadu trendu vyznačujícího se tím, že se zahraniční společnosti vyhýbají Spojeným státům – a nakonec by mohl přispět k posílení jejich globální konkurenceschopnosti víc než nějaké vylepšování Sarbanesova-Oxleyho zákona. Jak uvádí Jamie Selway, podnikový ředitel makléřské firmy White Cap Trading, poskytující služby institucionálním investorům: „Když je člověk nemůže porazit, tak je koupí.“
Copyrighted 2006 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
