Ani tři roky po vypuknutí pandemie se některým českým restauracím nepodařilo vrátit návštěvnost na předcovidovou úroveň. Alespoň tak to vyplývá z Edenred Restaurant Indexu, který společnost Edenred specializující se na zaměstnanecké benefity sestavovala na základě plateb 220 tisíc majitelů stravenkových karet. „Vliv koronavirové pandemie je na návštěvnosti restaurací stále znát. Vůči měsíčním průměrům před rokem 2020 je bezmála poloviční,“ podotýká za vedení firmy Aneta Martišková.
Na obědy do tuzemských podniků dle údajů společnosti aktuálně dochází o 46 procent méně lidí než v únoru 2020. „Ačkoliv se rozdíl postupně zmenšuje, k úplnému návratu strávníků do restaurací je stále daleko,“ dodává.
Zároveň je však nutné podotknout, že podobné průzkumy nemusejí navzdory relativně velkému vzorku respondentů ani tak zcela odrážet realitu. Konkrétně v tomto případě jde o to, že ač některé restaurace snižující se počet plateb pomocí stravenek skutečně zaznamenávají, strávníků jako takových neubývá. Snižuje se jen počet lidí, kteří zmíněnou formu úhrady využívají.
„Platby stravenkami u nás klesly asi o 90 procent, zatímco počet zákazníku přes obědy tak markantně neklesl. Snížil se maximálně o 20 procent, ale záleží na dnech, někdy je návštěvnost takřka stoprocentní a jindy poloviční,“ komentuje pro Euro.cz manažerka jedné z pražských poboček restaurací Modrý zub Silvia Smolková s tím, že dle jejího názoru už zkrátka firmy stravenky jako základní benefit pro své zaměstnance tolik nenakupují.
20 procent sem, 20 procent tam
Tak či tak, od návštěvy restaurací některé zákazníky aktuálně odrazuje třeba zdražování a silná inflace. „Kvůli té domácnosti pečlivěji zvažují své výdaje a často volí levnější alternativy stravování,“ říká Martišková. Tendenci zákazníků šetřit potvrzuje i Smolková, která si u návštěvníků všímá třeba menší konzumace nápojů. Zaměstnanci z kanceláří podle ní ale možnost obědu v restauraci stále rádi využijí. „Kdybychom přes obědy nevypínali rozvozové služby, na kterých máme kvůli provizím podstatně nižší marži, tak se počet jídel vůbec nezměnil,“ doplňuje.
Zvyšující se ceny neměly vliv jen na touhu strávníků utrácet, přímo ovlivnily i samotné majitele restaurací, kteří finanční ztrátu museli začít kompenzovat. Oproti roku 2020 si tak zákazníci za obědy připlatí. Zdražit obědové menu museli například v českobudějovické restauraci Masné krámy, kde si momentálně účtují zhruba o 20 procent více. „Důvody jsou myslím jasné: zvyšující se ceny vstupů, a to jak v energiích, tak i v potravinách,“ prozrazuje redakci manažer podniku František Sýkora s tím, že pokud jde o návštěvnost, předcovidových čísel se jim již podařilo dosáhnout.
V Modrém zubu pocítili první výrazné zdražení ze strany dodavatelů už během února roku 2021. Problém pak ještě prohloubila nadcházející krize kolem energií a inflace, která řadu restaurací nutí atakovat pomyslnou hranici cen, za které jsou zákazníci ještě schopni oběd zakoupit. „V roce 2019 jsme obědové menu prodávali v průměru za 170 až 180 korun, dnes je to kolem 210 až 220 korun, tedy zhruba o 20 procent více. A vzhledem k menšímu poklesu návštěvnosti je to s čísly stejné jako před covidem, přičemž veškeré náklady za nájem, energii či personál jsou neporovnatelně vyšší,“ přibližuje Smolková.
Nejvíce se zdražování dle společnosti Endered týká podniků v Ostravě a Plzni, kde se ceny za poslední tři roky vyšplhaly o více než 45 procent. A tak zatímco v únoru 2020 za oběd Ostravané zaplatili v průměru 119,90 koruny, letos částka atakuje hranici 174 korun. Zdaleka nejmenší nárůst zaznamenali strávníci naopak ve Zlíně či Ústí nad Labem, kde se ceny poledního menu zvýšily ani ne o třetinu.
Kolik v průměru platíte na oběd v restauraci?
„Naše data ukazují výrazné rozdíly i mezi městy a kraji, které jsou si z geografického i sociodemografického hlediska velmi blízko. To mnohdy vyúsťuje v situace, kdy si musí lidé v některých regionech za obědy ve srovnání se sousedním městem měsíčně připlatit i několik stovek korun. To může podobně jako v případě pohonných hmot, oblečení nebo potravin vést k takzvanému cenového turismu,“ míní Martišková.
Více rozvozu než taxislužeb
Aktuálně Češi za oběd zaplatí v průměru přes 178 korun, tedy zhruba stejně jako v lednu. Nejdráže je v tomto ohledu již tradičně v Praze, kde cena obědu přesahuje dvě stovky, zhruba 10 korun pak oproti metropoli ušetří návštěvníci brněnských restaurací. Nejnižší ceny mají podniky ve Zlíně, kde oběd stojí necelých 162 korun. Nejrychleji rostly ceny v Jihlavě, která ještě před čtyřmi měsíci v otázce levných obědů vedla.
Únor se dle Martiškové nesl ve znamení snižujícího se počtu transakcí provedených v restauracích. Z původních 80,2 procenta klesl jejich podíl na 77,3 procenta. Naopak o necelá tři procenta vzrostlo zastoupení rozvážkových služeb. Právě zvyšující se zájem o rozvoz jídel je dle Františka Lorence z olomoucké restaurace Drápal jedním z důvodů, proč některým podnikům klientela po covidu stále chybí. „Před covidem předražené rozvážkové firmy prakticky neexistovaly. A nyní jich po městech jezdí více jak vozidel taxislužeb,“ připomíná a druhým dechem zdůrazňuje, že zájem je o rozvoz hlavně v čase obědů.
„Přestože podíl návštěv restaurací zaznamenal v únoru mírný pokles, stále se jedná o relativně silné číslo. Zvlášť pak ve srovnání s posledními lety, kdy rozvážkové služby zažívaly rozkvět, zatímco restaurace trpěly na nedostatek zákazníků,“ tvrdí Martišková. Od léta minulého roku se však situace vesměs stabilizovala: „Pokud se nestane nic mimořádného, očekáváme, že poměr návštěv restaurací a objednávek z rozvážkových služeb nadále zůstane v blízkosti současných čísel.
