poznámka
Absolutorium odborného učiliště lze získat za pět „litrů“. S razítkem, které připraví dodavatel a bude sice z neexistující, „ale důvěryhodné“ školy. Další údaje si na výuční list člověk doplní sám. Za příplatek se lze domluvit na škole potřebného zaměření, aby pracovnice živnostenského odboru nepojala podezření. Ale jak by mohla, když na detektivní prověřování dokumentů není zařízena. Stejně jako ministerstvo školství při prověrce diplomů ze zahraničních vysokých škol, což brilantně prokázal lžiinženýr z Kyjeva a náměstek Jaromíra Schlinga na ministerstvu dopravy Pavel Braha.
Kolik falešných inženýrů, doktorů, bussines masterů, absolventů různých zahraničních stáží běhá po světě, respektive sedí v pozicích v soukromém i veřejném sektoru, je otázka. Zdroj, k němuž se týdeník EURO dostal, když se zajímal o inzerát nabízející falešný výuční list, říká, že za třicet až sedmdesát „litrů“ lze získat laureátství zahraniční ceny pojmenované po obecně známém člověku. Za diplom ze školy v bývalém východním bloku se údajně platí šedesát až sto tisíc, přičemž s příplatkem lze získat i právnické, lékařské a lékárnické vzdělání. Maturita vyjde na deset tisíc.
Znalec tvrdí, že nejde o žádný neřád kapitalismu. S výučními listy, maturitními vysvědčeními i vysokoškolskými diplomy se prý obchodovalo i za socialismu. Včetně průkazek SČSP, ROH, svazu spisovatelů či novinářů. Na stranickou legitimaci si falzifikátoři údajně netroufali. Neplatilo se v korunách, nýbrž v bonech. Pro později narozené: bon byl přepočítaný ekvivalent deviz opravňující k nákupu v prodejnách Tuzex disponujícím zbožím ze Západu. Stranická legitimace byla legitimace člena Komunistické strany Československa, ROH bylo Revoluční odborové hnutí, SČSP Svaz československo-sovětského přátelství.
Znalec jiného druhu tvrdí, že falešná, nebo – mírně řečeno – krajně podezřelá maturitní vysvědčení se vyskytují při přijímacích zkouškách na každou vysokou školu. Obyčejně na ně upozorní antagonismus mezi výsledky zkoušky maturitní a přijímací. Jsou adepti, kteří přicházejí s jedničkou z matematické maturity, ale při přijímačkách získají nula bodů z padesáti možných. Většina dobrodruhů po takovém fiasku dobrovolně vyklidí pole. Pokud se zvlášť tvrdá nátura pokouší při seznámení s výsledky zkoušek vysvětlovat selhání vysokým nervovým vypětím, většinou k jeho kapitulaci vede poznámka zkušeného docenta: „Koukám, že jste absolvoval průmyslovku v Z. Soudím, že vás školil kolega X. Y. Rád se s ním spojím ve věci vašeho případného dalšího pokusu o studium na naší škole.“
Mělo by se podezření z falzifikace dokumentu o vzdělání hlásit? Právo říká, že ano, ale vysokoškolský pedagog není policajt. Koneckonců ani výší platu. A měla by snad policie vyhlásit Akci padělatel? Proč, když falešného zubaře plomba stejně prozradí? Stejně jako ševce boty. A pokud ne, tak ať praktikuje bez diplomu nebo výučního listu, protože matláků, kteří mají papíry v pořádku, je dost.
