Sedm regionálních operačních programů už finišuje ke schválení. Horečnou aktivitu by měli vyvíjet hlavně podnikatelé v cestovním ruchu. Ti totiž budou mít za několik týdnů jednu z prvních pořádných možností, jak dosáhnout na evropské peníze.
Regionální operační programy Sedm regionálních operačních programů už finišuje ke schválení. Horečnou aktivitu by měli vyvíjet hlavně podnikatelé v cestovním ruchu. Ti totiž budou mít za několik týdnů jednu z prvních pořádných možností, jak dosáhnout na evropské peníze.
Čeští podnikatelé i veřejná sféra se mohou na letošní Vánoce těšit dvojnásob. Pod stromečkem by totiž měli konečně najít i balík schválených a k plnému otevření připravených regionálních operačních programů (ROP). Jde o dárek v hodnotě přibližně 130 miliard korun na sedm let. A i když je z větší části určen veřejnému sektoru, ani firmy rozhodně nepřijdou zkrátka. Výzvy k podávání žádostí zaměřené i na podnikatele je přitom možné čekat hned začátkem příštího roku.
Turismus v čele
Těžiště regionálních operačních programů spočívá hlavně v budování a renovaci infrastruktury, ať už v dopravě, rozvoji města a bydlení, nebo třeba u průmyslových zón. „Tady soukromníci přímo žádat nemohou, peníze potečou na účty krajů a obcí. Samozřejmě to ale stejně budou nakonec firmy, ke kterým zakázky doputují a které je budou realizovat,“ shrnuje analytik Evropského kompetenčního centra HVB Bank Lukáš Bumbálek. Ale pozor, i když budou mít dotace pod palcem úředníci, pasivita podnikatelů podle něj není na místě. Naopak, firmy by se měly o to více snažit, aby plánovaná výstavba počítala i s jejich potřebami. Třeba tak, že nová silnice povede kolem jejich průmyslového areálu.
„Naopak přímo se podnikatelů dotkne oblast brownfieldů a hlavně cestovního ruchu. ROP jsou totiž prakticky jedinou možností jak získat europeníze na tvrdé investiční projekty v oblasti turismu,“ upozorňuje Bumbálek. Právě tato exkluzivita má ale i své stinné stránky. V minulém programovacím období zájem podnikatelů překročil nabídku eurofondů takřka čtyřnásobně a i letos se očekává nával srovnatelný snad jen s davovým šílenstvím při slevových akcích v hypermarketech.
JEDNOTLIVÉ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAMY
ROP Jihozápad – Jihočeský a Plzeňský kraj
- *ROP Severozápad – Karlovarský a Ústecký kraj ROP Severovýchod – Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj ROP Střední Čechy – Středočeský kraj ROP Jihovýchod – Jihomoravský kraj a kraj Vysočina ROP Moravskoslezsko – Moravskoslezský kraj ROP Střední Morava – Olomoucký a Zlínský kraj Poznámka: Kontakty a bližší informace lze nalézt na www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-op. Řada ROP už prozatímně vyhlásila některé výzvy, ty jsou však omezeny na nepodnikatelské projekty, hlavně v dopravě. Co jen srdce ráčí Není ale divu, výčet podporovatelných projektů je totiž opravdu velmi široký. „Největší důraz bude kladen na rekonstrukci a vylepšování stávajících ubytovacích a rekreačních kapacit. Šanci mají hlavně originální a komplexní projekty, které návštěvníky udrží co nejdéle. To znamená nikoliv pouhé přistavení pokojů u penzionu, ale třeba i vybudování nějakého zázemí na zimu. Typicky to může být bowlingová dráha, sauna nebo wellnes centrum,“ zdůrazňuje projektová manažerka společnosti Raven EU Advisory Dita Kabelková. Už menší prioritu budou mít výstavby zcela nových zařízení a ubytovacích kapacit, ať už na zelené louce, nebo přestavbou jiných budov. „Příslušný díl peněz je vyčleněn také na budování doplňkové infrastruktury, třeba sportovních a rekreačních areálů, nejlépe ve spojitosti s lázeňstvím. A pochopitelně zapomínat nejde ani na kongresové kapacity. Bohužel na rozdíl od minulého období jsou v ROP nákladově podstatně omezené prostředky na propagaci a marketing,“ doplňuje Kabelková. Velmi dobré šance mají podle ní i podnikatelé opatrující různé historické památky. Snaha získat dotaci na jejich rekonstrukci nebo zlepšení dopravní dostupnosti by neměla čelit nějakým zásadnějším problémům. Celý hlavní podporovaný balík aktivit doplňují i podpory na menší projekty, které se často liší program od programu. V některých regionech může jít o dotaci na výstavbu přístupových komunikací, jinde se najdou peníze i na úpravy okolí ubytovacích kapacit. JAK USPĚT SE ŽÁDOSTÍ • Přesvědčte hodnotitele, že projekt je potřebný, originální, že doplňuje nějakou mezeru na daném trhu (pouhá výměna stávajícího vybavení třeba penzionu nemá šanci). Ideální je doložit to v žádosti například vlastním dotazníkovým šetřením. • Projekt by měl být komplexní, spojující ubytování a stravování s dalšími, typicky sportovními aktivitami. • Důraz klaďte na prodloužení provozu i mimo sezonu a na přilákání návštěvníků na delší dobu. • Body k dobru získá projekt orientovaný na rodiny s dětmi, případně zdůrazňující použitelnost výsledného projektu pro handicapované osoby. Deset milionů standard Přestože přesná čísla budou k dispozici až v samotných výzvách k podávání žádostí, už teď je jasné, že absolutní velikost podpory bude kolísat mezi dvěma miliony na spodní hranici a desítkami milionů na hranici horní. S tím souvisí i nemilý fakt, že žádný projekt nemůže dostat dotaci ve výši sta procent nákladů. Základní podpora je zatím stanovena na 40 procent způsobilých výdajů, konkrétní číslo se bude lišit region od regionu. „Přitom pro malé a střední podniky platí velmi výhodné bonusy. U malých podnikatelů půjde o navýšení podpory o dvacet procent k základu, u středních toto číslo dosáhne deseti procent,“ upozorňuje Dita Kabelková. Už teď je ale zjevné, že částečnou smůlu budou mít firmy realizující projekty v regionu Jihozápad. Ten totiž deklaruje podporu o čtyři procenta nižší. Teď, nebo nikdy? Pochopitelně celá tato lákavá písnička o širokém spektru dotací v sobě skrývá také pár falešných tónů. „O úspěchu nebo zklamání žadatelů rozhodne především včasná příprava. Ukazuje se totiž, že většina ROP nebude v oblasti cestovního ruchu dělat každoroční, pravidelné výzvy. Během celých sedmi let vyhlásí dohromady možná tři nebo čtyři. Takže pokud podnikatel promešká tu blížící se, může pak klidně čekat až třeba do roku 2010,“ volá po včasné přípravě analytička Dita Kabelková. Druhou mouchou ve sladkém medu evropských dotací je podle ní i někdy složité rozlišení toho, jaký podnikatelský záměr vlastně spadá pod zmíněné programy. Jejich náplň se totiž v řadě případů překrývá s Programem rozvoje venkova a rozlišování na zemědělství a cestovní ruch podle selského rozumu tady nemusí vždy platit. „Zvažují se další ukazatele, třeba jak dlouho už žadatel podniká, ve kterých sektorech, nebo zda je jeho byznys realizován v obci větší než s dvěma tisíci obyvatel. Bohužel v některých případech si oba programy odporují nebo se naopak překrývají, a jejich podmínky nakonec žadatele z dotací vyřadí úplně. To je příklad třeba nezemědělských podnikatelů s historií kratší než dva roky a podnikající v obci nad dva tisíce obyvatel,“ říká Kabelková. Zmatenou situaci už naštěstí administrátoři třeba regionálního operačního programu Severovýchod postupně řeší, stále ale existuje výseč podnikatelů, kteří mají jednoduše smůlu. Brownfieldy jen stěží Mnohé firmy také zaujme magická formulka „regenerace a využití brownfieldů“. Tuto podnikatelsky velmi lákavou oblast však bohužel administrátoři programů svázali tolika pravidly a omezeními, že se její komerční využití jeví velmi pochybně. „Prvním velkým ,ale‘ je nemožnost žádat o dotaci v některých oblastech podnikání, jako je třeba zemědělství, lesnictví a podobných činností, stejně jako zpracovatelského průmyslu, stavebnictví nebo i výroby a rozvodu energií a vody,“ upozorňuje analytik Raven EU Advisory Miroslav Kadlec. „A i u těch několika málo podnikatelsky zajímavých oblastí, které nejsou vyjmuty, nesmí být výsledný produkt ekonomicky využíván více než na polovině celkové brownfieldové plochy. Nemluvě o tom, že pokud začne být třeba daná stavba komerčně výdělečná, zisk se začne odečítat z dotace,“ dodává Kadlec. Obecně tak pro podnikatele vidí jako schůdnější cestu se s brownfieldy obracet spíše na Operační program Podnikání a inovace. JAKÝ PROGRAM POUŽÍT Regionální operační programy Program rozvoje venkova**
Kdo může žádat?
Fyzická či právnická osoba podnikající podle obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb.
Fyzická či právnická osoba podnikající v zemědělské výrobě. Podnikatel mimo zemědělství s historií podnikání v cestovním ruchu kratší než dva roky.
Jak velký podnik?
Záleží na konkrétním programu.
Všechny podniky.
Délka podnikání
Obecně podnikatelé s dvouletou historií, speciální výjimka u Středních Čech a Severovýchodu.
Zemědělští podnikatelé bez omezení, podnikatelé mimo zemědělství pouze s historií podnikání v cestovním ruchu kratší než 2 roky.
Oblast
historie podnikání
Záleží na konkrétním programu.
Posuzuje se v cestovním ruchu, a to ke dni podání žádosti o dotaci. Takže by zde mohl žádat například podnikatel ve stavebnictví s pětiletou historií.
Místo
realizace
Bez omezení velikosti obce.
Obec do 2000 obyvatel.
Poznámka: Je třeba počítat s tím, že jednotlivé regionální operační programy mohou mít vlastní úpravu těchto obecných podmínek. Například v ROP Střední Čechy, Severovýchod, Jihovýchod mohou žádat pouze malí a střední podnikatelé, v ostatních programech firmy všech velikostí.
