Dvě věci vypadají téměř stejně a stejně fungují. Jedna je zdarma a druhá stojí tisíce korun, kterou si vyberete?
Foto: Profimedia.cz
Logika napovídá, že tu, kterou nemusíte hradit ze svého. To však neplatí v případě kancelářských počítačových programů a veřejné sféry. Úřady v České republice se potýkají kvůli vývoji ekonomiky s menším přísunem peněz do svých rozpočtů, na druhé straně nešetří tam, kde mohou.
Na psaní či tvorbu dokumentů používá drtivá většina úředníků balík kancelářských programů Office od společnosti Microsoft. Málo z nich však ví, že většinu funkcí, které jim nabízí, jim může poskytnout i program dostupný bezplatně, např. kancelářský balík OpenOffice. “Pro uživatele jsou rozdíly mezi těmito programy minimální, řekl bych, že OpenOffice je dokonce na běžné používání pohodlnější. Rozhodně není na místě se něčeho obávat, chce to jen překonat nechuť ke změně,“ vysvětluje Ing. Jiří Kadeřávek, ředitel brněnské firmy WebStep, která se zabývá správou počítačových sítí. OpenOffice lze podle něj provozovat na všech nejpoužívanějších operačních systémech a neklade žádné zvláštní požadavky na počítače. „Ovládání je velmi podobné, kdo umí pracovat s MS Office, umí i s OpenOffice. Uvážíme-li, že 90 procent uživatelů používá jen 10 procent funkcí kancelářského balíku, pak v drtivé většině nasazení je platba za kancelářský balík luxusním počinem, zejména pak v neziskové veřejné sféře,“ dodává.
Právě neznalost problematiky a neochota měnit zaběhlou praxi jsou hlavními důvody, proč na úřadech a ve školách možnost úspory za programy neřeší. „Popravdě musím říct, že mě nikdy nenapadlo přemýšlet o tom, jaký software v kancelářích máme. Asi jde o to, že koupené počítače už většinou mají předinstalovaný software. A tím pádem to máme bez práce a starostí,“ řekl například starosta obce Oslavany Vít Aldorf.
Nejpádnějším ekonomickým argumentem, proč přejít na neplacené programy, jsou podle Jiřího Kadeřávka úspory. Balík kancelářských programů Microsoft stojí pro běžné domácí uživatele v nejzákladnější verzi kolem dvou a půl tisíce korun, pro profesionální použití v kancelářích pak několikanásobně více. I když mohou mít úřady a školy výhodnější podmínky než firmy, stále za programy platí obvykle desítky tisíc korun ročně. „Stačí vynásobit počet počítačů na úřadech předpokládanými výdaji na licenci programu Microsoft Office. Když to uděláte v celé České republice, částka se vyšplhá do stovek milionů korun), nepočítaje v to možnost nasazení alternativního operačního systému,“ říká Kadeřávek.
Některé úřady již na programy zdarma přešly a jejich používání si chválí. „OpenOffice používáme a pokrývá veškeré naše potřeby a požadavky kladené na kancelářský balík. Navíc šetří náklady na nákup licencí,“ říká například Radim Janků, vedoucí všeobecného odboru Úřadu městské části Brno- Slatina. Tam neplacený program podle něj využívá 27 lidí, z toho 21 úředníků při své každodenní činnosti.
Stejný problém s nedostatkem financí jako úřady mají většinou školy. Také tam programy zdarma nalézají uplatnění. „U nás mohou OpenOffice používat jak studenti, kterých je asi 2 800, tak zhruba tři sta padesát zaměstnanců, na zhruba osmi stech počítačích,“ říká Tomáš Kašpárek, správce operačních systémů na Fakultě informačních technologií VUT v Brně.
Další výhodou nasazení OpenOffice a jiných open-source programů je to, že s ním není spojena potřeba evidence použitých licencí. To umožňuje uživatelům mít stejné programy doma i v práci. Odpovědné pracovníky to zbavuje rizika, že budou stíháni za nelegální užívání software u zaměstnanců firmy.
OpenOffice není jediným výrazným open-source programem. Dále jsou to například prohlížeč Mozilla Firefox, e-mailový klient Mozilla Thunderbird nebo grafické programy Inkscape jako alternativa ke Corel Draw, případně Gimp jako alternativa k Photoshopu. „Máme spokojené zákazníky, kteří používají pouze jediný placený software a tím je účetní balík. Vše ostatní je open-source. A pokud mají navíc moderní terminálové řešení, jsou pak jejich investiční náklady na IT řešení stokoruny na uživatele a rok,“ dodává Kadeřávek.
Podle odborníků užití open-source programů nakonec ulehčuje všem. Uživatelům, protože mohou užívat stejné programy doma i v zaměstnání, správcům sítí, protože se nemusí neefektivně zdržovat počítáním licencí a zjišťovat, zda je nasazení aplikace legální a manažeřům, kteří nakonec ušetří nejen na licencích, ale i hardwarovém vybavení, protože open-source většinou využívá počítače efektivněji a nenutí zbytečně administrátory k jejich výměně kvůli nové verzi programu.
