Ještě v roce 2008 pracovalo ve všech formách amerických médií 114 tisíc zaměstnanců, v minulém roce to bylo o téměř 30 tisíc lidí méně, konkrétně 87 tisíc novinářů. Pokles se týká hlavně „papírové“ žurnalistiky, tedy deníků, časopisů a dalších magazínů. Před 12 lety bylo v tištěných médiích ještě 71 tisíc novinářů, dnes je jich okolo 34 tisíc. Druhé odvětví, kde ubylo novinářů, je rozhlasové vysílání, od roku 2008 se počet rozhlasových novinářů zmenšil o jeden tisíc.
Naopak média, jejichž hlavní doménou jsou digitální tituly, zaznamenávají v posledních letech pozvolný nárůst. Od roku 2008 se počet novinářů píšících výhradně pro internetové platformy více než zdvojnásobil - ze sedmi tisíc na 16 tisíc v roce 2019. Pokud bychom tak sečetli jejich počet s klasickými žurnalisty z tištěných titulů, jejich počet by se pohyboval kolem 50 tisíc – i tak se množství píšících novinářů ve Spojených státech snížilo o celých 20 tisíc.
Televizní novinařina nezaznamenala žádné velké změny, v roce 2008 pracovalo podle Pew Research Center v amerických televizích okolo 28 tisíc novinářů, před rokem se jejich počet přehoupl přes hranici 30 tisíců zaměstnanců, v průběhu let jejich počet kolísal právě kolem počtu 28 tisíc.
Problémem pro tištěná média je zejména pokles hodnoty inzerce v důsledku rozvoje sociálních sítí a obecně i digitálních technologií. Médiím tak mimo klasické outdoorové reklamy (billboardy, bannery atd.) vyrostl velmi mocný inzertní soupeř, s nímž se stoupající oblibou internetu není zřejmě možné vést rovný souboj. Na internetovém poli dávno vítězí technologičtí giganti jako Google, Facebook, Twitter nebo Microsoft a naopak v tištěných médiích je inzerce levnější.
Dopady ekonomického poklesu v důsledku globální
epidemie koronaviru celou nepříjemnou situaci papírových médií ještě prohloubí.
Podle společnosti
Axios se již tak děje, jelikož mediální firmy už propustili do konce
letošního června 11 tisíc zaměstnanců. Pro lepší představu – tolik novinářů
bylo propuštěno během celého roku 2009 v reakci na světovou finanční
krizi. Pracovní místa škrtají i takové značky jako britský The
Guardian, veřejnoprávní BBC
nebo americký portál Vox.
Některá média už skončila definitivně.
Klesající počet novinářů se týká i České republiky, citelně je to znát zejména na regionálních titulech. Podle studie Lenky Waschkové Císařové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity existovalo v roce 2009 přes 60 regionálních médií, o dekádu později jich je o polovinu méně, postupně se snižují i početně stavy redakcí. Dobře to charakterizuje výpověď nynějšího šéfredaktora Šumperského a jesenického Deníku (spadá pod vydavatelství Vltava Labe Media) Petra Krňávka – když před deseti lety do redakce nastupoval na pozici redaktora, bylo v redakci deset lidí na plný úvazek, dnes je posledním členem šumperské redakce.
V Česku se regionální listy potýkají zejména s konkurencí ve formě radničních zpravodajů – ty zpravidla vydávají samotná města ve velkém nákladu a jsou zdarma, aby se dostali informace o činnosti radnice k co nejširšímu okruhu obyvatel. Avšak kamenem úrazu je to, že radniční zpravodaje jsou díky své rozšířenosti zajímavější pro potenciální regionální inzerenty než nízkonákladová média. Soukromé lokální deníky tak přicházejí o peníze a postupně zanikají. Stejně jako ve Spojených státech.
