Inzerované nejvyšší kvality pokrmů se hosté nedočkají
Ve Vršovicích blízko dnešní radnice stávala podle všeho kovárna. Dnes je tady Atelier. Nedivme se, Francouzi tak říkají dílně. A tahle nabízí francouzskou kuchyni, k jejímž milovníkům patří i leckteří naši přátelé. Tolik nám o „pulsujících kulinářských zážitcích“ vyprávěli, že jsme si bájné místo nemohly s kolegyní nechat ujít. Za nenápadným vchodem z chodníku svažité uličky (kolmé na Moskevskou ulici) a fasádou myší barvy se skrývají dvě polosuterénní místnosti s klenutým cihlovým stropem, které spojuje úzká chodba se šatnou a příslušenstvím. Vstupní prostor je pojat takřka minimalisticky: na šedé dlažbě stojí subtilní kovové stolky s bílou plastovou deskou a kovové židle s bužírkovým výpletem. Jedním z mála zdobných prvků jsou vedle lahví ve vitrinkách i fotografie, momentálně od Gábiny Fárové. Tato místnost nám připadala poněkud chladná, i rozhodly jsme se zkusit, co tají zadní komnata. K našemu velkému pobavení nás uvítal obývák s „knihovnou“, smrkovou podlahou a vázami z kovu a barevného skla. Zdánlivě studené barevné ladění (olivová, bílá a béžová) proteplovalo žluté světlo, linoucí se z řady bílých svící a svérazných lamp, jejichž stínidlo připomínalo molitan. Jako další zútulňující prvek zafungovala přítomnost textilií v podobě bílých ubrusů.
Po vstupu se nás ujal mile ležérní číšník, který nás měl provázet celým večerem. Odebral nám kabáty a přinesl jídelní a vinný lístek. Zahrnoval přibližně pět variant jednotlivých chodů plus denní nabídku. Ocenily jsme, že dobré víno zde lze pít, i když neplánujete zkonzumovat celou láhev. Výběr je neobvykle bohatý a není divu, že podnik na něm podle všeho buduje svou pověst.
Při nesnadném sestavování menu nám číšník ochotně asistoval, což se velmi osvědčilo, neboť vzhledem ke kryptické povaze některých názvů jsme nechtěly kupovat zajíce v pytli. Po obvyklém rozhodovacím rituálu jsme pozvolna dospěly k předkrmové sestavě salát Atelier (polníček, ořechy, hruška, parmazán) plus celerový krém. Polévka i salát se nesly v očekávaném minimalistickém duchu – kořenová chuť celeru se zcela rozplynula ve velkorysém množství smetany, zatímco salát sestával především z polníčku a ořechů, neboť, jak se ukázalo, hruška a sýr byly přítomny pouze na jídelním lístku. Prezentace slibovala více, než nám krmě nakonec poskytla, a tak jsme napjatě očekávaly, co nám mistr kuchař předvede při hlavním chodu. Zvolily jsme bažantí prsa v omáčce z červeného vína a čokolády se smetanovými bramborami a grilovanou růžovou pražmu na ratatouille z aktuální denní nabídky. Čekaly jsme na ně poměrně dlouho, což bylo pochopitelné vzhledem k tomu, že v restauraci každý pokrm připravují z čerstvých surovin bezprostředně po objednávce. V případě bažanta jsme byly za čekání odměněny. Kuchař zvolil nezvyklou minutkovou úpravu, jež jindy suchému a vláknitému opeřenci velice svědčila. Maso bylo měkké a plné šťávy, chuť zvěřiny skvěle akcentovala omáčka takřka alchymických kvalit. Když jsme totiž její zbytky vytřely skvostnou ciabattou se špenátem a sušenými rajčaty, jež spolu s bílou bagetou přišla na stůl již při předkrmu, rozvinuly se další netušené ovocné příchutě. Smetanové brambory byly rovněž bezchybné. Jediné, co by se dalo tomuto báječnému chodu vytknout, byla nenápaditá prezentace, již by člověk čekal doma, nikoliv však v designové restauraci na originálním porcelánu.
V případě pražmy naopak estetický zážitek převážil nad chuťovým. Dva plátky ryby spočívaly na směsi ratatouille, která však během přípravy poněkud zhořkla. Naše podezření padlo v tomto případě na neloupanou zelenou papriku. Dojem nezachránila ani ušlechtilá rybí protagonistka – při grilování jaksi „přičmoudla“ a nahořklé kouřové tóny delikátní chuť růžové pražmy zcela přehlušily. Jako příznivkyně moderní gastronomie jsme obě postrádaly jakési výtvarné dotažení pokrmu.
Na závěr večera jsme si objednaly kávu, která byla patřičně silná a kromě nedostatečně ohřátého mléka jsme jí nemohly nic vytknout. Rozhodly jsme se naposledy zkusit štěstí a daly si lesní ovoce gratinované s omáčkou sabayon. Tentokrát jsme se trefily do černého. Pikantní nakyslé ovoce (paradoxně s převahou zahradního rybízu) skvěle doplňovala pěnová čapka ze žloutkového krému s šampaňským, která vylepšila náš poněkud rozpačitý dojem z módního podniku.
Celkově musíme konstatovat, že částka 1175 Kč nám připadala vzhledem k předvedenému kuchařskému výkonu neadekvátní. „Unikátní styl a uvolněná atmosféra“, avizované v propagačním letáku, bohužel neprovází inzerovaná nejvyšší kvalita pokrmů.
Restaurant & Wine Bar Atelier
Adresa: Na Kovárně 8, Praha 10-Vršovice
Tel.: 271721866, e-mail: info@restaurantatelier.cz, www.restaurantatelier.cz
Otevírací doba: po-so 12-15 oběd,18-22 večeře, ne zavřeno
Počet míst: 45 (75 pro méně formální příležitosti)
Druh kuchyně: francouzská
Platební karty: všechny
Jazyková vybavenost personálu: angličtina
Země původu nabízených vín: Francie
Hodnocení restaurace:
Atmosféra, pohodlí, estetika 8 bodů z 10
Prostírání 10 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku 8 bodů z 10
Chování personálu 9 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 16 bodů z 20
Celkem 51 bodů z 60
Výběr z jídelního lístku:
Tartare z tuňáka s olivovým olejem a limetou 175 Kč
Mušle na kokosovém mléku 175/265 Kč
Tagliatelle s kachními játry 235 Kč
Grilovaný mořský vlk, výběr zeleniny 285 Kč
Kachní prsa na červeném víně, dýňový gratin 285 Kč
Fíková bavaroise, ovocné coulis 95 Kč
Hrušková b´stilla s kořeněnou čokoládou 90 Kč
Výběr z vinného lístku:
Vin de pays d´oc Sauvignon blanc 0,5 l (2001) 255 Kč
Riesling grand cru (1997) 1950 Kč
Bordeaux supérieur – Chateau Rambaud (2001) 790 Kč
Lussac St. Émilion – Chateau Loyonnat (2000) 1350 Kč
