Portugalcům se udělalo ze stavu jejich veřejných financí opravdu horko. Neškrtají už jenom v rozpočtových výdajích, ale i svátky v kalendáři. A možná budou inspirovat další země v EU. Omezit počet dnů pracovního klidu a pobídnout tím ekonomiku k vyššímu růstu chce podle svého programového prohlášení třeba slovenská vláda. Jeden český analytik už potom přispěchal s kalkulací, kolik miliard korun by podobný krok přidal na tuzemském HDP.
Ve skutečnosti se ale prostým zrušením několika svátků nemusí tolik změnit. Záleží například na tom, na který pracovní den svátek připadne. „Pokud státní svátek fixovaný na konkrétní datum připadne na úterý nebo čtvrtek, obvykle ovlivňuje i předchozí, respektive následující den,“ připomíná Jan Ernest, vedoucí oddělení statistiky průmyslu v Českém statistickém úřadu. Širší dopad mají například velikonoční svátky, které se asi rušit nikde nebudou. V případě Česka se navíc projevuje „dovozní efekt“ Velikonoc – významní obchodní partneři jako Německo nebo Slovensko totiž slaví i Velký pátek.
Zajímavý obrázek vlivu pracovních dnů na statistiku nabízejí údaje o české průmyslové produkci. V reálném vyjádření produkce v březnu meziročně klesla o 0,7 procenta. Letošní březen měl ale ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku o jeden pracovní den méně. Po očištění tak produkce vzrostla o 1,8 procenta. „V případě indexu průmyslové produkce ze sezonního očištění vyplývá, že jeden pracovní den představuje v průměru 2,7 procentního bodu meziročně na měsíčním indexu,“ doplnil Jan Ernest z ČSÚ.
