OMBUDSMAN OTAKAR MOTEJL: Čekáte nekonečnou dobu, než úředníci vyřeší vaši jednoduchou žádost? Nebo vám leží důležitá složka na soudě, který si jí už měsíce nevšímá? Můžete se obrátit na ombudsmana, který věc prošetří a zkusí zjednat nápravu. Podle Otakara Motejla si ale někdy mohou podnikatelé za průtahy při jednání s úřady sami.
OMBUDSMAN OTAKAR MOTEJL: Čekáte nekonečnou dobu, než úředníci vyřeší vaši jednoduchou žádost? Nebo vám leží důležitá složka na soudě, který si jí už měsíce nevšímá? Můžete se obrátit na ombudsmana, který věc prošetří a zkusí zjednat nápravu. Podle Otakara Motejla si ale někdy mohou podnikatelé za průtahy při jednání s úřady sami.
Ombudsman je vnímán hlavně jako „advokát chudých“ - poslední instance řadového člověka, který už nemá jiné odvolání. Obracejí se ale na vás i podnikatelé? Ano, zejména ti z menších firem a jednotliví živnostníci. Loni jsme například řešili přes 6400 podnětů, z toho víc než deset procent byly stížnosti od podnikatelů. Tím mám na mysli podněty, které se vztahovaly k činnosti firem. Nepočítám v to případy, kdy si podnikatel na něco stěžuje jako soukromá osoba. Co je trápí nejvíc? I v tom prý fungují jakési módní vlny. O čem se hodně hovoří v médiích, to se dostane do povědomí lidí a ti pak mají tendenci více si na ten který jev stěžovat. V poslední době ubylo podnětů z oblasti restitucí nebo těch, které si stěžují na práci pozemkových fondů a úřadů. Stále je ale velmi častá kritika průtahů stavebního řízení. Nehovořil bych však o módních vlnách, spíše o posunu v myšlení a v přístupu k problémům, které se samozřejmě s dobou mění. Dobře to ilustruje oblast ekologické problematiky, kde v poslední době vnímám výrazný posun od „zeleného“ problému směrem k ochraně proti hluku. Jestliže dřív někomu především vadilo, že se při stavbě silnice pokácejí stromy, dnes vyžaduje hlavně postavení protihlukové bariéry. Proč za vámi přicházejí především malé firmy? Protože ty velké si mohou dovolit právní servis. Pro malého živnostníka jsou advokáti dost drazí a právní řád v této zemi je natolik složitý, že se v něm právní laik příliš nevyzná. Ten zná technickou stránku svého podnikání, ne spletité zákony. Podnikatelé zhusta kritizují, že se v Česku příliš dlouho táhnou soudy i řízení na úřadech. K tomu bezesporu směřuje podstatná část podnětů, které obdržíte. Bývají opodstatněné? Zhruba polovina ano. V padesáti procentech se potvrdí, že úřad opravdu řízení zbytečně zdržoval svou nečinností. Asi ve 20 procentech případů se naopak ukáže, že o žádné nadbytečné zdržení nešlo. Mnohdy si však za průtahy mohou sami podnikatelé. To je těch zbylých 30 procent případů. Čím si podnikatelé průtahy přivodí? Je to různé, ale řada podnikatelů například volí krajně nedomyšlenou strategii nepřijímání poštovních zásilek. Adresy firem jsou někdy nereálné, jindy podnikatel změní sídlo, ale příslušnému úřadu to nesdělí. To vše způsobuje průtahy. Pak musí přijít ke slovu institut náhradního doručení, který věc rovněž zdrží. A to nemluvím o nejrůznějších výmluvách na nespolehlivost pošty, zásilky ztracené ze schránky a podobně, což už dnes jen těžko obstojí. Pokud se na vás podnikatel obrátí například ve věci průtahů v jednání s úřady, s jak rychlým řešením může počítat? Záleží na tom, v jaké kvalitě předloží stížnost. Často se například stává, že si lidé stěžují na nějaké rozhodnutí úřadů, ale samo rozhodnutí nepřiloží. Měli by napsat přesně, o který úřad jde a případně pod jakou spisovou značkou je věc řešena. Pokud je podnět podán v ucelené podobě, obracím se hned na příslušný úřad. Obvykle mu dávám lhůtu na vyjádření 10 až 15 dní. U základních situací se může stěžovatel dočkat odpovědi zhruba za čtyři až pět týdnů. Některé případy se ale táhnou i rok. Jak daleko sahá váš mandát při prošetřování podnětu? Mám právo nahlížet do dokumentů, jednat s úředníky, kteří záležitost vyřizovali, mohu žádat po úřadu vysvětlení. Nemám ale oprávnění nařídit úřadu, kdy a jak problém vyřeší. Naše právní oddělení čítá 50 zaměstnanců a zhruba třetina z nich pracuje průběžně v terénu. Smysl šetření je v zásadě trojí. Jednak samozřejmě vyhovět stěžovateli, pokud byl jeho podnět oprávněný, eventuálně iniciovat postih úředníka, pokud se ukáže, že šlo o selhání lidského faktoru. To je však ten nejjednodušší případ. V šetření musím jít daleko hlouběji. Musím se ptát, jak k takové situaci mohlo dojít, zda nejde o systémovou chybu. Teprve pak mohu iniciovat komplexní řešení, aby se podobné situace neopakovaly. Jaké návrhy v současné době připravujete? Mám připravený materiál, který poskytnu na počátku druhého pololetí vládě. Iniciuji v něm posílení některých odvolacích orgánů. Z úřadů důležitých pro podnikatele by se to mělo týkat zejména ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva práce a sociálních věcí. Problémem v Česku totiž je, že legislativa často s dobrým úmyslem zavede nový útvar, převedou se na něj kompetence, ale nepřevedou kvalifikovaní pracovníci. Abych byl konkrétnější - před dvěma lety se například zřizovaly inspektoráty práce, od nichž jsme dost čekali. Přešlo na ně hodně agendy z úřadů práce, ale ne dost právníků. I když se dva roky dají chápat jako určité zaváděcí období, ukazuje se, že tyto inspektoráty zatím nenaplňují očekávání. Dostáváte i podněty, které jsou mimo vaši působnost? Takových je plných 45 procent ze všech stížností. Lidé se na mě obracejí mnohdy jako na poslední šanci. Když se ukáže, že do mé kompetence jejich problém nespadá, že v jejich věci nemohu nic podniknout, většinou už jim zbývá jen nadávat. A já to jako ten poslední odnesu. Co tedy do vaší působnosti patří a co ne? Například co se týče činnosti soudů, mohu na ně řešit stížnosti, pokud se neúměrně protahuje soudní pře nebo pokud se soudce chová nevhodně. Nemohu ale nijak řešit samotné rozhodnutí soudu. Totiž platí také o činnosti státních zastupitelů. Lidé se na mě mohou obrátit i v otázce nedobré práce policie. Ale pouze tehdy, pokud v daném kontextu není policie orgánem činným v trestním řízení. U veřejnosti jste respektovanou osobností - přijal byste kandidaturu na prezidenta?
O tom jsem zatím vůbec nepřemýšlel.
JUDr. OTAKAR MOTEJL
Narodil se 10. září 1932 v Praze. Po ukončení studia práv na Univerzitě Karlově v roce 1955 vykonával advokátní praxi v Banské Bystrici. Od roku 1958 byl advokátem v Kladně, později v Praze. V letech 1966 až 1968 současně pracoval jako vědecký pracovník právnického ústavu ministerstva spravedlnosti. V září 1968 byl zvolen soudcem Nejvyššího soudu v Praze. V dubnu 1970 ale z Nejvyššího soudu odešel a následně až do ledna 1990 znovu vykonával advokátní praxi. Mimo jiné obhajoval v politických trestních procesech řadu disidentů, stoupence neoficiální kultury a aktivisty nezávislých hnutí. V prosinci 1989 byl zvolen členem komise Federálního shromáždění pro dohled nad vyšetřováním událostí 17. listopadu. Byl předsedou Nejvyššího soudu ČSFR, v letech 1993 až 1998 pak předsedou Nejvyššího soudu České republiky. Od roku 1998 do roku 2000 byl ministrem spravedlnosti vlády České republiky. Je vdovec, vždy bez politické příslušnosti. V roce 1991 mu byla Federální asociací amerických právníků udělena stříbrná medaile American Bar Association za obranu lidských práv. Francouzský prezident ho jmenoval komandérem řádu Čestné legie. Loni mu Česká advokátní komora udělila titul Právník roku v kategorii Občanská a lidská práva.
OMBUDSMANOVY KOMPETENCE:
Smí řešit stížnosti proti:
- ministerstvům
- obcím a krajům
- zdravotním pojišťovnám
- policii (pokud nepůsobí v trestním řízení)
- soudům (proti průtahům nebo nevhodnému chování soudců, nikoliv proti rozhodnutí soudu!) Jeho působnost se nevztahuje na:
- parlament
- Nejvyšší kontrolní úřad
- orgány činné v trestním řízení
- soudy a státní zastupitelství v jejich rozhodování
JAK SI STĚŽOVAT Stížnost má obsahovat jméno a bydliště stěžovatele, u právnické osoby název, sídlo a osobu oprávněnou jejím jménem jednat. Dále označení úřadu či úřadů, vůči nimž stížnost směřuje. Také doklad o tom, že úřad, jehož se podnět týká, byl neúspěšně vyzván k nápravě. Pokud se podnět týká rozhodnutí, je třeba, aby stěžovatel přiložil jeho stejnopis (kopii). Stížnost lze poslat osobně nebo doručit poštou na adresu Údolní 39, 602 00 Brno. Lze využít také elektronickou podatelnu, formulář je k dispozici na adrese www.ochrance.cz/pomoc/podatelna.php. CO SMÍ A NESMÍ OMBUDSMAN**
Veřejný ochránce práv usiluje o ochranu osob před jednáním úřadů a dalších institucí státní správy, pokud jednají v rozporu s právem, s principy demokratického státu nebo jsou-li tyto orgány nečinné. Ombudsman sice nemůže měnit nebo rušit jejich rozhodnutí, při zjištění chyby však od úřadů může požadovat nápravu. Nesmí vstupovat do soukromoprávních vztahů či sporů (včetně sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, i když jejich zaměstnavatelem je státní úřad) a nemůže ani zasahovat do rozhodovací činnosti soudů. Není rovněž odvolacím místem proti jejich rozhodnutí.
