ZA SPRCHY BANKROT

Konkurs přišel v nejméně vhodný okamžik

Úterý dopoledne, generální ředitel prochází vrátnicí do továrny a ještě netuší, že se za pár minut setká se sedmadvacetiletým úředníkem, který nad podnikem převzal vládu. Desetitisícové platy pro vedení a omezené cestovné patří mezi první opatření správce konkursní podstaty Romana Šnyrcha. Královopolská bankrotuje. Do konkursu strojírny poslala 22. února soudkyně Hana Hrstková na základě návrhu soukromého podnikatele Jana Pivce. Ten měl za podnikem splatnou pohledávku za provedení stavebních prací ve výši 1,4 milionu korun. Návrh nepodal sám, původně se angažoval i Sušický holding. Jeho pohledávka však nebyla soudem uznána. Brněnský Krajský obchodní soud v odůvodnění uvádí, že strojírny dluží více než pěti stům věřitelům. „Královopolská nebyla evidentně schopna plnit své závazky, tvrdí Hrstková. Královopolská se mohla stát ukázkovým příkladem restrukturalizace vedené Fondem národního majetku a managementem podniku. Byl připraven proces oddlužení, rozjednány zakázky a finance na výrobu od investičních fondů za účasti Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Následovat měl vstup strategického partnera - jednání započala například s německým gigantem Thyssen. Záměry však překazilo vyhlášení konkursu.

O vyrovnání nepřesvědčili. V kanceláři brněnské soudkyně Ludmily Hanzlíkové leží již třičtvrtě roku žádost Královopolské o soudní vyrovnání s věřiteli. Dluhy podniku dosáhly sedmi set milionů korun a management počítal s tím, že by mohl věřitele uspokojit alespoň z pětačtyřiceti procent. „Našli jsme reálné zdroje ve výši 670 milionů korun, zdůraznil mluvčí firmy Aleš Řiháček. Tím se však soudkyně Hrstková nezabývala. „Asi se jim nepodařilo kolegyni Hanzlíkovou přesvědčit, že na vyrovnání mají. Jediné možné řešení je úpadek, míní. Jenže v konkursu nastává pro drobné věřitele zcela jiná situace a mají mizivou šanci, že své peníze někdy uvidí. Bankrot totiž zastihl firmu v procesu oddlužování. Fond národního majetku na prosincové valné hromadě souhlasil s tím, že kapitalizuje svoji pohledávku ve výši 2,3 miliardy korun. Královopolská se tak mohla zbavit dvou třetin dluhů. Protože se tento krok ještě nestihl zapsat do obchodního rejstříku, ze státu je rázem místo akcionáře věřitel, který v konkursu bude uplatňovat své miliardy. A to není všechno. Podnik do státní kasy dluží ještě dalších osm set milionů korun (půl miliardy finančnímu úřadu a na sociálním zabezpečení a tři sta milionů Konsolidační bance). Protože má stát v konkursním řízení přednost před ostatními věřiteli, na Pivce a na ostatní se asi nedostane. S tím podle vlastních slov počítá i sám Pivec. Soudkyně rozhodla, že se první setkání věřitelů uskuteční až 6. června, což je za tři a půl měsíce ode dne vyhlášení konkursu. Dlouhá lhůta může tedy podporovat spekulace, že za konkursem stojí jiné důvody než jen nešikovný pokus, jak se dostat k pohledávkám. Královopolská se totiž rozkládá na velmi atraktivních pozemcích v těsné blízkosti vyhlášeného Boby centra (také je v konkursu). Podle důvěryhodného zdroje jde právě o ně. Soudkyně takové důvody nepřipouští. „Měsíc mají věřitelé na přihlášení pohledávek, další měsíc nechávám pro případné zahraniční věřitele. V květnu správce prozkoumá, zda jsou pohledávky oprávněné, dokončí účetní uzávěrku a připraví finanční analýzu. Počátek června je nejbližší možný termín, vysvětluje. Například ve zlínských strojírnách ZPS se ale věřitelé sešli již třiatřicet dní po prohlášení úpadku. Správce konkursní podstaty Šnyrch je podle soudkyně velmi schopný a zkušený odborník. Podle ní má za sebou již několik úspěšně dokončených konkursů a likvidací, například na společnost Vesna Trading či firmu Zeveta, které se mu podařilo dobře prodat. „Jeho cílem je zachovat výrobu a najít pro strojírny strategického partnera, uvedla.

Místo demonstrace dopis. Královopolská zaměstnává přes dva tisíce lidí, kteří na rozdíl od pracovníků v sousedním Zetoru dostávali mzdy pravidelně a v plné výši. „Soudkyně lže, když tvrdí, že jsme platy nedostávali a že s ní vedení nekomunikovalo. Zatím peníze dostáváme, uvidíme, co bude příští měsíc. Myslíme si, že nás státní úředníci pěkně napálili, říká šéf odborů Jan Slavík. Podle něho nemá konkurs žádné opodstatnění. „Královopolská se rozprodá a věřitelé si ani neťuknou, dodává. Demonstrovat před soudem však zaměstnanci zatím nehodlají. Spíše se budou snažit dohodnout se správcem tak, aby strojírenská část společnosti pokračovala ve výrobě. Jejich protest se doposud omezil jenom na otevřený dopis soudkyni Hrstkové: „Zaměstnanci se ptají, proč jste zmařila svým rozhodnutím naději na dokončení ozdravného procesu naší firmy. Nejsmutnější na tom je to, že pracovníci byli podvedeni již podruhé. Poprvé špatnou privatizací a ve chvíli, kdy vlastním přičiněním přesvědčili stát jako vlastníka a investory o schopnosti přežít, Krajským obchodním soudem.

V podstatě zbytečné odvolání. Fond národního majetku, který říká, že „konkurs přišel v krajně nevhodné době , prozatím vyzval vedení Královopolské, aby se proti prohlášení úpadku odvolalo. „Odvolání ke krajskému obchodnímu soudu jsme podali v pátek 25. února, prohlásil šéf strojíren Milan Rada. Kromě toho se představitelé Královopolské chtějí obrátit na předsedu vrchního soudu, krajského obchodního soudu a na státní zastupitelství. „Máme důvodné podezření, že soudkyně jednala v rozporu se zákonem, když konkurs vyhlásila. Návrh byl totiž podán až 27. srpna minulého roku, zatímco žádost o soudní vyrovnání ležela na brněnském soudě už od 30. června. Zvažujeme tedy i možnost podat trestní oznámení, dodal mluvčí Královopolské Aleš Řiháček. Podle názoru právníků Královopolské totiž měla soudkyně Hanzlíková, u níž ležel návrh na vyrovnání, o tomto faktu uvědomit Hrstkovou. Ta by pak nesměla konkurs vyhlásit. Nicméně odvolání nemá odkladný účinek a probíhající konkurs může mezitím významně ovlivnit stabilitu firmy. „Prohlášením konkursu budou zásadně narušeny obchodní vztahy společnosti s jejími partnery a s největší pravděpodobností to bude znamenat ztrátu zakázek, míní šéf strojíren Milan Rada. Královopolská, jež se celý loňský rok potýkala s nedostatkem kontraktů, měla nyní šanci získat například zakázku na modernizaci čističky odpadních vod v objemu 1,5 miliardy korun. Společnosti se rýsovaly i velké petrochemické zakázky či kontrakty na vývoj a výrobu tisícitunových jeřábů.

Bez peněz a bez kamarádů. Návrh na konkurs Královopolské podalo více firem. Pohledávka Sušického holdingu však nebyla obchodním soudem uznána a s dalšími se podnik vyrovnal. Jediný, kdo si na své peníze nepřišel, byl stavební podnikatel Jan Pivec. Ten pro podnik dělal stavební práce, jako například vyzdívky pecí či nové sprchy pro zaměstnance. Za provedené práce vystavil asi čtyřicet faktur. Zaplacenou však dostal jenom mizivou částku z celkového zhruba dvoumilionového objemu. „Zaměstnávám čtyřicet lidí a tato dlužná částka je pětina mého ročního obratu. Ani bývalý, ani současný generální ředitel se mnou však nechtěli o úhradě jednat, říká Pivec. Podle svých slov od srpna loňského roku napsal na ředitelství pět dopisů, ale odpovědi se nedočkal. A protože mu podmínky navrženého soudního vyrovnání nevyhovovaly, podal návrh na konkurs. „Jsem brněnský patriot. Nemůžu se zbavit pocitu - přestože je právo na mé straně, že se mnou nebude nikdo chtít mluvit za to, že jsem poslal Královopolskou do konkursu. Mrzí mě to, ale alespoň se to jednou provždy vyřeší, tvrdí Pivec.