Menu Zavřít

Za sto miliard

23. 11. 2005
Autor: Euro.cz

Rumunskou komerční banku získá rakouská Erste nebo portugalská BCP

Rumunská vláda se rozhodla prodat největší banku v zemi. Konečná suma za bankovní dům Banca Comerciala Romana (BCR) se čtyřmi miliony klientů na dvaadvacetimilionovém rumunském trhu ještě bude vyčíslena, nicméně měla by se pohybovat kolem 3,4 miliardy eur. Ze hry překvapivě vypadli silní kandidáti na koupi, například Deutsche Bank, belgická Dexia nebo BNP Paribas, a výběr se nakonec zúžil na rakouskou Erste a portugalskou Banco Comercial Portugues (BCP). Rumunská banka byla založena v roce 1990 a o devět let později fúzovala s impériem bankrotující státní banky Bancorex. Pod státní správou se jí daří: v minulém roce Rumunsku vynesla 161 milionů eur.

Zůstává v koloniích.

Sto pátá banka světa, portugalská banka BCP, je přítomná na čtyřech kontinentech. V Evropě působí vedle Portugalska také ve Francii a v Lucembursku, kde slouží enklávě portugalských emigrantů, jejichž počet se odhaduje na dva miliony. Jako přední banka bývalé koloniální mocnosti, si na americkém kontinentu BCP stále drží filiálky v USA a na Kajmanských ostrovech, v Africe v Mosambiku a v Asii Komerční Banku v Macau. Kromě podílu na polské Millenium Bank, má však s východní Evropou zatím malé zkušenosti.

Strategie se vyplatila.

Erste Bank, která se na bankovním žebříčku časopisu The Banker umístila na 69 místě, sice není aktivní za oceánem, ale drží v porovnání s BCP téměř dvojnásobná aktiva (přibližně 160 miliard eur). Na východní Evropu se přímo soustřeďuje. Vlastní banky v Chorvatsku (Erste Croatia), Česku (Česká spořitelna), na Slovensku (Slovenská spořitelna), v Maďarsku (Postabank) a v Srbsku (Novosadska). Ve všech těchto zemích patří banky Erste do první pětky tamních ekonomik, a jak řekl generální ředitel Andreas Treichl v nedávném rozhovoru pro Financial Times, rozhodnutí jít na východ se Erste Bank extrémně vyplatilo. Čistý zisk obou konkurentů se v roce 2004 pohyboval nad 500 milionů eur a oba vykazují podobně vysoký nárůst zisků oproti předminulého roku, tedy mezi 35 a 40 procenty.

Kdo koupí spořitelnu?

Rozhodnutí však nemusí záviset na aktuálním stavu obou institucí, mohou ho ovlivnit i jejich další akviziční plány spojené s Rumunskem. Existuje totiž další, ne nevýznamný bankovní kandidát na privatizaci: státní spořitelna CEC (Casa de Economii si Consemnatiuni). Se 1400 pobočkami je považována za čtyřku rumunského bankovního sektoru a její dvoumilionová klientela pochází především ze zemědělských oblastí. Vzhledem k tomu, že na zaostalém rumunském venkově, kde je CEC zastoupena více než ostatní banky, se očekává vyšší tempo růstu aktiv než ve městech, povedou se o CEC se pravděpodobně ještě tuhé boje. Zatímco portugalská BCP veřejně deklaruje svoji rezolutní snahu o ovládnutí nejsilnější instituce na trhu a k možnosti privatizace CEC se příliš nevyjadřuje, zástupci Erste takto jasně vykrystalizovanou strategii neprezentují a k privatizaci CEC přistupují jako k další příležitosti. Snad v tom hraje roli i fakt, že se jim zatím nepodařilo vstoupit ani na bulharský, ani na ukrajinský trh. Absence v Rumunsku by pro impérium Erste nepochybně byla další citelnou ranou na východoevropském tažení.

bitcoin_skoleni

Příbuzná kultura.

Obě banky se snaží zástupce rumunské vlády oslovit jinými argumenty. Rakouští bankéři zdůrazňují svých nezanedbatelných 12,5 milionu klientů a zkušenost s úspěšným rozvojem bankovnictví v postkomunistických zemích, Portugalci zase mezinárodní kvality své bankovní sítě a příbuznost k latinské kultuře, k jejímuž odkazu se Rumunsko hlásí. Rumunsko má doposud velmi dobré zkušenosti s privatizacemi svých bank. ¨Například Banku Agricol od krachu zachránila Raiffeisenbank, Bancpost úspěšně koupila řecká EFG Eurobank Ergasias. Výběrové řízení doposud probíhalo hladce a bez jakýchkoli závad či skandálů. Ať se Rumunská vláda rozhodne pro kteréhokoli kandidáta. může počítat se zvýšením dnes již dost soustředěné konkurence na trhu, což je dobrá zpráva pro spotřebitele a růst kredibility země.

Tomáš Hes,
autor pracuje pro kroporátní divizi BRD v Bukurešti

  • Našli jste v článku chybu?