I ve světě tvrdého byznysu, kde se člověk bez ostrých loktů v žádném případě neobejde, pakliže chce být úspěšný, mohou vzniknout pozoruhodné, ba až pohádkově vyznívající příběhy. A nemusí se nutně týkat Elona Muska, Jeffa Bezose či jiných ,profláklých‘ miliardářů. Zajímavou story má za sebou i odstupující šéf amerického FedExu Frederick W. Smith.
K založení vlastní logistické společnosti, která dnes působí bez nadsázky ve všech koutech planety, se tento veterán z Vietnamu oceněný Stříbrnou i Bronzovou hvězdou a dvěma Purpurovými srdci odhodlal v roce 1971. Že chce po světě ,doručovat balíky‘, ale věděl již dávno předtím.
Skvělý nápad, s nímž ve škole příliš nepochodil
Během studií na Yaleově univerzitě, kde se mimo jiné stihl skamarádit i s budoucím americkým prezidentem Georgem W. Bushem a ministrem zahraničí Johnem Kerrym, vypracoval seminární práci, v níž se věnoval problematice tehdejší logistiky zboží v rámci USA. Ta podle něj byla značně neefektivní a pomalá, neboť dopravci spoléhali především na nákladní vozy a dopravní letadla létající na běžných komerčních linkách. Ve snaze tyto neduhy odstranit navrhl inkriminovaným společnostem vybudování vlastní flotily nákladních letounů a překladišť v duchu takzvaného konceptu spoke-hub. V rámci něj jsou zásilky nejprve shromážděny na jednom konkrétním místě, aby odsud následně mohly putovat až ke koncovým zákazníkům, respektive adresátům. A to navíc za výrazně snížených provozních nákladů, neboť k jejich doručení je potřeba menší množství dopravních prostředků.
Smithův tehdejší profesor Challis Hall měl však k jeho práci jisté výhrady, a proto ji oznámkoval písmenem C. Tedy údajně. „Ta práce se stala docela slavnou, a to kvůli lehkomyslnému komentáři, který jsem jednou utrousil. Byl jsem dotázán na to, jakou známku jsem za ni dostal, a já jsem pitomě odpověděl, že to bylo jako obvykle za C. Abych ale byl upřímný, tak si vážně nepamatuju, co to bylo za známku. Asi ale nebyla příliš dobrá, protože samotná práce nebyla příliš promyšlená,“ řekl Smith dle serveru Sky News před čtyřmi lety v rozhovoru pro Wall Street Journal.
Ať už je to pravda či nikoliv, jeho záměr mu nakonec vyšel na jedničku. Výše popsaný způsob se totiž dost blíží tomu, jak Smithův FedEx už několik desítek let funguje. Když společnost v sedmdesátých letech začínala, měla k dispozici 14 malých letadel, s nimiž byla schopna doručovat zboží do celkem 25 měst situovaných převážně na východním pobřeží Spojených států. Dnes je z ní 278. nejhodnotnější firma na světě s celkovou tržní kapitalizací blížící se hranici 62 miliard dolarů (zhruba 1,37 bilionu korun). Velikost její flotily se neměří v jednotkách, nýbrž stovkách kusů letadel nejrůznějších typů od ,menších‘ cessen po širokotrupé boeingy. Jako taková pak Smithova společnost obsluhuje na 375 destinací ve více než dvou stech zemí světa. Stačilo přitom velmi málo a žádný FedEx, kterýžto název je zkratkou pro Federal Express, už dávno existovat nemusel.
Sázka na jednu kartu
Čistě z finančního hlediska byly začátky firmy utrpením. Společnost tvrdě doplatila na takzvaný první ropný šok, k němuž došlo v roce 1973 v důsledku jomkipurské války. Embargo organizace OPEC na vývoz černého zlata do Spojených států a dalších zemí, které se během konfliktu postavily na stranu Izraele, způsobilo nárůst cen ropy na světových trzích na čtyřnásobek. Něco takového přirozeně udělalo mnoha americkým podnikům, a nejen jim, obrovskou čáru přes rozpočet. Ztráty FedExu byly v tehdejším kontextu enormní, vyšplhaly se na úroveň 29 milionů dolarů, a to jen za první dva roky jeho existence.
Fred Smith ale vždy platil za velkého hráče, který se nikdy nebál vsadit vše na jednu kartu, a to doslova. Když mu banky i potenciální investoři coby majiteli pomalu krachující společnosti odmítli půjčit peníze, vyrazil s posledními pěti tisíci dolary na účtu do Las Vegas ve snaze je zde hraním blackjacku rozmnožit. A ono se to, světe, div se, jako zázrakem povedlo.
Když se po týdnu z města hříchu vrátil, měl v kapse 27 tisíc dolarů, tedy dostatek hotovosti na to, aby jeho firma splatila část dluhu za nakoupené letecké palivo a přežila dalších sedm dní. To podle webu Business Insider zapůsobilo na investory natolik, že jej následně ,založili‘ 11 miliony, které FedEx opět postavily na nohy. O pár let později, konkrétně v roce 1976, se pak společnost dokonce vůbec poprvé dostala do černých čísel. Vykázala zisk ve výši 3,6 milionu dolarů.
17 milionů balíků denně
Poté, co FedEx vstoupil na burzu a v polovině osmdesátých let expandoval do Evropy a Asie, bylo již všem zcela zřejmé, že se Smithovi, navzdory pochybnostem jeho vysokoškolského profesora, podařilo vybudovat jednu z nejhodnotnějších firem na světě. A zároveň i nejpokrokovějších. Byli to totiž právě pracovníci FedExu, kdo jako první začali v rámci odvětví logistiky používat při doručování zásilek takzvané handheldy a čárové kódy, které umožnily zákazníkům sledovat, kde se jejich balíček zrovna nachází. Dnes takových lidí firma po celém světě zaměstnává na 570 tisíc, díky čemuž je schopna za jediný den doručit až 17 milionů balíků.
Samotnému Fredu Smithovi jeho dávný nápad na zefektivnění sektoru logistiky vynesl jmění 5,42 miliardy dolarů (zhruba 120 miliard korun). To jej dle amerického Forbesu aktuálně činí 542. nejbohatším člověkem planety. V úvodu zmíněný Jeff Bezos a Elon Musk sice mají o dalších 189,9, respektive 286 miliard dolarů víc, takže je téměř stoprocentně jisté, že je už nikdy nedožene, zoufat však nemusí - na kvalitně strávený důchod to totiž sedmasedmdesátiletému rodákovi z Mississippi dozajista vystačí.
V pozici šéfa FedExu skončí Frederick Wallace Smith 1. června letošního roku, jeho nástupcem se stane dlouholetý zaměstnanec společnosti a její současný prezident Raj Subramaniam.
