MILAN A FRANTIŠEK VESELŠTÍ: Před patnácti lety začínali s jedním traktorem, jednou krávou a šestnácti hektary polí. Dnes mají bratři Veselští v malé vesničce Zboží poblíž Světlé nad Sázavou prosperující farmu na mléko, která se navíc loni stala Farmou roku. Zemědělství má v rodině Veselských dlouhou tradici.
MILAN A FRANTIŠEK VESELŠTÍ: Před patnácti lety začínali s jedním traktorem, jednou krávou a šestnácti hektary polí. Dnes mají bratři Veselští v malé vesničce Zboží poblíž Světlé nad Sázavou prosperující farmu na mléko, která se navíc loni stala Farmou roku.
Zemědělství má v rodině Veselských dlouhou tradici. Po znárodnění statku, který patřil dědečkovi, pracovali rodiče i prarodiče obou bratrů v místním zemědělském družstvu. V polovině osmdesátých let nastoupili do družstva i František s o čtyři roky mladším Milanem jako traktoristi. „V tomto kraji šly tehdy do zemědělství pracovat dvě třetiny našich vrstevníků,“ vysvětluje Milan, který je stejně jako jeho bratr vyučeným opravářem zemědělských strojů.
To ještě neměli ani ponětí, že jednou skončí u stáda krav. „V družstvu to chodilo tak, že o krávy se staraly spíš ženský a chlapi jezdili na strojích,“ vzpomíná Milan.
ZA TREST DO KRAVÍNA
| „Zahraniční farmáři jsou pro nás tvrdou konkurencí, “ říkají Milan (vlevo) a František Veselští.|
V roce 1991 z družstva vystoupili a rozhodli se zažádat o vrácení všeho, co patřilo kdysi jejich dědečkovi. Budovu samotného statku vždy vlastnila rodina jako obytný dům, družstvo její část ale do té doby využívalo jako skladiště. „Mysleli jsme si, že se nám povede lépe a že budeme mnohem svobodnější,“ objasňuje František tehdejší rozhodnutí.
Jen tak jim to ale neprošlo. Když se v družstvu dozvěděli, že se bratři chystají vrhnout na podnikání, poslali je pracovat do konce výpovědní lhůty do kravína. „Bylo to tak trošku za trest. Nakonec se ale ukázalo, že to pro nás bylo dobré, naučili jsme se tam vše potřebné,“ usmívá se František.
KRÁVA A TRAKTOR
První krávu si koupili, družstvo jim vrátilo šest dalších, ke svému traktoru dostali z družstva ještě jeden. Na šestnácti hektarech začali rychle pěstovat obilí a kukuřici, aby bylo krávy z čeho krmit. První čtyři roky hospodařili s tuctem krav v malém chlévě. Každý den přitlačili na svozní místo na návsi nadojené mléko. „Měli jsme chlazení na kolečkách jen asi na sto padesát litrů. Tehdy jsme byli plní optimismu a doufali, že se to k něčemu vypracuje,“ vzpomíná František na dobu, kdy si každý z nich mohl ze zisku vzít jen kolem dvou tisíc pro vlastní potřebu. Zbytek se snažili investovat do techniky a dalšího rozvoje farmy. V roce 1995 se situace pohnula. Veselští investovali do nového kravína, stodolu přestavěli na místnost pro moderní chlazení. Dnes mají přes padesát holštýnských krav s jednou z nejvyšších užitkovostí v regionu a padesát hektarů polí. Mléko i část obilí prodávají velkoodběratelům. Na plný úvazek pracují ve firmě jen oni dva a o zaměstnancích neuvažují. „V tomto objemu výroby by se to příliš nevyplatilo. Jestliže dáme zaměstnanci 300 tisíc za rok, nebudeme mít na stroje,“ tvrdí František a Milan ho doplňuje: „Je taky dost těžké najít někoho spolehlivého ke kravám. Když ji jednou nebo dvakrát špatně podojíte, tak jde na jatka. Protože kvůli zánětům má špatné mléko a je nepoužitelná.“ FARMOU ROKU TAKÉ KVŮLI POMOCNÍKŮM
Na chodu farmy se však podílí i další členové rodiny. Devatenáctiletý syn Františka Veselského tráví letošní prázdninovou brigádu „doma“, pomáhají i staří rodiče, manželky obou bratrů vedou účetnictví. Právě zapojení celé rodiny bylo jedním z důvodů, proč se farma Veselských stala Farmou roku 2005. Kromě toho se Asociace soukromého zemědělství udělující cenu soustředila na celkový vzhled farmy, organizaci práce, ekonomické výsledky a zamýšlený rozvoj. „Majitelé farmu stále rozšiřují, postupně vyměnili starou techniku za novou. Jde o moderní a konkurenceschopnou farmu s budoucností,“ tvrdí Lenka Millerová z asociace. TLAK SUPERMARKETŮ DOPADÁ I NA FARMU
Farmáře přesto trápí neustále se snižující ceny za výkup mléka a zvyšující se náklady, například za naftu. Kromě silné konkurence z Evropské unie cítí i nepřímý tlak supermarketů. „Výrobci musejí přistupovat na jejich ceny a proto srazí třeba 20 haléřů za výkup mléka. Prvovýrobce ale už nemá kam s cenou jít. Ten už může jenom skončit,“ podotýká Milan Veselský. Bratři dostávají státní i unijní dotace. Podle nich ale nebyly podmínky pro Českou republiku příliš dobře vyjednány a farmáři ze zemí, kde se dotuje i vývoz, jsou pro ně tvrdou konkurencí. „Jsme velmi závislí na tom, jak se ke všemu bude zemědělská politika stavět. Odvíjí se od toho náš další rozvoj,“ dodává František Veselský. NA ZÁBAVU ČAS NEZBÝVÁ**
Bratrům Veselským rozhodně sláva z ocenění do hlavy nestoupla. Dále vstávají každé ráno včetně víkendů v pět hodin a z farmy odcházejí kolem sedmé večer. Dovolenou si dopřejí jen na pár dní v roce, kdy jeden z bratrů i s manželkou musí zastoupit toho druhého. O koníčcích nemůže být ani řeč. „Já nejraději dojím,“ šprýmuje František. Po chvíli se ale s bratrem Milanem shodne, že čas vyšetří už jen na rodinu a drobný úklid kolem domu.
