LNM Holding chce také pětileté daňové prázdniny
Pravdu měla mluvčí ministra průmyslu a obchodu Anna Stárková, když minulý týden popírala, že LNM Holding chce za Novou huť (NH) zaplatit pouhý dolar. „Je to naprostý nesmysl,“ konstatovala a týdeník EURO může její slova plně potvrdit. Z dokumentů, které má redakce k dispozici, vyplývá, že LNM hodlá zaplatit celé tři dolary. Stát má přitom na sebe v okamžiku účinnosti kupní smlouvy převzít dluhy NH ve výši pěti miliard korun a zavázat se k řadě poměrně sporných úkonů.
Minus pět miliard.
Především současné akcie Nové huti v držení Fondu národního majetku (FNM) včetně těch, které jsou deponované u společnosti Credit Suisse First Boston, mají být prodány za první dolar. Potom má Česká konsolidační agentura (ČKA) převzít dluhy NH vůči konsorciu českých bank v rozsahu čtyř miliard korun a tyto dluhy kapitalizovat. Stejným způsobem mají být řešeny obligace NH splatné v příštím roce ve výši 1,035 miliardy korun. Vzniklé akcie má ČKA předat LNM za druhý dolar.
Třetí dolar LNM zaplatí za 0,7 procenta akcií Vysokých pecí Ostrava (VPO), které jsou v držení Vítkovic. Tyto akcie jsou důležité proto, že dalších 33 procent drží společnost Infatrade ze skupiny Shiran. Pokud by se tato firma nějakým způsobem dostala k balíčku Vítkovic, dosáhla by ve VPO blokační minority a většinový vlastník, kterým je s 66 procenty Nová huť, by nemohl uskutečnit plánovanou fúzi s VPO.
Únikové cestičky.
Na tom všem by nebylo nic neobvyklého. Je zřejmé, že aby byla největší česká ocelářská společnost vůbec privatizovatelná, vyžaduje oddlužení v rozsahu přibližně pěti miliard korun. Tak už to slíbil i náměstek ministra průmyslu František Kubelka v Bruselu zástupcům Evropské komise. Z návrhu LNM však vyplývají některé pochybnosti, které bude třeba vyřešit v dalších jednáních. Především mluvčí LNM Holdingu Annanya Sarinová prohlásila, že její společnost nabízí na oživení Nové huti 175 milionů dolarů. Návrh smlouvy je však formulován tak, že by nizozemsko-indická společnost nemusela ze svého utratit ani dolar.
Deklaruje závazek, že Nová huť v jejím vlastnictví bude investovat během deseti let minimálně 150 milionů dolarů (rozuměj z vlastních zdrojů NH, teprve v případě její neschopnosti doplatí LNM). Tato částka představuje zhruba pět a čtvrt miliardy korun. Jenže jen odpisy Nové huti činí ročně 1,9 miliardy korun. K prosté reprodukci proto potřebuje za deset let investovat téměř čtyřnásobek částky slibované LNM. Zde hrozí dekapitalizace firmy. Týdeník EURO má informace, že ministerstvo průmyslu a obchodu je v tomto bodě přesvědčené, že částka 150 milionů je počítána nad úroveň odpisů. Z návrhu smlouvy, kterou zástupci LNM předali poradenské společnosti státu Roland Berger, však nic takového nevyplývá.
Dalších 25 milionů dolarů slibuje LNM poskytnout k posílení provozního kapitálu. Ve smlouvě je však velmi volná formulace, podle níž LNM poskytne slíbenou částku „navýšením kapitálu, nebo jiným způsobem“. Jiný způsob může být například poskytnutí provozního úvěru. Takže ani zde nelze zaručit, že kupující společnost opravdu vloží do NH byť jediný dolar.
Nesplnitelné podmínky.
Také další podmínky jsou poměrně neobvyklé. V nabídkovém dopise se uvádí: „NH nemá v současné době žádnou výraznou konkurenční výhodu oproti srovnatelným společnostem. Vertikální integrace s dodavatelem uhlí by posílila konkurenceschopnost NH.“ LNM proto požaduje roční opci na 45,88 procenta akcií OKD v držení FNM s cenou patnáct milionů dolarů. Vzhledem k deklarovanému cíli získat konkurenční výhodu by tuto opci mohly konkurenční Třinecké železárny napadnout u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Otázkou také je, jak by se podařilo LNM dohodnout s majoritním vlastníkem OKD, společností Karbon Invest.
Zájem o roční exkluzivitu na získání Vítkovice Steel je jistě pochopitelná a LNM ji deklaroval již dříve. Méně pochopitelný je požadavek na stejný postup v případě Železáren Veselí, které jsou součástí Zemkovy Z-Group. Proč by měl Zemek rok exkluzivně vyjednávat o své firmě není jasné.
FNM se má rovněž zavázat, že České republika nepřijme žádná nová ekologická omezení pro hutní výrobu s výjimkou těch, které požaduje Evropská unie. Jak to FNM u poslanců zařídí, je rovněž málo pochopitelné.
LNM Holding ovšem také požaduje, aby se na něj vztahovaly všechny výhody týkající se investičních pobídek. Především chce pětileté daňové prázdniny po vyčerpání daňového štítu, tedy po daňově uznaném odepsání ztrát z minulých let. To je však patrně v rozporu se zákonem o investičních pobídkách, které přísluší firmám provádějícím novou investici a vytvářejícím nová pracovní místa.
Otázkou také je, proč má stát ke dni prodeje zajistit, aby Nová huť podepsala s LNM manažerskou smlouvu s odměnou, která bude odpovídat smlouvám sjednaným LNM při podobných uzavřených transakcích. Tato smlouva se obvykle uzavírá delší čas před prodejem, aby si kupující zajistil, že nedojde ke krokům, který by mohly poškodit kupovaný podnik.
Je zřejmé, že návrh smlouvy, tak jak ho předložil LNM Holding, je spíše východiskem pro jednání než skutečně uskutečnitelným dokumentem. Z tohoto pohledu se jeví exkluzivita, kterou vláda dala LNM, jako nepříliš šťastná.