Pravidla na trhu nového bydlení diktují zákazníci
Zlevní ještě nebo ne, vyplatí se nadále vyčkávat, či už nazrál čas na koupi? Takové dilema řeší řada lidí, kteří si chtějí pořídit nové bydlení. Nikdo nezpochybňuje, že ceny nových bytů v uplynulém roce klesaly. Jenže na tom, o kolik, se neshodnou ani ti, co s byty přímo obchodují nebo se zabývají analýzami trhu. Odhady poklesu jen za Prahu se pohybují od deseti do patnácti procent. Jde ale jen o zprůměrované údaje. Jestli se krize v něčem projevila, tak zajisté v tom, že se rozevřely cenové nůžky mezi kvalitními a nekvalitními projekty. Prodej těch druhých vázne i v případě, že developer k bytu nabízí lákadla, jako je auto, kuchyňská linka či slevy na vybavení.
V projektech dobře dopravně dostupných a vhodně dispozičně řešených byly pohyby cen jen minimální. Makléři hovoří dokonce o tom, že lze v Praze nalézt projekt, kde se jen od začátku listopadu loňského roku do Vánoc prodalo více než padesát bytů. Developer si tak mohl dovolit i mírné zvýšení cen.
Také v době stavebního boomu bylo pravidlem, že než začala výstavba bytového komplexu, lidé se obávali byty kupovat. S tím, jak stavební práce postupovaly, se obchod zlepšoval. Dnes si mohou zájemci vybírat z množství již dokončených objektů. Tam, kde se ještě nezačalo kopat, se nehrnou. Přitom téměř poloviční předprodanost je podmínkou k tomu, aby dostal developer bankovní úvěr.
Náladu na rezidenčním trhu dokreslují údaje o hypotékách za loňský rok. Dle odhadů společnosti Fincentrum poskytly hypoteční banky úvěry v hodnotě přes 70 miliard korun. O rok dříve to bylo 114 miliard korun. Průměrná úroková sazba s pětiletou fixací, o kterou je mezi klienty největší zájem, vzrostla na 5,55 procenta. Makléři nicméně tvrdí, že svádět vinu za stagnující trh s bydlením jen na vyšší úroky a těžkosti při vyřizování úvěrů je liché. Ti, co nemusejí urgentně řešit bytovou situaci, stále vyčkávají. Někteří kvůli tomu, že jsou přesvědčeni o pokračujícím propadu cen, jiní jsou zaskočeni negativními zprávami o stavu české ekonomiky. A pak je tu ještě jeden aspekt, totiž rozdílná představa developerů o tom, za kolik je možné byty na trhu udat, a kupujících, kteří za daný byt nechtějí zaplatit více. To ostatně naznačila i první hromadná aukce nových bytů, která se uskutečnila v Praze před Vánocemi.
„Zájem účastníků ukázal momentální reálné tržní ceny nabízených nemovitostí, které jsou lidé ochotni za nové byty platit,“ říká Ivo Gavlas, majitel aukční agentury, která spolu s realitní kanceláří Professionals aukci pořádala. Dle organizátorů zhlédlo během měsíční reklamní kampaně webovou stránku téměř 14 tisíc návštěvníků. V aukci se hledali majitelé pro 39 bytů a rodinných domků. Kromě jednoho se podařilo udat všechny. Výsledné částky se v některých případech vyšplhaly až o sto procent nad vyvolávací ceny. Jenže žádná nedosáhla úrovně katalogových cen. Někteří nespokojení developeři proto odmítli nemovitosti za nabídnutou sumu v aukci prodat. Nyní strany jednají o tom, zda se doberou ke kompromisní částce.
Zájemci o nové bydlení jsou dnes náročnější. Výběru bytu věnují více času, nejsou pod tlakem. Mají představu o tom, co a za jaké ceny nabízejí developeři v zahraničí. Developeři si ale tuto skutečnost ještě ne zcela připouštějí. Díky krizi klienti pochopili, že cena nemovitosti není jednou provždy daná a zaručen není ani její nepřetržitý růst. Developeři, makléři i poradci svorně tvrdí, že v letošním roce budou ceny nového bydlení stagnovat či porostou s inflací. Tedy že ti, co vyčkávají na další podstatné plošné zlevňování bytů, budou podle nich zklamáni. Nicméně developeři musejí přistoupit na to, že pravidla na trhu nyní diktují zákazníci. Pokud tak neučiní, budou o klienty bojovat i po skončení krize.
