Česká politika čeká, koho si lidovci vyberou za předsedu
Jejich starobylá fregata nemá už čtvrt roku kormidlo ani kapitána, děravé plachty zachytí čím dál méně větru, přesto se bez nich neobejde závod moderních parníků. S lidovci si pravicový blok ve sněmovně může zachovat stovku hlasů a udržet na uzdě Jiřího Paroubka. S lidovci ale může naopak levice získat převahu pro vznik menšinové vlády ČSSD. Vše závisí na tom, koho si postkalouskovská KDU-ČSL zvolí na brněnském sjezdu 9. prosince za předsedu. Straně jde o všechno. Když se novému vedení nepovede vrátit lidovecké politice věrohodnost a dát jí přitažlivější a čitelnější styl, může se partaj rozpadnout na několik znesvářených skupin, v každém případě by se však brzy ocitla pod hranicí volitelnosti do sněmovny. Záchranáři se zatím hlásí čtyři. Každý je zcela jinou osobností, žádný však není jednoznačným favoritem. Vsetínský starosta a novopečený senátor Jiří Čunek má největší podporu z regionů, předsedkyně poslaneckého klubu Vlasta Parkanová je nejpopulárnější političkou v zemi, šéf klubu senátorů Adolf Jílek je Moravan a kritizuje vsetínské „deportace“ Romů a exposlanec Jiří Karas reprezentuje nejkonzervativnější tradice KDU-ČSL. „Strana je už dlouho rozdělená,“ řekl týdeníku EURO Jílek. „Není to svár nějakého českého liberalismu s moravským konzervativismem, jsou to spíše osobní věci. Jak se kdo chová. Proudů je víc, nejen 'svobodovci' a 'kalouskovci'. Převálcování jedné skupiny druhou už tady bylo. Teď buď začneme spolupracovat a komunikovat spolu, nebo všichni končíme,“ dodává realisticky.
Čunek se Sobotkou na schodišti.
Jenže to nebude vůbec lehké. Je úterý 28. listopadu večer. V budově Poslanecké sněmovny se schází Celostátní výbor KDU-ČSL, hned ve vedlejším salonku končí schůzka vyjednávacích týmů ODS-ČSSD. Mirek Topolánek s Petrem Nečasem nečekaně míří za lidovci, u nichž setrvávají asi půl hodiny. „Přijetí na grémiu KDU-ČSL bylo velice příjemné,“ pochvaluje si Topolánek před novináři na chodbě. Za jeho zády však místnost opouští i Jiří Čunek, který se na schodišti opodál schází s místopředsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou a něco s ním intenzivně domlouvá. Vzápětí si cosi stručně upřesňuje i s Topolánkem, zda jde o termín schůzky, nechce prozradit. Přitom Čunek zatím stále nemá mandát účastnit se koaličního vyjednávání. Ten dostává stejně jako další předsednický kandidát Karas až později. Podle zdroje týdeníku EURO byla během jednání s Topolánkem aktivní i Vlasta Parkanová. Právě ona totiž navrhla a prosazovala, aby se zahajovacích programových rozhovorů o vládě - politici to prý v žargonu nazvali zpracováváním „krvavých flákot masa“ - kromě ODS a ČSSD účastnila od samého začátku i KDU-ČSL, s čímž se původně nepočítalo. Jednotnou lidoveckou fasádu se snaží zachovávat úřadující místopředseda Jan Kasal, de facto však občanští i sociální demokraté musejí až do 9. prosince počítat s partnery mnoha tváří.
Tři proti jednomu?
Zvláštní je, že z lůna lidovců zaznívají hlasy, že Čunek i Parkanová jsou jen nastrčené figury, jimiž proti sobě ve straně bojují mocnější šedé eminence. „Kolega Jiří Čunek je teď na vlně a mám strach, že to není on, kdo ho tam tlačí. Že jsou to jiní, kdo se opět snaží stranické skupiny rozdělit,“ naznačuje senátor Jílek. Naopak lidovci ze skupiny podporující Čunka podezírají konkurenci, že do bitvy o předsedu schválně nasadila tři kandidáty, kteří mají za úkol odčerpat Čunkovi v prvním kole volby co nejvíce delegátských hlasů. V druhém kole prý vyzvou své příznivce, aby podpořili široce přijatelnou Parkanovou. „Proč kandiduje třeba Karas? Samozřejmě nevyhraje, ale přece dobrých třicet hlasů od jednoho typu delegátů,“ popisuje konstrukci zdroj týdeníku EURO. Podobně byl v roce 2003 na sjezdu v Ostravě zvolen Miroslav Kalousek.
Do tohoto scénáře příliš nezapadá nečekaný tah Vlasty Parkanové, která minulý týden rozproudila debatu o změně názvu strany. Návrhem zbavit se přívlastku „křesťanská“ a akcentovat lidovectví však sklidila bouři odporu. „To byly jen takové náměty, aby si o tom lidé začali povídat. Vnímala jsem celé roky, že Kalousek se snažil slova lidovec zbavit a důsledně říkal křesťanští demokraté, ale nepovedlo se to. Tak mě napadlo - proč si pojem lidovec neponechat, ale dát mu jiný, nepejorativní obsah. Rozhodně však nejsem provokující hlupák, který by chtěl straně v těžké situaci přivodit ještě jednu starost,“ vysvětlila Parkanová svůj krok pro týdeník EURO. Dokonce prý už vymyslela i nové logo strany a partajní barvu - žlutou.
Změna názvu ovšem mohla být i pouhým předsjezdovým testem. Jako lakmusový papírek, jaká část strany souzní s kalouskovskou snahou o proměnu lidovců v křesťanské demokraty západního střihu, návrh vlastně posloužil dobře.
Typický lidovec Čunek.
Parkanová rezolutně odmítá, že by ji ke kandidatuře tlačil někdo z pozadí, například expředseda Miroslav Kalousek. „Nikdy jsem nebyla něčí prodlouženou rukou a nehodlám jí být. To, že mě Kalousek podporuje, jsem si přečetla až nedávno v médiích. Na něm právě oceňuji, že mi nikdy neříkal 'měla bys', na rozdíl od jiných. On to nebyl,“ říká předsedkyně lidoveckých poslanců.
Odklon od lidovectví a důraz na křesťanskodemokratickou tvář KDU-ČSL klade stejně jako Kalousek i předsednický kandidát Jiří Karas, jehož do funkce překvapivě navrhla jeho třebíčská organizace KDU-ČSL. „Chtěl bych, abychom se stali stranou křesťanskodemokratického typu, důsledně středovou. To je jediné zboží, které můžeme nabídnout. Diskuse o tom, že nebudeme křesťanskodemokratickou stranou, je politováníhodná,“ řekl Karas pro týdeník EURO. Naopak za typicky „lidoveckého“ politika v KDU-ČSL je ve straně považován Jiří Čunek. „Čunek je zosobněním pojmu lidovectví,“ tvrdí olomoucký poslanec Tomáš Kvapil.
Odnese to Kasal.
Čunek už dal najevo, že svou volbu do čela strany v Brně podmíní požadavkem, aby měl kolem sebe spolehlivé místopředsedy. Nepočítá prý ani s Parkanovou, ani s Jílkem, kteří by však beztak zůstali ve vedení strany z titulu svých funkcí ve sněmovně a v Senátu. Radikalismus vsetínského senátora je ovšem podle lidí z jeho blízkosti hlavně taktika, vysoké cíle si klade vždy, aby měl z čeho slevovat, říkají. Čunek nechce za místopředsedu ani Jana Kasala, který tak možná ve vysoké politice úplně skončí. Odmítá ho totiž i Čunkova konkurence. „Honzu Kasala to asi semele. V srpnu spolu s Kalouskem domlouval koalici s Paroubkem, ale pak se z toho vyvlékl,“ říká zdroj týdeníku EURO z protičunkovského tábora. Mezi lidovci se říká, že poslední Kasalovou ambicí je vydržet ve funkci místopředsedy sněmovny dva roky do důchodu, to mu však může vyjít. I kdyby ve straně vyhrál Čunek, Kasalův osud závisí jen na vůli poslanců KDU-ČSL a dalších stran.
Jílek chce kompromis.
Adolf Jílek by naopak nic nenamítal, kdyby mu sjezd jako předsedovi navolil do místopředsednické funkce Čunka. „Je třeba dát dohromady spoustu lidí s různými názory a ty se musejí tříbit. Ne že se budou scházet skupinky,“ argumentuje. Jenže i v dobách Kalouskova předsednictví byl místopředsedou Cyril Svoboda a spolupráce moc nefungovala. „Cyril je solitér a vždycky bude. Teď je třeba dát dohromady partu,“ domnívá se.
Krajské organizace již navrhly řadu kandidátů na místopředsedy strany. Zvláštní místo mezi nimi zaujímá jihomoravský hejtman Stanislav Juránek, jenž byl jedním z vůdců srpnové stranické vzpoury proti Kalouskovu flirtu s Jiřím Paroubkem. Už před tím byl Juránek jednou z hlavních postav takzvaného křídla Cyrila Svobody, jenže se ukázalo, že figuruje na čelném místě seznamu lidoveckých ministrů v chystané koaliční vládě ČSSD a KDU-ČSL. Ačkoli byl vyzýván ke kandidatuře na předsedu, stáhl se a v Brně by se mohl stát alespoň místopředsedou. Zdroj týdeníku EURO tvrdí, že existuje scénář, podle kterého Čunek před předsednickou volbou na poslední chvíli cukne a na jeho místo nastoupí Juránek. „To určitě ne,“ vyvrátil takovou možnost sám Čunek. Juránek prý sice patří k jeho blízkým spolupracovníkům, za pravou ruku jej však označit nechtěl.
Kalousek nemá náhradu.
Minulou středu se po dlouhé době mezi lidoveckými vyjednavači objevil Miroslav Kalousek. Šlo o přání Vlasty Parkanové, která si sice vymínila účast na jednání s ODS a ČSSD, ale necítila se dostatečně erudována v otázkách financí a ekonomiky, takže trvala na Kalouskově přítomnosti. Právě vysoký odborný kredit bývalého předsedy způsobil, že regionální organizace KDU-ČSL vesměs doporučují Kalouska do ministerské funkce. Předběžně se počítalo, že bude-li ustavena koaliční vláda ODS, KDU-ČSL a ČSSD, lidovci by obsadili dvě až tři křesla. Spekuluje se, že kromě Kalouska (finanční a ekonomická problematika) by pro ministerské posty připadaly jako kandidáti v úvahu Jaromír Drábek (hospodářská problematika) a Michaela Šojdrová (kulturní a školská problematika). I Čunek nebo Parkanová jsou připraveni převzít ministerskou odpovědnost, kdyby byli v Brně zvoleni do čela strany. Čunkovo okolí mluví o ministerstvu práce a sociálních věcí, u Parkanové není resort specifikovaný. „Není to v tuto dobu košer komentovat, to bude rozhodnutí premiéra Topolánka,“ říká předsedkyně poslaneckého klubu. „Kdyby se v minulých dnech nestala aférka s panem Dalíkem, možná bychom nějakou nabídku od premiéra už dostali, žádná však zatím nepřišla. Obecně mohu říct, že byla-li jsem v červenci připravena do vlády jít, nyní nevím, jaký bych hledala důvod, proč bych do kabinetu nechtěla nebo nemohla,“ uvedla Parkanová pro týdeník EURO.
Doprava i doleva.
Ať už Čunek svými několika tajnými schůzkami s Jiřím Paroubkem skutečně sleduje cíl domluvit podporu menšinové vládě ČSSD při eventuálním třetím pokusu, nebo jen blufuje, aby si dodal politického významu, jeho váhu na politickém kolbišti to reálně posílilo. Na rozdíl od svých předsednických protikandidátů může tlačit jak na Paroubka, tak na Topolánka a žádat výhodnější pozici pro svou stranu při sestavování vlády. Parkanové, natož Jílkovi nebo Karasovi (i on získal do sjezdu právo účastnit se jednání o vládě a chce je prý využít) by nezbylo než být jen Topolánkovými satelity.
