Menu Zavřít

Za všechno nemohou jen Alpy

26. 1. 2011
Autor: Euro.cz

Rakušané vědí, jak přilákat turisty. Češi tápou a výsledkem jsou třetinové příjmy

Co mají společného pražská zoologická zahrada a vídeňský Prátr? Ve své zemi jsou největším turistickým lákadlem. Obří ruské kolo, horská dráha a další atrakce v proslulém zábavním parku ve Vídni ovšem přitáhnou více než dvakrát tolik návštěvníků než zoo v české metropoli. Podobně zámek Schönbrunn, který je druhý v rakouském žebříčku nejoblíbenějších výletních cílů, se těší dvojnásobnému zájmu turistů v porovnání s tuzemskou dvojkou – Pražským hradem. Úvodní příklad mnohé napovídá o rozdílech mezi českým a rakouským cestovním ruchem. Třeba že ladem necháváme ležet nevyužitý potenciál.

Památky i zážitek

V Česku nemáme Alpy, ale to ještě není důvod, proč má Pražský hrad poloviční návštěvnost než Schönbrunn, který není o nic atraktivnější. „Jde o marketing a schopnost přilákat turisty. Památky lidé očekávají, ale vedle toho chtějí při cestování něco zažít. Když jim zážitek nenabídnete, pojedou jinam,“ vysvětluje Pavel Attl z pražské Vysoké školy hotelové. Upozorňuje navíc, že i Rakousko, dlouhodobě nejvyspělejší a nejvýkonnější země světového cestovního ruchu, v dlouhodobém srovnání ztrácí svou pozici. Česká republika, která za Rakouskem v přínosu tohoto sektoru pro tvorbu HDP značně zaostává, ale rozdíl nevyrovnává. Oproti Rakousku inkasuje třetinové příjmy z příjezdového zahraničního cestovního ruchu. Obě země mají přitom – až na Alpy – srovnatelnou nabídku kulturního a přírodního bohatství. Česko má kupříkladu navrch v památkách UNESCO, na jeho seznamu má o čtyři celosvětově ceněné unikáty více než zhruba stejně velké Rakousko. To ale umí své pamětihodnosti a přírodu nesrovnatelně lépe prodat. Hlavně díky systematickému řízení cestovního ruchu a jeho významné podpoře, což naopak postrádá toto odvětví v tuzemsku.

Tuzemská frustrace

„Zejména srovnání s efektivitou práce rakouské turistické centrály bylo pro české účastníky mírně řečeno frustrující,“ konstatovala společnost Blue Events jako spolupořadatel po loňské konferenci Hospitality & Tourism Summit v Praze. Připojila vysvětlení: „Díky podřízení cestovního ruchu ministerstvu hospodářství a povinnému členství podnikatelů v oboru v Rakouské hospodářské komoře sektor disponuje řádově vyššími prostředky na rozvoj.“ Peníze se ale utrácejí s větší zodpovědností. Blue Events ve zprávě ze summitu uvádí, že více přispívat do společného rozpočtu by byli ochotni i tuzemští podnikatelé, což potvrzovali při panelové diskusi. Museli by ale mít jistotu, že peníze půjdou na marketingovou podporu rozvoje cestovního ruchu v jejich regionu. Také by chtěli spolurozhodovat o tom, na co se peníze vydají.
Teoreticky Česko řízení cestovního ruchu zvládá. Vše zastřešuje ministerstvo pro místní rozvoj a agentura CzechTourism. O patro níž do odvětví promlouvají kraje a pak je tu množství různě pojímaných destinačních agentur. A praxe? Koncepce na papíře, každý kraj k cestovnímu ruchu přistupuje jinak a celkově vládne chaos. „Propagační záměry na celostátní, regionální i lokální úrovni jsou velmi odtržené,“ připomínají experti z Blue Events.

Co máme společné

Přes četné rozdíly ve výkonnosti českého a rakouského cestovního ruchu se u obou zemí projevují některé obdobné tendence. „Podíl cestovního ruchu na HDP i platební bilanci obou zemí dlouhodobě klesá. Příjmy ze zahraničního cestovního ruchu rostou, ale s různou dynamikou,“ porovnává Attl. Vyčísluje, že v Česku se do roku 2008, kdy příjmy dosáhly maxima, zvýšily za deset let o více než šedesát procent. V Rakousku byl nárůst ve stejném období zhruba o deset procent nižší. Každá země měla ale jinou výchozí úroveň. „Bilance cestovního ruchu je v obou státech dlouhodobě kladná. V Česku bylo záporné saldo naposledy v roce 2004,“ připomíná Attl.
Hospodářská krize, která celosvětově utlumila cestovní ruch předloni o téměř pět procent, přibrzdila turistické příjmy a výdaje i v Rakousku. Za loňský rok už naši sousedé hlásí skvělé výsledky. „Léto skončilo pro rakouský turistický průmysl velmi úspěšně. Počtem 17,9 milionu návštěvníků a počtem přenocování byl vytvořen rekord od roku 1995,“ ohlásila Rakouská národní turistická centrála Österreich Werbung. Upřesnila, že poprvé od roku 1995 překročil počet přenocování domácích rakouských hostů dvacetimilionovou hranici. Zhruba dvojnásobně více se ubytovalo zahraničních návštěvníků. K dobrým výsledkům pomáhají také Češi, kterých od loňského května do října přijelo 225 tisíc. „Letní dovolená v Rakousku se pro Čechy stává trendem,“ soudí tamní turistická centrála. Povzbudivější vývoj zaznamenává i tuzemský cestovní ruch. Stále však platí, že zůstává jedním ze sektorů nejvíce zasažených krizí. „Za první tři čtvrtletí minulého roku se zvýšily příjmy z příjezdového zahraničního cestovního ruchu, stoupla návštěvnost ubytovacích zařízení nerezidenty i jejich spotřeba,“ nachází pozitivní jevy Jaromír Beránek ze společnosti Mag Consulting. Příjmy ze zahraničního cestovního ruchu vzrostly od loňského ledna do října meziročně o 1,2 procenta. Jak ale Beránek dodává, minulé propady ve výkonech nejsou zatím kompenzovány a sektor se nevyvíjí dle svých možností.

Českých TOP 10 Nejnavštěvovanější výletní cíle v České republice v roce 2009
1. Zoo Praha
2. Pražský hrad
3. Aquapalace Praha
4. Centrum Babylon Liberec
5. Národní muzeum Praha
6. Židovské muzeum Praha
7. Zoo Dvůr Králové
8. Zoo Zlín*507
9. Zoo a botanická zahrada Plzeň
10. Památník Terezín
Pramen: CzechTourism

Rakouských TOP 10 Nejnavštěvovanější výletní cíle v Rakousku v roce 2009
1. Vídeňský Prátr
2. Zámek Schönbrunn
3. Zoo Schönbrunn
4. Bazilika v Mariazellu
5. Pevnost Hohensalzburg
6. Grossglocknerská vyhlídková silnice
7. Rakouská galerie Belvedere
7. Vrch Schlossberg ve Štýrském Hradci
9.Křišťálový svět Swarovski Wattens
10. Ruské kolo v Prátru
Pramen: Österreich Werbung

Kde má Česko navrch Památky kulturního a přírodního dědictví UNESCO

bitcoin_skoleni

Česká republika:
Historické jádro Prahy
Historické jádro Českého Krumlova
Historické jádro Telče
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře
Kutná hora – historické jádro s kostelem sv. Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedlci
Kulturní krajina Lednice–Valtice
Vesnice Holašovice
Zahrady a zámek v Kroměříži
Zámek v Litomyšli
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci
Vila Tugendhat
Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči

Rakousko:
Historické centrum města Salzburg
Palác a zahrady Schrönbrunn
Solná komora – kulturní krajina Hallstat – Dachstein
Železnice Semmering
Graz – historické centrum a zámek Eggenberg
Kulturní krajina Wachau
Kulturní krajina Neusiedlersee/Fertö
Historické centrum Vídně

  • Našli jste v článku chybu?