Po osmi letech růstu počet nových úvěrů klesá
Dlouhou dobu se trh s hypotékami ubíral směrem vzhůru. Letošní rok, nebo alespoň jeho první čtvrtletí, však ukazuje, že žádný trend netrvá věčně. Faktorů, které za poklesem množství i objemu nových hypoték stojí, je několik.
Krach po americku
Odvrácenou stranu amerického snu zažívají jak zámořské, tak západoevropské banky už delší dobu. Dopad úrokových rošád bývalého šéfa Fedu Alana Greenspana na trh s úvěry se naplno projevil loni v létě. Americké banky s ohromným množstvím levné likvidity v zádech půjčovaly kdekomu. Ve chvíli, kdy sazby skokově vzrostly, začaly problémy dlužníků se splácením úvěrů. Mimochodem, kolísání základních úrokových sazeb ve Spojených státech amerických od jednoho procenta v roce 2004 na více než pět procent v letech 2006 a 2007 a opětovný pokles ke dvěma procentům letos je poměrně zajímavý úkaz.
Svůj podíl na vypuknutí krize má také liberální dohled nad bankami, který má v USA dlouhou tradici. Banky úvěry dlužníků s mizernou bonitou mixovaly v portfoliích s jinými půjčkami, převáděly je na derivátové produkty, a ty potom prodávaly komukoliv, kdo měl zájem koupit. Zbývá už jen krůček k tomu, aby velkou část amerického hypotečního průšvihu zaplatily i evropské banky. „Nebudu už dále kandidovat na post ředitele banky,“ prohlásil šéf švýcarské UBS Marcel Ospel těsně poté, co byl neoficiálně odejit z jejího čela kvůli nucenému odpisu dvaceti miliard dolarů utopených v bezcenných hypotečních investicích.
S červenými čísly si nově tykají i akcionáři Credit Suisse, kteří na to rozhodně nebyli zvyklí, nepříjemnosti prožívají Royal Bank of Scotland, Deutsche Bank a další. Jestliže české banky nebyly do krize přímo zataženy, rozhodně je to varovalo. Trend půjčovat za každou cenu kvůli získání části trhu v Česku již totiž klepal na dveře, či lépe stál na prahu.
ČNB v akci
Výsledkem reformy daňového systému a růstu cen ropy, tentokrát už méně krytý oslabením dolaru, je konec inflačního ráje v Česku. Centrální banka, která často tvrdí, že změna základní úrokové sazby se v ekonomice projeví až za osmnáct měsíců, se ocitla zaskočena růstem inflace nad sedm procent.
Banky reagovaly logicky zvednutím úrokových sazeb u úvěrů obecně, samozřejmě včetně hypoték. Půjčování na bydlení chudším vrstvám se nekoná, a navíc se tuzemské banky vykroutily z komunikačního problému – nemusejí těm méně majetným vysvětlovat, proč pro ně nejsou vhodnými klienty. Výše splátky se o to postará sama. Navíc „zlevňování“, jaké předvedly některé banky v prvním čtvrtletí, je ve skutečnosti jen polopravdou. Vesměs jde totiž o snížení takzvané prime rate, sazby pro ty nejbonitnější klienty, a nikoliv pro prostý lid.
NA VINĚ MAKLÉŘI?
Česká spořitelna se nyní obává zhoršení platební morálky dlužníků. Za vším prý stojí nezodpovědní externí poradci, kteří lakují špatnou bonitu svých chodících provizí narůžovo. V tomto smyslu se nechal slyšet Jiří Škovraga, člen představenstva odpovědný za drobné bankovnictví. Nesplácených hypoték, sjednaných externími makléři, je prý sedmkrát více než v případě smluv dojednaných na pobočce. Ostatní banky tento údaj nezveřejňují, ale není jediný důvod si myslet, že v jejich případě je tomu jinak. Koneckonců externí makléři většinou spolupracují se všemi subjekty, které hypotéky nabízejí. Spořitelna už jim ale změnila smlouvy a zavedla klauzuli, která poradce činí zodpovědnými za kvalitu sjednaných úvěrů. Zvýšila také objem bilaterálně ověřovaných údajů. Pokles počtu hypoték pro méně bonitní se již projevil v pětiprocentním snížení cen nejlevnějších bytů, který byl zaznamenán minulý měsíc.
Roli sehrálo také zvýšení DPH na nové byty, což vedlo k „předzásobení se“ hypotékami ke konci loňského roku. Celkově se ale propad růstu objemu hypotečních úvěrů, s výjimkou padesátiprocentního zářezu České spořitelny, pohybuje v relativně mírných číslech. Raiffeisenbank dokonce hlásí růst o pětatřicet procent. Pomalu odeznívající šok z americké noční můry spolu s klesající inflací a pokračujícím hospodářským růstem – to jsou tři faktory, které mohou trh s hypotékami opět oživit.
Graf
Nově poskytnuté hypotéky
v 1. čtvrtletí 2008
Počet 1Q 2008;1Q 2007* Objem 1Q 2008 (v mil. Kč); objem 1Q 2007 (v mil. Kč)
Občané 14 597; 17 330* 25 761; 28 166
Pramen: MMR
Tabulka
Nově poskytnuté hypotéky občanům
v 1. čtvrtletí 2008 podle bank
Pramen: Banky, ČTK
