Kvůli velké imigraci se složení obyvatel země rychle mění
V Oxfordu bude mešita amplionem třikrát denně svolávat věřící k modlitbám. Počet obyvatel Británie se do osmdesátých let tohoto století zdvojnásobí a etnicky vymění. Na přibližně půl milionu nových přistěhovalců ročně emigruje čtvrt milionu etnických Britů. Jedním z nich je popový zpěvák Steven Morrissey: Kvůli „imigrační explozi, která mění zemi k nepoznání“. Do třiceti let budou ve dvanácti městech bílí Britové v menšině. Mohamed se vyšplhal na druhé místo nejčastějších jmen mužských novorozeňat, těsně za Jacka. Počet katolíků navštěvujících pravidelně bohoslužby předstihl počet anglikánů - díky milionu přistěhovalých Poláků. Těm se v Británii rodí každý měsíc tisíc dětí. Sociální podpora vyplácená imigrantům z východní části EU se za rok zdvojnásobila na 145 milionů liber. Poláci usazení v Británii poslali v loňském roce do Polska 1,8 miliardy liber.
Sledujeme stav britské identity podle oficiálních statistik na konci roku 2007.
Chmurný výhled.
No tak dobře, oxfordská městská rada první žádost o zpěv muezzinů vznášející se z minaretu nad gotickými věžičkami univerzitních kolejí a kostelů zatím neschválila. Těžko si však představit, jak tomu zabrání, aniž by byla obviněna z xenofobie a islamofobie. „Koneckonců, vždyť je to fair, oni také musejí poslouchat naše zvony,“ dal se už slyšet jeden radní, majitel pozemku, na němž jedna ze čtyř mešit stojí.
Do osmdesátých let se, pravda, může ještě přihodit spousta věcí, která zdvojnásobení populace zabrání, jako jsou mor, válka, jaderná exploze či chraň bůh zastavení imigrace. Zdvojnásobení předpokládá imigraci a její porodnost pokračující zrychlujícím se tempem posledních deseti let. Během nich - od nástupu labouristické vlády - emigrovalo 1,6 milionu Britů, nejvíce do Austrálie a na Nový Zéland. Nahradil je za tu dobu nejméně trojnásobek imigrantů. Z těch jen ti východoevropští přijíždějí v počtu sedmi set denně. Výsledkem je mimo jiné půlmilionový roční přírůstek rodilých Britů bez práce.
Vláda zvedá zaměstnavatelům na deset tisíc liber pokutu za zaměstnání každého ilegálního imigranta. Bude ji muset zaplatit i každý, koho načapají, že doma zaměstnává ilegálního řemeslníka nebo uklízečku. Mezitím však vyšlo najevo, že samo ministerstvo vnitra zaměstnávalo bez identifikačních kontrol pět tisíc ilegálních imigrantů v pozicích sice podřadných, ale mnohdy bezpečnostně riskantních. A novinářští vtipálkové se táží, komu vláda zaplatí pokutu 50 milionů liber. Že by tomu půl milionu nově nezaměstnaných Britů?
Jen matná vzpomínka.
Morrissey se ze svého nového bydliště v Římě dal v interview pro časopis NME slyšet, že Anglie, která pro něho byla vždy „atraktivní, půvabná a velmi zábavná“, je dnes už „jen matnou vzpomínkou“, protože „zahodila svou vlastní identitu“ a to „tak prudkým tempem jako žádná jiná země“. No, a že už ho to nebaví. Redaktor honem spěchal dodat, že tímto interview „už Morrissey nemluví za naši generaci“.
V závodě o prvenství v dosažení imigrantské většiny svých obyvatel získá zlatou medaili Leicester v roce 2020, stříbrnou Birmingham v roce 2024 a bronzovou společně Luton a Slough v roce 2025, dalších osm měst bude dobíhat do roku 2030. V průzkumu ministerstva vnitra, jak se britská populace cítí v současné nekontrolované vlně imigrace, jen patnáct procent obyvatel sdělilo, že jim nevadí, a 68 procent, že už je jí moc. Zato však katolický kardinál Murphy-O’Connor Brity napomenul, že se k imigrantům nechovají dost laskavě a měli by jich přijímat ještě více. Ale Poláky vypeskoval, aby si nevytvářeli vlastní odnož katolické církve uvnitř Británie a aby se místo toho integrovali do anglické katolické komunity. Nějak si nevšiml, že Poláci, kterých v Británii žije půl milionu už od války a zůstávají jimi jazykově a kulturně i v třetí generaci, zde nikdy neměli jinou katolickou obec než polskou - v polštině, s polskými faráři a s polským bůčkem k obědu.
Příštipkaření Britů.
Těch 1,8 miliard liber převedených do Polska je jen špičkou ledovce, která prošla polskou centrální bankou. Ta odhaduje, že možná stejná částka se přiváží v hotovosti. Takže díky britským Polákům se polská ekonomika rozehřívá růstem 5,5 procenta, zatímco britská začíná zamrzat na 1,4 procenta. Ale protože, jak praví anglické přísloví, každý mrak má stříbrné lemování, mohlo by to některé britské národovce uchlácholit ve vědomí, že Poláci nepřijeli Británii natrvalo okupovat, ale jen vytunelovat, a až nebude co, vrátí se zase domů. Což by však zase mohlo být zklamáním pro ty, kdo doufali, že se Británie promění spíše v katolickou než islámskou zemi.
Že se však země trvale proměňuje, naznačují i statistiky školních výsledků, v nichž rodilí bílí Britové zaostávají ve znalostech a dovednostech nejen - například - v matematice a přírodních vědách, nýbrž i v angličtině. Už dávno je předbíhají Indové, Číňané a Evropané jiného než britského původu, teď už je však dohánějí i dříve pomalí Afričané, Pákistánci a Bangladéšané. Za necelou generaci by děti imigrantů mohly tvořit inteligenční a vládnoucí třídu a ti Britové, kteří neemigrovali, by obdělávali půdu, příštipkařili a posluhovali.
Radikalizace islámu.
Radikalizace britského islámu probíhá plnou parou a téměř polovinu britských mešit (šest set z 1350) ovládají fanatičtí islamisté - podle zjištění britské policie, které zveřejnil list Times. Nejde už jen o nějaké fanatiky z negramotných zemí třetího světa, nýbrž o mladé imámy narozené a vzdělané v Británii, kde sedmnáct ze dvaceti šesti islámských teologických seminářů (subvencovaných britskou vládou) ovládá sekta Deobandi. Pochází z Afghánistánu a byla zakladatelem Tálibánu. Jejím hlavním kazatelem v Británii je šestatřicetiletý britský rodák Riyadh ul Haq, který napomíná britské muslimy, že být hrdí na svou britskou příslušnost je hřích, a učí je, že „přátelit se s křesťanem nebo židem je výsměchem Alláhově náboženství“. A chválí ty, kdo „prolévají krev za Alláha“. Jiní absolventi těchto seminářů žádají kompletní zahalení žen a zakazují televizi, hudbu, šach a fotbal jako „rakovinu, která infikuje naši mládež“. Hudba je pro ně „metoda, kterou židé rozprostírají svou satanskou síť, aby korumpovali mladé muslimy“.
Opatření.
Britská vláda proto přišla s geniálním nápadem nasadit proti nim muslimské ženy. Těm se budou z fondu 70 milionů liber platit speciální kurzy sebevědomí a asertivity, jaké si normálně pro své manažery platívají špičkové mezinárodní firmy. Vychází z principu, že jak se muslimská mládež radikalizuje a metody extremistických náhončích jsou stále sofistikovanější, je třeba „dát silnější hlas tiché většině“. Takto zocelené asertivní ženy budou nasazené (zřejmě kompletně zahalené) na fanatiky, aby je svedly na cestu lásky a pravdy. Přejme jim hodně štěstí.
Na britský kabaretní okruh nastoupila muslimská komedie Allah made me funny (Alláh ze mne udělal srandistu), která rozesmává muslimy i ne-muslimy gagem „Vy máte o hlavních svátcích tlusťocha, který rozdává dětem dárky, my svoje děti necháváme měsíc hladovět“. Nebo „Dodržuji islámské tradice, vzal jsem si ženu s rozčtvrcenou osobností“. I těm přejme hodně štěstí.
Televizní stanice Channel 4 rozjíždí reality show Sharia Street, v němž britští neznabozi tráví tři týdny pod islámskými zákony. Třebaže mají kované islámské poradce, zatím to dopadá tak, že po celodenním půstu prchají ze studia do hospody na pivo a vepřovou paštiku. I jim přejme hodně štěstí.
V londýnské čtvrti Croydon konečně přišli na metodu jak začít imigraci omezovat. Tam Alžířan Mochtar Tabet požádal, aby byl letecky přepraven domů, neboť „Britové jsou hrubci a nevraživci“. Oni mu totiž ti sprosťáci na městské správě (kteří mu hradili vše - od nájmu přes energie až po stravu) měli tu drzost, že: „Přestěhovali mě z hezkého velkého bytu do malého, který se mi nelíbí. Odebrali mi lidská práva. Myslel jsem si, že jsem zde získal přátele, ale když je požádám o peníze, nedají mně je, a proto nemohou být mými přáteli.“
Tato metoda zjevně funguje a přejme i jí hodně štěstí.
Trendy
Počet obyvatel Británie se do osmdesátých let tohoto století zdvojnásobí a etnicky vymění.
Do třiceti let budou ve dvanácti městech bílí Britové v menšině.
Každý rok v zemi přibude přibližně půl milionu nových přistěhovalců.
Během posledních deseti let emigrovalo 1,6 milionu Britů. Nahradilo je téměř pět milionů přistěhovalců.
Za necelou generaci by děti imigrantů mohly tvořit inteligenční a vládnoucí třídu země.
