Ladislav Horčička začínal s výrobou vcelku běžných kartonů.
Nyní dokáže zabalit i letadla nebo tankovou věž. Jeho firma Servisbal Obaly získala prestižní titul Firma roku 2008.
Zdánlivě banální a nudná činnost, jako je uložení zboží do krabic, se někdy změní ve vzrušující dobrodružství. To když zákazník přijde s něčím opravdu neobvyklým. „Balili jsme několik letadel do Jižní Ameriky, komponenty jaderné elektrárny či tankovou věž do Indie,“ líčí majitel společnosti Servisbal Obaly Ladislav Horčička, který loni v listopadu mezi třemi tisíci účastníky přebíral cenu Firma roku 2008. Firma si poradila i s ambaláží pro gyrokompasy do USA, formy do Mexika či pro stroj na výrobu krabic do Austrálie. Na domácím hřišti zase zabodovala se speciálními proložkami pro ochranu citlivých výrobků Philips a také chytrostí. „Proti dřívějšímu balení 182 kusů jsme umístili do stejného boxu dvakrát tolik tlumičů pro oktávie,“ vypočítává.
Bez práce a úspor
Ladislav Horčička se ocitl bez práce, když se počátkem 90. let minulého století uzavřely brány závodu Východočeských papíren v Dobrušce. V roce 1993 si založil vlastní firmu Servisbal. „Začínali jsme u jednoho psacího stolu s jedním telefonem a poměrně jasnou představou,“ vzpomíná dnes třiačtyřicetiletý podnikatel. Počáteční výroba kartonáže a velkoobchod se jim posléze „vymkly z rukou“ a nyní produkují speciální obaly a poskytují k tomu i příslušné služby.
Přes jisté zkušenosti z oborově blízkých papíren musel ale nejdříve začít v podstatě od píky. „Měl jsem zkušenosti pouze z oblasti řízení, vedení lidí a z oblasti organizace výroby,“ líčí Horčička. Nyní však musel zastat mnohem širší záběr. Jeho dřívější působiště bylo orientováno na jiné produkty a zákazníky, takže vše „stavěl“ od začátku. Velkou výhodou přitom prý bylo budování výkonného týmu spolupracovníků takříkajíc „od nuly“, kdy si je mohl pečlivě vybrat.
Jiná byla bohužel situace se zajištěním potřebného kapitálu od bank. „Největší těžkostí v počátcích podnikání byla nemožnost obstarání úvěru za rozumných podmínek a zajištění. Mnoho let jsme tedy museli fungovat pomocí směnek a dodavatelských úvěrů,“ vzpomíná. Na řadu přišly rovněž vlastní úspory. Ekonomické ztráty mu přinášela bídná vymahatelnost pohledávek a dalším problémem bylo uspět u nadnárodních společností tak, aby firma dohnala náskok zahraničních konkurentů.
Zakázky přebrali Němcům
Z počáteční obtížné situace mohla firmě pomoci jedině velká zakázka od renomované společnosti. V tu chvíli se jako na zavolanou přihlásil Philips s významným kontraktem, který posunul Servisbal do první ligy subdodavatelů nadnárodních společností. Podnik si rovněž vylepšil kondici spoluprací s agenturou CzechInvest v programech Strategie, Rozvoj subdodavatelů v elektrotechnickém průmyslu a v programu zaměřeném na rozvoj a řízení lidských zdrojů. Také konečně získal úvěr a mohl koupit vlastní areál v domovském městečku Dobrušce na východě Čech. Dalšími zlomovými událostmi byly uzavření strategického partnerství se společností Solpap a vstup do oborových klastrů Omnipack v Česku a Packsynergy v Evropské unii. Nyní si již mohl dovolit nakoupit nové technologie a založit pobočkovou síť a dceřiné společnosti na Slovensku. Trh se totiž neustále vyvíjí od jednodušších obalových krabic po v současnosti požadované speciální obalové systémy prošlé zkušebnou ohledně jejich vlastností při pádech, nárazech, vibracích nebo dokonce konstrukci obalů pomocí počítačového software.
I když je konkurence na domácím trhu i v cizině početná, lze si podle Horčičky získat vlastní životní prostor. Zahraniční společnosti sice vládnou dlouholetými zkušenostmi, velkým kapitálem a solventními zákazníky, jejich znalosti o českém trhu jsou však údajně mnohdy zkreslené. „V minulém roce jsme koupili síť zákazníků, včetně smluvních vztahů, od jedné nejmenované německé společnosti,“ dokládá domácí převahu.
V tuzemsku je podle jeho slov většina konkurentů vlastněna nadnárodními společnostmi a specializuje se na různé výrobky. „Naše firma chce poskytovat nejlepší služby, ale nemáme ambice stát se největší společností,“ dodává Horčička. Podle oborového sdružení Omnipack se Servisbal odlišuje od konkurence především odborností a týmovou spoluprací. „Obalové systémy ze Servisbalu dokázaly v minulosti ušetřit v mnoha velkých společnostech nemalé náklady za balení, skladování a logistiku,“ potvrzuje manažerka klastru Petra Šišková.
Dodává i konkurenci
KONKURENCE JE POČETNÁ
Výrobou obalů se v České republice zabývá řada firem, například Probas, Obaly Morava, Lokart, Sapril, Omnipack, Orpa či Solpap.
Nezbytností v boji proti konkurenci je podle Horčičky vývoj výrobních postupů, jež nevlastní nikdo jiný. „Unikátní technologií, jedinou svého druhu v Česku, je zařízení pro výrobu mřížek a speciálních fixačních proložek,“ chlubí se majitel rodinné firmy. Tyto činnosti se doposud vykonávaly pouze ručně, takže strojová produkce přinesla značný nárůst produktivity práce a náskok před rivaly. Servisbal tyto výrobky dokonce dodává i svým konkurentům. Mezi hlavní zákazníky patří společnosti z automobilového a elektrotechnického průmyslu, sklářství, strojírenství, ale i z oblasti internetového obchodu. Balí zboží pro firmy jako Panasonic, Siemens nebo Bosch.
Dlouhý je rovněž výčet ocenění, která společnost Servisbal získala doma i v cizině. Třikrát dostala světový titul Worldstar Award for Packaging Excellence za obal s nejsnadnějším, a tudíž i nejrychlejším balením výrobku. Jedenáctkrát přebírala cenu Obal roku, třeba za bezpečné uložení světlometů pro automobily Nissan. Například v roce 2004 ji obdržela za speciální vložku z vlnité lepenky na principu 3D fixace, chráněnou patentem.
„V oblasti řízení lidských zdrojů jsme byli jednou z prvních deseti firem, které získaly mezinárodní standard Investors in People. Koncem loňského roku získal Servisbal ocenění Firma roku 2008 pro společnosti s maximálním obratem 1,4 miliardy korun. Soutěžící byli hodnoceni podle rentability, likvidity, případné zadluženosti, aktiv, ziskovosti a produktivity, ratingu Hospodářské komory a hodnocení poroty, ve finále potom podle prezentace a znalosti podnikatelského prostředí.
Klastrem k penězům
Firmy z oboru, včetně Servisbalu, se nyní sdružují v klastru Omnipack. „Očekáváme výhody při společném nákupu materiálu i ze společného postupu proti velkým nadnárodním společnostem v tendrech na zakázky,“ říká vedoucí zakázkového oddělení Servisbalu Roman Mecner. Servisbal je rovněž jedním z technologických center klastru, jehož členové požívají výhody ze společných projektů na propagaci, marketing, rozvoj lidských zdrojů, inovace. „Klastr Omnipack čerpal na tyto společné projekty z operačních programů dotace 35 milionů korun ,“ popisuje manažerka klastru Petra Šišková. Připomněla, že samostatně by každá z firem získávala dotaci obtížněji.
Průmysl obalových materiálů je ale velmi citlivý na nynější ochlazení ekonomiky. „Pro rok 2009 očekáváme klesající trend,“ říká Horčička. Méně vyrobeného zboží, například osobních vozů, totiž znamená i nižší poptávku po jejich zabalení. „Jeden vyrobený automobil rovná se čtyřem tlumičům,“ vyčísluje neúprosnou matematiku. Od roku 1993 až do loňska přitom tržby neustále rostly a tým pracovníků mezitím narostl ze dvou na 65 lidí. Do zisku se nyní rovněž negativně promítají požadavky zákazníků na prodloužení splatnosti a různé slevy. To vše vede management k vypracování nové strategie.
„Máme tři různé scénáře vývoje ekonomiky, které jsme představili i našim zaměstnancům, a oni vědí dopředu, jak bude společnost reagovat a jaké jsou kritické mezníky a rozhraní mezi scénáři,“ přibližuje. Přistoupili též k motivačnímu systému pro zaměstnance, který podporuje jakékoli úspory nákladů, inovace současných produktů a zlepšování procesů. „Pod dojmem posledních událostí jsme inovovali strukturu cílů a zaměřili jsme se především na růst obratu a strukturu pohledávek,“ dodává.
