Zabaveno! Jak se bránit?

NÁRŮST EXEKUCÍ Počet exekucí loni meziročně stoupl o 74 procent. Za rok 2005 bylo nově nařízeno 270 480 soudních exekucí. Úřady plánují evidenci dlužníků, která každému umožní prověřit si obchodní partnery.

NÁRŮST EXEKUCÍ Počet exekucí loni meziročně stoupl o 74 procent. Za rok 2005 bylo nově nařízeno 270 480 soudních exekucí. Úřady plánují evidenci dlužníků, která každému umožní prověřit si obchodní partnery. Nejčastějšími zákazníky soudních exekutorů se loni staly městské policie, zdravotní pojišťovny, dopravní podniky, distributoři energií, vodárenství a telekomunikační operátoři. Hrozí zvýšené nebezpečí zabavení majetku i podnikatelům? „Největší podíl dlužníků tvoří jednoznačně občané. Podíl podnikatelů si netroufám odhadnout, protože tímto způsobem exekutorská komora statistiku nevede,“ říká soudní exekutorka Jitka Wolfová. NOVINKY PRO PODNIKATELE ||
Po možnosti zabavení peněz ze stavebního spoření teď na dlužníky udeří další morová rána: dubnovou novinkou je elektronický přístup exekutorů k penzijním fondům. Pokud dlužník má ve fondu nějaké prostředky, před exekutory už je neutají. Od září také začne fungovat Centrální elektronická evidence soudních exekucí. I když se oslovení podnikatelé obávají dopadu zveřejnění těchto informací, databáze jim bude také k užitku: Má urychlit a zefektivnit řízení a také usnadnit život mnohým věřitelům. Od září si každý může prověřit ty obchodní partnery, o nichž měl pochybnosti. „Údaje z evidence budou za poplatek dostupné každému, kdo o ně bude mít zájem,“ upozorňuje prezident Exekutorské komory Juraj Podkonický. PRŮBĚH EXEKUCE Navzdory přesvědčení dlužníků je nejlepší se soudním exekutorem spolupracovat. „Pokud je exekuce nařízena, jsou snahy povinných osob skrýt majetek zpravidla neúspěšné. Vedou často jen k navýšení nákladů, které dle zákona nakonec hradí povinný, tedy dlužník,“ vysvětluje Wolfová. Upozorňuje na to, že soudní exekuce zdaleka není jen takzvanou mobiliární exekucí, která se vede proti movitému majetku. V rámci řízení nemusí dlužník soudního exekutora ani jeho zaměstnance vůbec vidět. V mnoha případech je pohledávka vymožena z účtu povinného a vše ostatní se vyřídí korespondenčně. Standardní řízení začíná tím, že příslušný soud vydá usnesení o vymáhání pohledávky, které doručí soudnímu exekutorovi. Ten nejprve zjišťuje majetek povinného a doručí dlužníkovi usnesení o nařízení exekuce. Povinný i oprávněný se proti exekuci mohou odvolat do patnácti dnů od doručení. Mnoho dlužníků z řad podnikatelů však neví, že exekutor může zjišťovat a zajišťovat majetek povinného ještě před nabytím právní moci tohoto usnesení. „Okamžikem doručení usnesení o nařízení exekuce povinnému platí pro povinného generální inhibitorium, tedy nemožnost nakládat se svým majetkem včetně majetku patřícího do společného jmění manželů,“ říká soudní exekutorka. V případě porušení tohoto omezení jsou veškeré úkony, vyjma výše uvedených, neplatné. V další fázi, tedy po zjištění majetku povinného, se vykonavatel rozhodne, jak exekuci provede a vydá příkazy například na získání částky ze stavebního spoření, prodejem nemovitosti či podniku. „Po vymožení celé pohledávky včetně nákladů řízení končí a zaniká ze zákona pověření soudního exekutora. Žádné speciální rozhodnutí soudní exekutor ani soud v případě úspěšně ukončeného vymožení nevydává,“ vysvětluje Wolfová. JAK SE BRÁNIT? Nejjistější obranou je co nejrychlejší splacení dluhu. Pokud má dlužník možnost splatit a přesto otálí, měl by vědět, že čekání se mu nevyplatí. Od okamžiku nařízení exekuce se splacení nepovažuje za takzvané dobrovolné plnění a dlužník musí zaplatit současně také náklady exekuce a odměnu exekutora. „Pokud se povinné osoby domnívají, že exekuce je nepřípustná, mají řadu významných práv jak se bránit. Jednat podáním odvolání proti usnesení o nařízení exekuce nebo podáním návrhu na zastavení exekuce podle § 268 Občanského soudního řádu,“ vysvětluje Wolfová. V tomto ustanovení je uvedena řada důvodů, pro které soud řízení zastaví, například když exekuční titul není dosud vykonatelný nebo došlo k jeho zrušení. Patří sem i případy, kdy soudní exekutor zabavil věci, které jsou z řízení vyloučeny. Kromě jiného nelze zabavit věci nezbytné k podnikání povinného. Ne každý exekutor však postupuje přesně podle zákona: „Až na jednu výjimku se exekutoři nechovali nijak zle. Pouze exekutor z finančního úřadu, jinak opravdu slušný člověk, nám trochu nelogicky označil stroje k výrobě. Jednalo se o dluh patnáct tisíc a mohl místo stroje označit například televizor nebo auto, a ne stroje, které nás živí. Jinak jsem s exekutory neměl žádný problém. Pokud jsme si nadělali průšvihy, pak dluhy nějakým způsobem zaplatíme a hotovo,“ říká Luboš Žubor z firmy LPS Hradsko. Tento podnikatel má, stejně jako mnoho jiných, s exekucemi již několik zkušeností. Čeští podnikatelé přitom často ani neznají své možnosti a práva. NA EXEKUTORA SE SAMOPALEM Exekutoři si často stěžují, že jim média komplikují práci. Na tiskové konferenci Exekutorské komory zazněl názor, že přehnané zdůrazňování možností obrany proti vymahatelům pohledávky vede dlužníky k přesvědčení, že se mohou bránit i fyzickým násilím. Extrémní příklad nebezpečného jednání dlužníka vůči exekutorovi je z obce Bílá Třemešná. Zde dlužník mířil ostře nabitou útočnou puškou na dva exekutory a vyhrožoval jim zastřelením. Vykonavatelům se podařilo z domu utéct a útočníka zneškodnila jednotka rychlého nasazení. Podle úřadů šlo o zcela standardní soudní exekuci. Vykonavatelům otevřela dcera povinného, vpustila je do chodby domu a odešla pro otce. Exekutoři se dlužníkovi řádně prokázali a oznámili mu, že je proti němu nařízena soudní exekuce. Povinný se omluvil, že si jde pro brýle a přinesl si samopal. „Za poměrně krátkou dobu existence exekutorského stavu v České republice se jedná již o třetí závažný incident s ozbrojeným dlužníkem. Naštěstí v tomto případě nebyla zbraň použita,“ řekl Podkonický. Takový útok na soudního exekutora zákon klasifikuje jako napadení veřejného činitele a jednání trestá vyšší sazbou. POSTUP VĚŘITELE Obecně rozšířené představy, že exekutor jedná svévolně a mnohdy na hranici se zákonem, jsou podle odborníků scestné. Zákony totiž chrání práva všech, a tedy i věřitelů. Exekutoři velmi často vystupují v zájmu podnikatelů, kterým jejich obchodní partneři odmítají například platit za zboží. Postup zájemce o provedení exekuce na dlužníkovi je poměrně jednoduchý: Poté, co si věřitel obstará takzvaný exekuční titul (viz rámeček), jen zbývá vybrat si soudního exekutora a navrhnout jeho pověření soudu. „Návrh je možné podat přímo u příslušného exekučního soudu v místě bydliště či sídla povinného, nebo prostřednictvím zvoleného soudního specialisty, který tento návrh sám pošle soudu,“ vysvětluje Wolfová. Seznam soudních exekutorů je na www.exekutorskakomora.cz. NEOPRÁVNĚNÉ EXEKUCE Málokterý dlužník se exekutorovi vzdá „bez boje“. Někteří podávají stížnosti na Exekutorskou komoru a ohání se údajnou neoprávněností zásahu. Proti postupu soudního exekutora bylo loni podáno 658 stížností nebo podnětů, zatímco o rok dříve jich bylo 480. „Vesměs šlo o tvrzení, že exekutor zabavil majetek, který zabavit neměl,“ vysvětluje Podkonický. Také vzrostl počet kárných žalob podaných na exekutory z předloňských 15 na 28. Za případnou protiprávnost exekuce však většinou nemůže vymahatel, ale soud. „V praxi jsem se již setkala s tím, že soud nařídil exekuci, kterou po odvolání povinného pak zase zrušil, neboť se prokázalo, že exekuční titul nebyl vykonatelný. Ale těchto případů je opravdu málo. Setkala jsem se také v řadě případů s tím, že třetí osoby dosáhly takzvanou vylučovací žalobou vyloučení jejich věcí z exekuce, když u soudu prokázaly, že jim tyto věci skutečně patří a přitom nejsou dlužníky,“ vysvětluje Wolfová. Tyto případy se týkají zejména široce medializovaného problému, kdy třetí osoby bydlí ve stejném bytě jako dlužník a dojde k mobiliární exekuci. Odborníci zdůrazňují, že soudní exekutor není soudce a není tím, kdo by rozhodl, že dlužník musí plnit. Exekutor pouze vykonává rozhodnutí soudu. Posuzování, zda vymáhání je neoprávněné, či nikoliv, je v pravomoci soudu. VÝHLEDY DO BUDOUCNA Exekutorská komora očekává nárůst počtu exekucí na 300 tisíc za rok. „Vše také záleží na tom, jakým způsobem se změní legislativa, která v poslední době vymahatelnost práva spíše snižuje, než zvyšuje,“ dodává Wolfová jako jedna z vedoucích představitelů komory. I když počet soudních exekucí stále stoupá, exekutoři tvrdí, že právní podmínky stále ještě nejsou ideální. Problémy jsou například s dražbami nemovitostí. Ty totiž komplikuje stanovisko Nejvyššího soudu. Pokud vlastník nemovitosti, která se má v exekuci dražit, využije všech ochranných prostředků, často se mu podaří prodej domu oddálit až o několik let. EXEKUČNÍ TITULY

Každý exekutor musí mít takzvaný exekuční titul.

Těmi jsou ze zákona:

• vykonatelné rozhodnutí soudu, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek
• vykonatelné rozhodnutí soudu a jiného orgánu činného v trestním řízení, pokud přiznává právo nebo postihuje majetek
• vykonatelný rozhodčí nález
• notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), nebo exekutorský zápis podle zákona
• vykonatelné rozhodnutí orgánu veřejné správy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků a jiných rozhodnutí, jakož i vykonatelný smír
• vykonatelné rozhodnutí a výkaz nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení
• jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny, jejichž výkon připouští zákon