Také už jste ve svém okolí vyslechli příběh člověka, který šel do nemocnice s banalitou a nakonec tam zůstal několik týdnů? Příčinou jeho prodlouženého pobytu mohla být klidně infekce, odborně zvaná nozokomiální, kterou chytil až v nemocnici. Není to až tak výjimečné, jak se zdravotníci v Česku tváří. Z informací profesora Romana Prymuly vyplývá, že s těmito infekcemi souvisí téměř desetina hospitalizací delších než dva dny.
Tato část ovšem spolkne přes dvě pětiny z celkových nákladů na léčení. Délka hospitalizace se prodlužuje v průměru o 23 dní, denní náklady na jednoho pacienta vzrostou na dvojnásobek – tedy na 443 eur. Téměř devět procent případů nakažení nozokomiální infekcí končí úmrtím pacienta. To jsou ovšem data získaná z jedné velké české nemocnice. Za celou zemi se výskyt nozokomiálních infekcí nesleduje, nepočítají se náklady na ně a jen v omezené míře se zavádějí opatření, aby se jejich výskyt snížil na minimum.
Největší a nejdražší problém
„Zdravotní péči máme na špičkové úrovni, přežívají pacienti, kteří by ještě před deseti lety umírali. Zároveň s pokrokem však vzniká i spousta rizik, nebezpečí, že v nemocnici chytíte další infekci. České nemocnice a hygienici ovšem dělají, jako by se jich tento problém netýkal. Nemocniční nákazy jsou nejdražším a největším epidemiologickým problémem civilizovaných zemí. Náklady na ně jsou v Česku, stejně jako v jiných zemích, obrovské,“ zdůrazňuje Renata Podstatová, předsedkyně Společnosti prevence nozokomiálních nákaz.
Spočítala, že pouhá jedna z nejlevnějších – močová infekce – může nemocnici s 1200 sty lůžky přijít ročně na 36 milionů korun, počítáme-li, že ji chytí maximálně desetina pacientů. „To je ale absolutní minimum, například sepse stojí v řádu statisíců, pneumonie desetitisíců korun na jednoho nakaženého pacienta,“ vypočítává. Ve Francii odhadují cenu jedné druhotné infekce na 7 až 11 tisíc eur, v Německu na 4200 a v Itálii až na 13 tisíc eur.
Infekci při pobytu v nemocnici přitom chytí v EU každoročně až čtyři miliony pacientů a zemře na ni 37 tisíc lidí. Ve Spojených státech se v nemocnicích, kde jsou druhotné infekce čtvrtou nejčastější příčinou smrti, nakazí dva miliony pacientů a zemře 100 tisíc lidí. Nejde ale jen o přímé výdaje nemocnic, další náklady vznikají v souvislosti s pracovní neschopností pacienta, někdy až invaliditou.
Kam se hrabe bungee jumping
Nejčastější jsou infekce močové, v místě chirurgického výkonu, pneumonie, otrava krve a trávicího ústrojí. Vyskytují se především na odděleních ARO, JIP, chirurgie, traumatologie, urologie, dialýza, onkologie, geriatrických a novorozeneckých. Až osmdesát procent nákaz je přeneseno kontaminovanýma rukama zdravotníků.
Prevencí jsou vedle dezinfekce rukou, nástrojů, pomůcek a sterilizace také například jednorázové pomůcky. „Jako velmi účinný prostředek pro snížení výskytu nozokomiálních infekcí se ve světě prosazuje používání jednorázového operačního krytí, oblečení a pomůcek. K minimalizaci infekčního rizika v období hospitalizace po operačním výkonu výrazně přispívá důsledné používání kvalitních rukavic, ovšem za předpokladu dodržování hygieny při jejich oblékání a výměně,“ říká Petr Hložánek, marketingový manažer ze společnosti Hartmann – Rico.
Problém s nozokomiálními infekcemi nabývá na intenzitě. Pobyt v nemocnicích je totiž daleko riskantnější než kupříkladu bungee jumping. „Musí se zavádět a hlídat bezpečnostní opatření v nemocnicích, chceme k této problematice vést osvětu,“ doplňuje ředitel Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra Jaromír Gajdáček.
Je na čase. Z amerického výzkumu vyplývá, že zavedení preventivních opatření a jejich kontrola sníží výskyt nemocničních nákaz o třetinu. Nedělá-li se ale nic, vroste počet infekcí o 18 procent.
Strategie Najdi a znič!
- Obranu proti bakterii – zlatému stafylokoku (MRSA) resistentnímu na antibiotika –, která například jen v Německu zabije každý den několik pacientů, vyvinuli v Nizozemsku. Říkají jí strategie Najdi a znič.
- Každý pacient, u něhož je riziko, že přenáší infekce, je po příchodu do nemocnice umístěn do karantény, dokud výsledky výtěru nosu neukážou, že je na MRSA čistý.
- Ti, kteří nebezpečné bakterie přenášejí, jsou drženi v izolaci a ošetřováni, dokud se patogenu nezbaví.
- Lékaři a sestry k nim mají přístup pouze v ochranných oděvech, rukavicích a rouškách.
