Je to tak, rock’n‘rollu je padesát. Pokud chcete výročí oslavit ve velkém stylu, pak ideálně ve společnosti jednoho z otců zakladatelů. V pražské Lucerně totiž vystoupí Jerry Lee Lewis, který v dějinách rock’n‘rollu zastává téměř tak důležité místo, jako Gagarin v historii dobývání vesmíru. Patří mezi zvláštní partičku nekorunovaných králů, z nichž někteří jsou už dávno na pravdě boží a jiní prezentují tuhle archaickou muziku na koncertních pódiích dodnes. A jakoby na počest těch, co svoji slávu nepřežili, to činí s neutuchající energií, což je případ eruptivního pianisty Lewise, stejně jako třeba obdobně legendárního kytaristy Chucka Berryho. Kdo viděl, jak před několika lety černý šlachovitý atlet Berry na svém brněnském vystoupení energicky vyhnal z pódia nepřesně hrajícího bubeníka, ví, o čem je řeč. Nicméně řeč je o Lewisovi. Políbený inspirativní múzou boogie-woogie, třískal bílý louisianský rodák do piána už od nejútlejšího mládí a šokoval dravým zpěváckým nasazením.
Zrod rock’n‘rollu je datován nahrávkou slavné skladby Rock Arround the Clock, kterou Bill Halley nahrál v roce 1954. Proto padesátiny, i když výraz „rock and roll“ použil pro nový hudební styl rozhlasový moderátor Alan Freed až o rok později. Lewis (ročník 1935) byl u toho a brzy dobyl éter hity jako Whole Lotta Shakin‘ Goin‘ On či Great Balls of Fire. Na pražském koncertě, který nemůže být ničím jiným než retrospektivou, se jich ostatně posluchači nejspíš dočkají. Sedmdesátiletý veterán kdysi proslul mimo jiné sňatkem s třináctiletou sestřenicí, alkoholovými i drogovými skandály a občasnou zálibou v bezhlavé střelbě. Do dějin hudby se však zapsal především pětadvaceti miliony prodaných nahrávek. Patří mu hvězda v hollywoodském chodníku i výstižná přezdívka Killer. A kapela The Killer Band ho v Praze doprovodí.
