S prodejem radí Pentě firma J. P. Morgan
Už vás nebaví investovat stále do samých akcií na pražské burze? Brzy budete mít novou příležitost. Společnost Penta Investments totiž plánuje, že prostřednictvím burzy prodá část cenných papírů společnosti Žabka. Firma, v níž Penta ovládá stoprocentní podíl, provozuje několik set maloobchodních prodejen v Polsku a Česku.
Na Prahu nezapomeneme „Do Žabky jsme vstoupili před třemi a půl lety a nyní se musíme rozhodnout, jak s tímto projektem naložíme. Ve hře je stále několik variant, krom jiného prodej celého podílu. Stejně tak se můžeme rozhodnout nezměnit současné majetkové uspořádání ve firmě a Žabku dál rozvíjet,“ konstatoval investiční ředitel Penty Josef Janov. Ten má ve firmě krom jiného na starost i projekt Žabka. Sehnat kupce nebude velký problém. Ti se o koupi maloobchodního řetězce ucházejí takřka od okamžiku, kdy do něj Penta vstoupila, tedy od roku 2007. Za sto procentní podíl tehdy zaplatila 3,7 miliardy korun. Necelý týden od uzavření transakce přišli do Penty zástupci jednoho velkého maloobchodního řetězce a nabídli o dvacet procent vyšší cenu než kolik Penta za Žabku zaplatila. „Do konce roku se chceme rozhodnout co dál. Hlavní preferovaný směr je ale prodej akcií na burze,“ upozornil Janov. Dle aktuálních plánů, by Penta měla část akcií prodat na burze ve Varšavě a část na Burze cenných papírů Praha. „I když je polská část Žabky v porovnání s Českou významnější, nechceme v žádném případě opomíjet pražskou burzu – i proto, že v hlavním městě máme svoji centrálu,“ upozornil Janov. Ve prospěch pražské burzy hraje i to, že se na ní v posledních letech příliš nových úspěšných titulů neobjevilo. A tak by investoři měli mít eminentní zájem o primární emisi akcií firmy, jejíž celkový obrat a zisk rostou každoročně dvouciferným tempem. Penta si již najala jako poradce společnost J.P. Morgan, která má připravit další strategii pro projekt Žabka. Jeho součástí je i zmíněné uvedení akcií na burzu. Předpokládá se, že by to mělo být třicet až devětačtyřicet procent akcií. Další poradce, společnost Roland Berger, zase pomáhá majitelům s rozhodováním, jak řetězec dále rozvíjet a které firmy na trhu koupit. Prodeji nebrání ani skutečnost, že polská a česká Žabka nejsou zatím majetkově propojeny. Jejich případné sloučení před uvedením akcií na trh považuje Penta za technický problém, který lze „odstranit“ zhruba do jednoho měsíce. Dle průzkumu společnosti Verdict UK je dnes Žabka třetí největší sítí convenience (malometrážních) obchodů v Evropě. První dvě místa v žebříčku obsadily společnosti Casino Group a Carrefour, za Žabkou je ale i britský řetězec Tesco.
Vede Polsko Žabce se daří především v Polsku. „Za tři a půl roku, co na tamním trhu působíme, jsme zvedli obrat o sedmašedesát procent, což je takřka čtrnáct procent ročně,“ tvrdí Janov. Penta koupila Žabku v roce 2007, tehdy řetězec provozoval kolem 1700 prodejen, na konci letošního roku by to mělo být 2350. Investory by k nákupu akcií měla přesvědčit i další čísla. V roce 2006 tržby Žabky na polském trhu dosáhly 1,46 miliardy zlotých, letos se plánuje 2,5 miliardy, což je zhruba 630 milionů eur. Podobně rychle roste i výdělek řetězce, v době kdy jej Penta kupovala, dosáhl EBIDTA 46 milionů zlotých, tedy 11,5 milionu eur, letos to bude již 30 milionů eur. „Což je zajímavé i v té souvislosti, že na trhu, který je mnohem konkurenčnější než ten český, nám roste zisk v průměru o sedmadvacet procent ročně,“ tvrdí Janov. V Polsku je Žabka druhou nejziskovější maloobchodní sítí. „Samozřejmě takový výrazný růst nebude v budoucnu tak velký, pro příští léta počítáme s patnácti- až dvacetiprocentním růstem EBITDA ročně,“ upozornil Janov.
Česko zaostává Naopak za výsledky z polského trhu poněkud pokulhává Žabka v Česku. A to z několika důvodů. Penta budovala tuzemskou síť Žabky z nuly. Loni sice registrovala již 110 otevřených obchodů, část z nich ale musela kvůli nízké ziskovosti uzavřít. „Dařilo se nám především v malometrážních obchodech do rozlohy sta metrů čtverečných. V okamžiku, kdy jsme jich měli zhruba šedesát, se na trhu objevilo několik možností na koupi větších obchodních prostor,“ popsal vývoj Žabky v Česku Janov. Firma poté otevřela tři nové obchody o výměře 150 až 200 metrů čtverečních. „Šly skvěle, tak jsme přikoupili další, a zastavili se na čísle sto deseti obchodů. Poté jsme ale zjistili, že obchody s větší rozlohou zatím obhospodařovat neumíme,“ pokračoval Janov. Letos v květnu pak management Žabky spolu s akcionáři rozhodl o uzavření dvaceti obchodů. Jenže jsou tu i další důvody, proč je zatím Žabka úspěšnější v Polsku než v Česku..
Nasadit atraktivní ceny Tím prvním je tzv. kritická velikost řetězce. Což znamená jediné – pokud chcete dojednat s dodavateli atraktivní ceny zboží, musíte na daném trhu zaujímat dostatečně velký podíl. Pokud ne, žádné větší cenové výhody u výrobců nezískáte. To se již Žabce podařilo v Polsku, kde patří mezi deset největších tamních obchodníků. Tedy zjednodušeně řečeno: pokud chtějí výrobci na polském trhu prodávat hodně zboží, musí je mít i na pultech Žabky. To umožňuje maloobchodnímu řetězci dojednat konkurenceschopné ceny. „V hlavních kategoriích prodeje zboží, tedy u piva, nápojů a cigaret jsme v TOP3. U nejprodávanějších značek piva pak dokonce předčíme na polském trhu i Tesco a Carrefour. To je naše silná stránka a naši dodavatelé nám dávají takové podmínky, díky kterým jsme schopni nabídnout atraktivní ceny,“ vysvětlil Janov. Naopak v Česku ještě tak velký význam u dodavatelů Žabka nemá, alespoň zatím. „Třeba Plzeňský Prazdroj nás bere stále jako standardního klienta, který není tak velký, aby musel nutně na jeho pultech umisťovat své produkty,“ tvrdí Janov. Situace se ale podle něj mění pro Žabku k lepšímu i v Česku. Především díky tomu, že společnost letos v únoru ovládla 45 obchodů řetězce Koruna. Za převzetí zaplatila dle informací týdeníku EURO několik set milionů korun. „Celkem se dostáváme s obratem, tedy Žabka spolu s Korunou, přes dvě miliardy korun, a už začínáme být pro dodavatele zajímaví. Projevilo se to i tím, že jsme před dvěma měsíci mohli ve všech prodejnách Žabky v Česku snížit ceny v průměru o deset procent,“ vysvětlil Janov. Polské obchody Žabky dosahují v průměru i lepší obchodní marže, a to sedmi procent, v Česku jsou zatím kolem nuly. Naopak obchody Koruna, které jsou součástí řetězce, prodávají zboží s průměrnou marží 3,5 procenta. Jen pro srovnání, nejziskovějším řetězcem v západní Evropě je Tesco se svojí zhruba osmiprocentní marží, Carrefour pak dosahuje sedmi procent. Obdobné je to i v dalších zemích střední a východní Evropy – s výjimkou Ruska, kde se marže velkých řetězců pohybují kolem deseti procent. Na tamním trhu není tak velká konkurence a jak tvrdí odborníci obeznámení s prostředím, stačí v Rusku postavit hypermarket nebo supermarket na slušném místě a o zákazníky není nouze.
Špatná léta devadesátá Ale zpět k Žabce. Dalším rozdílem mezi polským a českým trhem je jeho velikost. Ten polský v oblasti prodeje potravin dosahuje ročních tržeb kolem 47,5 miliard eur a zhruba padesátiprocentní podíl si stabilně, již několik let, drží právě menší obchody. I z toho důvodu, že Polsko je geograficky roztáhnuté a tamní zákazníci jsou zvyklí chodit do menších obchodů. V Česku je ale situace jiná. V letech 1996 až 1999 přišli na tuzemský trh velké obchodní řetězce, jako jsou Kaufland, Billa či Tesco. Těm se podařila jedna věc, navázat na sebe tuzemské dodavatele, kteří do těchto velkých řetězců prodávali zboží za nižší ceny než do velkoskladů, ze kterých odebírali zboží menší obchodníci. Tím dosáhli jediného, přispěli ke krachu stovek menších obchodníků s potravinami. A jak se ukazuje, byla to velká chyba, dodavatelé jsou v současné době odkázání na tři čtyři velkoodběratele, kteří se je neustále snaží dostat s cenami dolů. Jiná je situace v Polsku. Tamní dodavatelé pochopili, že je nutné nechat vydělat i malé obchodníky, a tak své ceny diverzifikovali. „I proto je lepší být dodavatelem v Polsku než v Česku. Tady jste závislí na čtyřech pěti velkých odběratelích, v Polsku jich máte dvacet,“ upozornil Janov. I když i v České republice se situace v poslední době mění k lepšímu. A to díky nástupu vietnamských obchodníků, kteří se aktuálně specializují především na prodej čerstvé zeleniny.
Kam s Fortunou? Majitel Žabky ale ještě musí vyřešit jednu drobnost. Ovládá totiž i sázkovou a loterijní společnost Fortuna. I v jejím případě zvažuje uvedení emise primárních akcií na trh. V této záležitosti chce rozhodnout do několika týdnů. Dle informací týdeníku EURO by v takovém případě šly na burzu nejprve akcie Fortuny, a teprve poté Žabky.
Souvislosti
Žabka v Polsku V Polsku se obchody malého a středního formátu podílí 50 procenty na food retail trhu Žabka provozuje přes 2300 obchodů, zaměstnává cca 10 tisíc lidí Firma je druhou nejziskovější maloobchodní sítí v Polsku V roce 2020 chce disponovat: - 4000 tisíci obchody typu Žabka - 500 obchody typu Freshmarket (prodejny velikosti 200 až 400 metrů čtverečních)
Žabka v Česku Nejrychleji rostoucí maloobchodní řetězec v ČR Firma provozuje přes devadesát obchodů Od loňského února je součástí sítě i 45 obchodů řetězce Koruna Do roku 2020 chce Žabka v Česku provozovat 300 obchodů Náklady na otevření jednoho obchodu Žabka dosahují zhruba čtyř milionů korun
