Náměstek ministra chce likérku pro vládu
Zápolení o Becherovku začne v příštích dnech nabírat na obrátkách. Tento týden má přijet do Prahy Pierre Tringuet, hlavní ředitel francouzské firmy Pernod Ricard, aby o dalším postupu jednal s ministrem financím Jiří Rusnokem.
Debata o tom, zda třetí největší světová firma v oboru Becherovku definitivně neztratí, však bude hodně napjatá. Náměstek ministra financí Tomáš Potměšil totiž vyhlásil: „Zasadím se o to, aby Becherovku co nejdříve opět ovládla česká vláda. Měla by to být rychlá akce, aby se nedaly zmanipulovat výsledky, jichž likérka v uplynulých letech dosahovala a na základě kterých se bude rozhodovat o dalším způsobu její privatizace, řekl Potměšil.
Pernod Ricard má čtyřicetiprocentní podíl ve firmě Salb (dalších 40 procent má Patria Finance, 20 procent Karel Schwarzenberg), která v roce 1997 získala ve firmě Jan Becher – Karlovarská Becherovka třetinový podíl a dalších 59 procent mohla od státu koupit letos poté, co splnila privatizační podmínky. Salbu však vadí, že si nárok na značku likéru dělá na základě údajných darovacích listin i podnikatel Zdeněk Hoffmann (EURO 33, 34/2001) a soudy nejsou schopny rozhodnout. Proto Salb smlouvu o dokoupení akcií nepodepsal, Fond národního majetku prohlásil původní dohodu za neplatnou a vrátil všechno na finance. Salb a Francouzi jsou roztrpčeni, že jim stát právo na likérku chce upřít.
Jsem vstřícný.
Rusnokův náměstek Potměšil potvrzuje, že aktivně pracuje na tom, aby vládě mohl co nejdříve podat návrh na „odejmutí vlastnických práv firmě Salb . Ta měla kromě vlastnictví blokační třetiny zatím také právo vykonávat i dozor nad slíbenými dalšími 21 procenty Becherovky, prakticky ji tedy ovládala. Potměšil hodlá Salb zbavit nejen dozoru nad 21 procenty, ale dokonce zpochybňuje, zda Salbu vůbec patří i zmíněných třicet procent. „Jsem otevřen všemu. Nejlepší je dohoda, teoreticky si ji umím představit i se Salbem. Ale všude je spousta nejasností. Zdůrazňuji, že nedbám na výpovědi podjatých lidí, osobně nejsem proti nikomu zaujatý, prohlašuje Potměšil.
Znárodnění?
Karlu Schwarzenbergovi připadá současný postup státních úředníků hodně zvláštní. „Je přece jasné, že majoritní podílníci v Salbu chtějí, aby značka, kterou kupují, byla chráněna. Snad se to přes všechny intriky podaří. Podobné aféry České republice škodí, řekl Schwarzenberg týdeníku EURO.
Zbavit Salb jeho podílu akcií připadá nemožné Romanu Češkovi, který transakci v roce 1997 jako šéf Fondu národního majetku podepisoval. „Nemohu si teď vzpomenout na všechny podrobnosti, ale myslím, že není právní možnost, jak Salbu akcie vzít. Bylo by také nešťastné věc politizovat. Vláda by se neměla chovat nepřátelsky, ale naopak hledat cestu, jak se z potíží dostat, komentuje Češka skutečnost, že do státní kasy zatím nepřibude 1,3 miliardy korun, které by Salb za majoritu zaplatil.
S Klausem se neznám.
Věcnému řešení v případě Becherovky nepomohly články v bulvárním deníku Super, které naznačovaly, že management Salbu se snaží likérku vytunelovat. Přitom vyhrotily politický rozměr příběhu, v němž prý lidé blízcí stranám opoziční smlouvy stojí proti Salbu, jenž má mít podporu čtyřkoalice, respektive Hradu. Právní rozbor pro Super, který posloužil jako podklad k článkům, připravil advokát Jiří Teryngel. Shodný text poskytl i některým státním úředníkům, politikům včetně Václava Klause. „V záznamech nemám, že bychom rozbor posílali panu Klausovi, ale mohl se k němu dostat. Posílal jsem ho například Pavlu Rychetskému, protože se s ním dobře znám, a také na Fond národního majetku Zdeňce Němcové, říká Teryngel.
Nadstandardní nesmysl.
Salb neustále opakuje, že jediným problémem, proč ještě nepodepsal smlouvu se státem o dokoupe–ní akcií, je nevyřešená kauza s Hoffmannem. „Vypořádali jsme záležitosti s firmou Underberg, která měla na značku Becherovka skutečně nárok. Dohodli jsme se a firmu odkoupili. Ale podvodníkovi, jako je pan Hoffmann, se bez soudů samozřejmě bránit nemůžeme. A co když se soudy zblázní a připustí, že naši značku může používat i Hoffmann? Jakmile budeme vidět, že o značku nepřijdeme, podepíšeme okamžitě smlouvu o koupi celé Becherovky. Navrhovali jsme i to, že už teď složíme peníze na účet, z něhož si je pak stát po vyjasnění nesmyslných známkových sporů vezme, dušuje se ředitel Becherovky Alan Walden–Jones. V lecčems mu kupodivu dává za pravdu Martin Petrášek, šéf největší tuzemské likérky Stock. Ta neúspěšně soutěžila o karlovarskou firmu už v roce 1997 a také nyní se dala slyšet, že by ji od státu koupila. „Ovšem pokud jde o pana Hoffmanna, pak každý z našeho oboru tuší, jak velice málo oprávněné mohou jeho nároky být. A třebaže víme, jakým tempem naše soudy pracují, pak v případě Becherovky se mi zdá postup až nadstandardně pomalý. Také naše firma by od státu chtěla záruku, že s Becherovkou nekoupí i potíže s Hoffmannem, říká Petrášek.
