Zkoušeli jste někdy sami sebe? Je to prospěšné pro každého člověka, když se občas zamyslí sám nad sebou, což ovšem neznamená zabývat se celé hodiny vypočítáváním chyb, až by se stal škarohlídem. Jádro této rady je, že se má každý snažit vidět se občas očima jiných lidí.
INSPIRACE Z I. REPUBLIKY
Umět se ocenit, ale také opravit. Procvičit se v autokritice. Učitelský ústav v Kansas City připravil pět životních otázek, na něž si mohou lidé odpovědět a podle nich se mohou pokusit ocenit své schopnosti. Až se podle nich budete oceňovat, dejte si známku třetího stupně, cítíte-li, že jste nad průměrem, druhého stupně, jste-li průměrný a prvního, když jste podprůměrný. Patnáct bodů je nejvyšším počtem bodů a průměrným počtem pro všechny otázky je 10. Zde je oněch pět otázek:
1. Úprava.
Jsou zvyky mé osobní péče jen ty nejlepší? Šatím se vhodně? Jsem vždy dobře upraven?
2. Velkomyslnost.
Uznávám přednosti druhých? Respektuji jejich názory a představy? Jsem schopen uvažovat o obou stránkách věci?
3. Zdvořilost.
Snažím se být ohleduplný? Vyhýbám se příležitostem, které mne činí nápadným?
4. Spolehlivost.
Jsem přesný a dochvilný při schůzkách? Může se mi věřit, že zastanu svěřené mi úkoly podle svých nejlepších schopností?
5. Věrnost.
Cítím se odpovědným za úspěch podniku, v němž jsem zaměstnán? Kladu své osobní zájmy až za zájmy podniku? Cením si opravdově svého zaměstnání?
Podle časopisu Průkopník, 1936, Zlín
