Chcete nejprve dobrou zprávu, nebo tu špatnou? Pokud používáte elektřinu hlavně ke svícení a na běžné spotřebiče, zdražení se tentokrát udrží v rozumných mezích. Celkový účet za elektřinu u běžných domácností letos naroste podle informací týdeníku Euro o zhruba pět procent. Ale pokud elektřinou ohříváte vodu, nebo dokonce vytápíte svůj byt či domek, meziroční skok v nákladech dosáhne deseti až 25 procent.
Jak se projeví zdražení energií na rozpočtu vaší domácnosti?
Mírnější nárůst nastane v platbách za zemní plyn, tady se však objevují rozdíly mezi přístupem různých dodavatelů. Zatímco někteří ponechali cenu beze změny, největší hráč na trhu innogy je meziročně o pět procent dražší a někteří dříve výhodní dodavatelé zdraží až o deset procent. Plyn na velkoobchodním trhu přitom zlevňuje, což znamená, že si energetické firmy navyšují své prodejní marže.
Domácnosti v panelových domech jsou většinou připojeny na velké teplárenské zdroje. Tady možné zdražení z velké části kompenzuje pokles sazby DPH z patnácti na deset procent. Nárůst výdajů za teplo včetně daně se tak z pohledu koncových spotřebitelů většinou pohybuje od nuly do 4,5 procenta. Jen ve výjimečných případech, mezi něž patří třeba Nový Jičín, dochází k mírnému poklesu ceny.
ČEZ zdražil nejvíc
Týdeník Euro podobně jako v minulých letech porovnal s využitím nezávislé cenové kalkulačky webu Tzb-info.cz nabídky hlavních dodavatelů energií. Zatímco před rokem navyšovaly své tarify hlavně menší a střední dodavatelé, kteří často ztratili svou cenovou konkurenceschopnost, tentokrát šli s cenou nahoru hlavně velcí, dominantní hráči.
Velmi svérázný je podobně jako loni přístup největšího dodavatele elektřiny na českém trhu – skupiny ČEZ. Loni v lednu prudce zdražila proud lidem, kteří mají nižší spotřebu – tedy sazbu D02. Naopak nastavila příznivé ceny pro domácnosti s vytápěním a ohřevem vody na elektřinu. Letos je situace přesně opačná – tržní část ceny u sazby D02 zůstala stejná, naopak ostatní sazby prudce zdražily.
Burzovní elektřina pro každého. Pražská Power Exchange spustí službu pro domácnosti
Srovnáním rok starého a aktuálního ceníku na webu skupiny ČEZ lze zjistit, že například nízký tarif u domácností s ohřevem vody na elektřinu zdražil o 67 procent na 2140 korun včetně DPH, lidem s elektrickými přímotopy nízký tarif podraží o 32,5 procenta na 2213 korun. Celkové zvýšení nákladů na elektřinu je tak v případě základních ceníků až čtvrtinové.
V modelovém příkladě domácnosti s ohřevem vody na elektřinu a spotřebou deset megawatthodin za rok tato domácnost se základním ceníkem u společnosti ČEZ Prodej letos zaplatí 37 500 korun. Přechodem ke konkurenci může taková rodina ušetřit až osm tisíc korun. V případě, že si u skupiny ČEZ vezme smlouvu s tříletou fixací ceny, zaplatí o pět tisíc korun méně.
Ceny nad doporučením
Oproti loňskému lednu podraží také zemní plyn, ale nárůsty zde budou mírnější, a navíc se uskutečnily většinou již v první polovině loňského roku. Výrazný skok se tehdy odehrál v případě společnosti ČEZ Prodej. Ta ještě na počátku loňského roku udržovala nebývale příznivou cenu u základní smlouvy na dobu neurčitou. Jenže od loňského února šla s tržní složkou ceny nahoru o 25 procent.
Již v průběhu ledna zdražil největší dodavatel plynu innogy, tady si zákazníci připlatí zhruba pět procent navíc. Jiní dodavatelé zvolili odlišný přístup. Základní ceník nechávají beze změny, přepisování cen se odehrálo u výhodnějších nabídek určených pro spořivé a „přelétavé“ zákazníky. Tady jdou s cenou nahoru o zhruba osm procent například společnosti Centropol Energy, E.ON Energie či Europe Easy Energy.
Jisté vodítko, jak by ceny zemního plynu pro domácnosti měly vypadat, nabízí indikativní cena vyhlašovaná každé čtvrtletí Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Podle doporučení úřadu by cena u domácností vytápěných plynem měla dosahovat 745 korun za megawatthodinu (pouze tržní složka ceny bez DPH), v případě ohřevu vody 795 korun a u lidí, kteří na plynu pouze vaří, činí doporučený limit 945 korun za megawatthodinu.
Jenže tržní realita je velmi odlišná. Většina nabídek se pohybuje nad doporučením regulátora. Pokud zvolíme jako příklad rodinu v domku s plynovým vytápěním a roční spotřebou 30 megawatthodin, podle doporučení ERÚ by roční náklady na plyn neměly převýšit 36 500 korun. Hlavní dodavatelé si za plyn u této modelové domácnosti naúčtují od 38 tisíc do 46 tisíc korun.
Regulátor je přísnější
Výslednou cenu ovlivňuje nejen trh, ale také státní úředníci. Energetický regulační úřad tentokrát zafungoval lépe než o rok dříve. Domácnostem, které elektřinu nevyužívají k vytápění, tehdy vzrostly platby za rozvodnou síť (s výjimkou Prahy) o zhruba šest procent. Rozhodnutí vyvolalo roztržku ve vedení úřadu a ceny podepsali jen tři z pěti členů Rady ERÚ.
Letos je již situace jiná. Složení Rady ERÚ se změnilo, dva zkompromitovaní členové museli v červenci předčasně skončit a třetímu vláda neprodloužila mandát. Jako důvod ke změně uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček právě rozhodování odvolaných radních ve prospěch velkých energetických společností, a tedy v neprospěch spotřebitelů energie.
Nové vedení regulačního úřadu tentokrát navýšilo regulované ceny elektřiny pro domácnost v průměru o 1,3 procenta. Relativně největší je zdražení na jihu republiky v síti E.ON Distribuce a nejnižší v Praze. „Ačkoliv regulovaná složka ceny elektřiny meziročně vzroste, průměrné tempo růstu bude výrazně pomalejší, než jakým rostou ceny v celé ekonomice“ uvedl k úpravě cen předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček a dodal, že regulované ceny tvoří zhruba polovinu celkových nákladů domácností za elektřinu.
Minimální nárůst se odehraje v platbách za distribuci zemního plynu. Většinu republiky pokrývá síť GasNet, kde meziroční nárůst dosáhne pouhých 0,05 procenta. Vyšší nárůst se týká území hlavního města Prahy, a sice plus 4,7 procenta. Tato úprava má souvislost s nezbytnými investicemi do obnovy dožívajících plynovodních potrubí v pražském podzemí.
Prostor k poklesu cen
Vývoj cen pro koncové zákazníky je odvozen od pohybů na energetických burzách či obecně velkoobchodních trzích. Zejména vývoj na trhu s plynem vypadá slibně. Jeho cena od října roku 2018 klesá a nyní se na burzách pohybuje okolo 16 eur (410 korun) za megawatthodinu. Růst cen plynu tedy nedává smysl; spíše se otevírá prostor k jejich snižování.
Také vývoj cen elektrické energie na burzách se – po dramatickém nárůstu v letech 2017 a 2018 – již uklidnil. Roční kontrakty, které se na pražské energetické burze PXE ještě loni v létě obchodovaly po 55 eurech za megawatthodinu, do konce minulého roku klesly pod hranici 50 eur. Také výhled na delší období nasvědčuje stabilizaci cen na hodnotách pod 50 eury (1275 korunami) za jednotku elektrické energie.
V předchozích dvou letech dodavatelé energií zdražovali pomaleji, než by odpovídalo vývoji na burzách, a jejich marže se ztenčily. Letos nastal čas vrátit marže a zisky zpět do atraktivnějších hodnot, proto se zdražuje dál. Vzhledem k neochotě velké části domácností měnit dodavatele nebo aspoň přejít na výhodnější nabídku si to energetické firmy mohou dovolit.
Přečtěte si také:
Předseda rady ERÚ: Přeměna energetiky v budoucnu zvýší regulovanou část ceny energií
Taktický ústup od uhlí: teplárny řeší, čím budou vytápět česká města
Češi platí za teplo tři procenta z hrubé mzdy, pětkrát více než Němci
