Začala to šílená kráva

Organické potraviny patří v Americe k nejrychleji rostoucím segmentům trhu

Největší ekonomikou na světě začala hýbat touha po zdravějším životním stylu, charakterizovaná univerzálním heslem „low-carb“, volající po snížení podílu karbohydrátů v potravě amerických občanů. Říjnový průzkum Opinion Dynamics Corp. uvádí, že přibližně osm procent Američanů již dodržuje nějakou „low-carb“ dietu a dalších čtvrtina o ní uvažuje. Diety jsou populární zejména u movitějších vrstev obyvatel s ročním příjmem vyšším než 75 tisíc dolarů. Z nich si hlídá skladbu přijímané potravy téměř čtvrtina, přitom na konci roku 2003 to bylo pouze patnáct procent.

Setrvalý růst.

Kromě obecné tendence ke zdravějšímu stravování začínají Spojené státy objevovat to, co zejména západní Evropa zná dávno: organické a přírodní zemědělství založené na tradičních pěstitelských metodách. Trh organických a přírodních potravin, který v USA startoval v roce 1990 na jedné miliardě dolarů, loni překročil hodnotu 10,4 miliardy dolarů. Americké ministerstvo zemědělství uvádí, že meziroční přírůstky se v posledních čtrnácti letech pohybují mezi 20 až 24 procenty. Přitom celkový růst amerických spotřebních výdajů na potraviny přitom nepřesáhl od roku 1990 čtyři procenta ročně. Nejvíce spotřebitelů organicky produkovaných výrobků žije na pobřeží a ve velkých městech, jako jsou New York, Dallas, Phoenix, San Francisco, Portland a Seattle. Naopak americký Středozápad v konzumaci biopotravin zaostává. Zatím ale podíl organických výrobků na celkovém prodeji amerických potravin nepřesáhl dvě procenta. Brzy to však může být více, vlády některých amerických států totiž spotřebu biopotravin cíleně podporují a zahájily programy určené pro důchodce a těhotné ženy. Senioři obdrží kupony v hodnotě 60 dolarů ročně, v případě budoucích matek to je 20 dolarů. Prostředky jsou učeny zejména k nákupům sýra, vajec, jablek či ovocných šťáv.

Drahá kráva.

„Všechno to začalo nemocí šílených krav. Lidé si začali více uvědomovat, že je důležité se zajímat, odkud pocházejí potraviny, které konzumují,“ vysvětluje Jacques Holten, prezident společnosti Sjaak’s, která vyrábí organické čokolády. Právě organicky chovaného hovězího dobytka je v USA nedostatek. „Chybí hlavně maso, jeho cena je až třikrát vyšší než cena hovězího ze standardně chovaných kusů. Problém je v nedostatku organického krmiva. Naopak organické mléko se stává již poměrně standardním produktem,“ řekl týdeníku EURO Eric Newman, ředitel odbytu sdružení farmářů Organic Valley. Biopotraviny bylo původně možné koupit jen přímo od farmářů na městských trzích. Růst jejich počtu je dalším důkazem zájmu o přírodní zemědělství. Například v hlavním městě státu Oregon Portlandu se konaly před dvaceti lety pouze dva farmářské trhy ročně, dnes je jich třicet. Objevily se také na biopotraviny specializované obchodní řetězce, jako je Whole Foods nebo Wild Oats. Obě sítě dohromady mají dnes na území USA asi 320 prodejen. Nejčastějšími zákazníky jsou rodiny s malými dětmi a lidé mezi dvaceti a třiceti lety, kteří si jsou ochotni za organické potraviny připlácet. Při návštěvě týdeníku EURO v portlandské prodejně Whole Foods byly organicky pěstované citrony dražší o téměř 30 procent, mléko o 40 a některé druhy cibule až o 145 procent. Možná i proto se řada spotřebitelů snaží pěstovat biopotraviny podomácku sama. To se mohou naučit třeba v centru ekologického zemědělství Lusher Farm nedaleko Portlandu, spravovaného vládní organizací Tilth. O kursy je zájem, někdy množství žadatelů přesahuje počet volných míst.

Jak zvednout životní úroveň.

Vyšší ceny organicky pěstovaných produktů jsou zajímavé zejména pro menší farmáře, jimž umožňují zvýšit životní standard. Ceny organických produktů kromě vysoké poptávky ospravedlňuje i snížení výnosů související s omezením aplikace chemických přípravků. Proces přechodu z konvenčního na organické zemědělství trvá několik let. Umělá hnojiva nahradí přírodní látky bohaté na dusík - jako trus organicky chovaných hospodářských zvířat - a mezi sklizněmi se na pole vyseje například jetel nebo zimní oves, plodiny které tvorbu dusíku podporují. Působení chemického postřiku nahradí přírodní nepřátelé škůdců, jako sluníčko sedmitečné nebo pavouci, jejichž reprodukci farmáři cíleně podporují. Někteří zemědělci se přitom uchylují k nekonvenčním metodám. Například Jim Birkmeir ze západního Oregonu, který se věnuje pěstování lískových ořechů, používá místo chemických postřiků proti houbám a plísním poměrně originální metodu - svým ořešákům pouští nahrávku ptačího zpěvu. „Stromy reagují na to, že se ptáci vrátili a mají potom více listů a přijímají více živin ze vzduchu i ze země. Naučil jsem se to z knihy Tajemství půdy. Píše se v ní například, že rostlinám svědčí třeba Vivaldi. Naopak budete-li jim hrát hardrock, tak je to během několika týdnů zabije,“ vysvětluje Birkmeir. Na kolik jsou metody z Tajemství země lze těžko z návštěvy Birkmeirovy farmy posoudit, je však třeba dodat, že vydavatelem knihy je New Age, novověké americké náboženské hnutí.

Byrokratické zamlženo.

Aby mohl zemědělec označovat své produkty za organické, musejí projít certifikací a splnit řadu podmínek předepisovaných americkým ministerstvem zemědělství (USDA – United States Department of Agriculture). Až poté smí na etiketách svého zboží začít používat značku „USDA organic“ dokládající organický původ produktu. Certifikaci provádějí soukromé společnosti na základě jednotných pravidel vydávaných ministerstvem. Vznikla sjednocením podmínek požadovaných po organických výrobcích v jednotlivých státech USA. Certifikace není vůbec jednoduchá, většině zájemců zabere přechod z konvenčního zemědělství na organické pět až sedm let. Musí se změnit nejen metody pěstování plodin, ale i vyčistit obdělávaná půda. „Certifikaci jsme získali až na počtvrté. Během celého procesu stihly úřady třikrát změnit pravidla. Řada jiných zemědělců proto ztratila o oficiální uznání zájem. Trvalo téměř deset let, než se federální a místní organizace dohodly na společných pravidlech. Jednotná certifikace USDA platí od konce roku 2002,“ říká zemědělec John Taylor. Přitom místní vlády organickou produkci podporují: USDA v některých státech vrací až 70 procent poplatků s certifikací spojených. Nejvíce certifikovaných organických zemědělců, celkem 1400, působí v Kalifornii. K typickým kalifornským organickým produktům patří sušené švestky, vlašské a lískové ořechy, rýže a samozřejmě vína.

Organické banány.

O rostoucí trh organických potravin se začínají zajímat i větší podniky. Například v Kalifornii se pěstování organických potravin věnují i farmy s výměrou kolem tří tisíc akrů, přičemž velikost pozemků drobných rolníků se pohybuje mezi 50 až 100 akry. Rostoucí trh přitahuje i globální hráče. Společnost Dole přišla s nabídkou organických banánů a gastronomický gigant Sodexho, který ve Spojených státech provozuje se 120 tisíci zaměstnanci přes deset tisíc jídelen, se spojil s výrobcem organických potravin Wild Sage Foods. Společně spustili řetězec organického stravování Herb'n Farm. Občerstvení se zdá být perspektivním pro výrobce organických produktů obecně. Zatímco předloni činily dodávky těchto výrobků gastronomickým provozům 220 milionů dolarů, průzkumy společnosti Spins uvádějí, že v roce 2007 by to měly být dvě miliardy dolarů. Nástup velkých firem však vede postupně ke snižování cen některých druhů organických potravin a opětnému vytlačování menších pěstitelů z trhu.

Podpora pro Evropu.

Kromě nástupu velkých firem ohrožuje pěstitele organických potravin i rozšiřování geneticky modifikovaných potravin (GMO). To je nebezpečné hlavně pro exportéry, neboť hlavní vývozní trhy, tedy Evropa, Japonsko a Korea, se ke GMO staví odmítavě. „Čtyřicet procent kalifornské rýže směřuje do Japonska, které upravené potraviny nechce. Bohužel firmy, jako Monsanto, mají silný vliv u americké vlády. Je skvělé, že Evropa proti GMO tak silně bojuje, sami bychom neměli šanci,“ tvrdí Bryce Lundberg, jehož rodina vlastní farmu produkující organickou rýži nedaleko Sacramenta. GMO je pro část amerických zemědělců natolik palčivým problémem, že například v kalifornském správním obvodě Mendocino County se konalo referendum o zákazu jejich používání. I když odpůrci GMO těsně prohráli, chtějí hlasování brzy opakovat a lépe se připravit. Důvody neúspěchu referenda byly zřejmé: odpůrci GMO dokázali na svoji kampaň sehnat pouze 350 tisíc dolarů, zatímco společnosti zabývající genetickou upravou plodin utratily za propagaci sedm milionů dolarů.