Jestliže české banky byly na začátku devadesátých let kritizovány za to, že půjčovaly hlava nehlava, začátkem třetího tisíciletí jim lze vytknout silně přehnanou opatrnost. Ani letos tomu nebylo jinak. Cílem bankéřů bylo rozdat co nejvíce spotřebitelských a hypotečních úvěrů, což se mnohdy děje se stejnou horlivostí a naivitou jako půjčování podnikům před deseti lety. Naopak příznačný byl úprk velkých zprivatizovaných bank od financování firem, zejména z průmyslu.
Uvidíme kde všude a jaké díry vzniknou kvůli nové modle českého bankovnictví za pár let. Snad to tentokrát dopadne lépe. Riziko poskytování těchto půjček však sníží úvěrový registr, který byl zprovozněn v červnu a umožní přístup k téměř 1,5 milionu záznamů o 900 tisících klientů.
Povodňové půjčky propadly.
„Banky jsou v současné době bez zátěže minulosti a jejich bilance ukazují, že jsou schopné dosahovat velmi slušných výsledků. Domnívám se proto, že jejich angažovanost v podpoře ekonomické politiky vlády by byla na místě,“ řekl premiér Vladimír Špidla, který připomněl, že vláda v minulých letech na očištění bank vynaložila stovky miliard korun. Banky v letošním roce skutečně dosahují rekordních zisků a hovoří o další expanzi, ale – na rozdíl od ČSSD - nejsou založeny na filozofii solidarity. Že by to předseda vlády nevěděl?
Nicméně o zvýhodněné půjčky pro podnikatele postižené letošními povodněmi nebyl velký zájem. Česká spořitelna - jak uvedly Lidové noviny - poskytla 272 a ČSOB jen 36 povodňových úvěrů v celkové výši lehce přes 200 milionů korun. Takže nic. Důvodem malého zájmu je prý strach firem z dluhů. Banky ale mohly nabízet výhodnější podmínky. Co když z úvěrů mají větší strach než podniky?
Úroky u ledu.
Česká národní banka přitom poslala úrokové sazby na nejnižší hodnoty v dějinách. Několik měsíců byly přitom korunové sazby níže než sazby Evropské centrální banky, což je světová ekonomická rarita. Na tržních sazbách se to projevilo velmi výrazně zejména v případě vkladů. Poslední dostupná data říkají, že průměrný úrok byl za říjen pod dvěma procenty. Masivní pokles však zaznamenaly i sazby z úvěrů. Z průměrné hodnoty sedm procent na počátku roku klesly - jak uvádí statistika ČNB - na 5,8 procenta. Lze očekávat, že úrokové sazby se takto nízko ještě nějaký čas udrží.
Kontrola z unie.
Evropská unie při rozhovorech o přijetí Česka vytkla Praze, že neposkytla dostatečně detailní informace týkající se státní pomoci zdejším bankám. Čeští vyjednavači posléze předložili Bruselu detailní seznam poskytnuté veřejné podpory. Evropská komise (EK) se přitom zajímá zvláště o ty případy, kdy má být státní pomoc na základě dříve přijatých rozhodnutí poskytována ještě po roce 2004, kdy má Česko do unie vstoupit. Jde hlavně o případy České spořitelny, bývalé IPB (dnes ČSOB) a Komerční banky. Kdyby české úřady neposkytly Bruselu seznam, hrozilo by, že EK začne tuto pomoc posuzovat znovu po vstupu Česka do unie a za určitých okolností ji dokonce zakáže.
Dobré bydlo.
Velké banky, které sociální demokraté vyčistili či jim stovkami miliardami a dalšími dary pomohli, si v roce 2002 vedly velmi dobře. Komerční banka (KB) za tři čtvrtě roku vydělala 6,3 miliardy korun, Česká spořitelna rovných šest miliard, což nárůst 150, respektive 160 procent oproti loňskému roku. Půjde-li to tak dál, za pár let Société Générale a Erste budou mít zpět peníze, které státu za banky daly. Akcie KB celý rok rostly nepřetržitě: v lednu lehce nad 1000 korun, v prosinci lehce nad 2000.
V říjnu se na pražské burze objevily papíry Erste Bank a nevedou si špatně. Růst akcií lze očekávat v příštích letech i proto, že spořitelně propadne část anonymních vkladů, ke kterým se nikdo nepřihlásí. Na jaře byla schválena vládní novela bankovního zákona, na jehož základě nelze nadále vést takzvané anonymní vklady. V případě spořitelny to znamená zrušení vkladních knížek na doručitele, na kterých ještě před několika měsíci bylo 100 miliard korun. Pokud si je nikdo nevyzvedne, nebudou od roku 2003 nijak úročeny a po deseti letech propadnou bance. Akcionáři tak mohou v roce 2013 počítat s mimořádným ziskem 150 až 300 korun na akcii. Nicméně banka bude mít příští rok kolem 45 miliard korun na neúročených vkladech, což znamená další zisk v řádech stamilionů.
Zisk ČSOB za stejné období byl pouhé 4,8 miliardy. Měla by se polepšit. Už i proto, že dva roky po dramatické fúzi se svým velkým konkurentem IPB (někdo říká, že šlo o dar od státu), by se od ní očekával mnohem lepší výsledek. Ještěže papíry banky nejsou na burze. Belgická matka KBC Bank rozhodla, že generálního ředitele Remiho Vermeirena koncem června vystřídá Willy Duron. Proslýchá se ale, že jedna velká headhunterská firma již hledá bankéře na vysoké pozice do ČSOB. Takže manažerské změny a následně i vyšší zisky lze příští rok očekávat i u dcery.
Dařilo se také menším bankám. Například zisk Raiffeisenbank se meziročně zvýšil o desetinásobek a za tři čtvrtletí dosáhl téměř 70 milionů, což je především zásluha šéfa banky Kamila Zieglera a jeho manažerského týmu.
Třetí ruka.
Nejstarší českou finanční instituci - Živnostenskou banku – prodal (údajně za 200 milionů eur) její německý vlastník Bankgesellschaft Berlin italskému UniCreditu. Je to už třetí vlastník banky od privatizace. Banka, který letos za prvních devět měsíců zvýšila zisk oproti loňskému roku o 58 procent, má velké plány, mimo jiné chce zvýšit počet poboček na dvojnásobek a zvýšit svůj tříprocentní podíl na trhu. Do křesla generálního ředitele opět usedne renomovaný bankéř Jiří Kunert, který nyní šéfuje slovenské UniBance, která rovněž patří Italům.
Čekání na miliardu.
Další italská finanční skupina Investmart podepsala smlouvu o koupi 70 procent akcií Union banky od Union Group. Italové však jednají o poskytnutí státní pomoci ve výši jedné miliardy korun. Investmart tvrdí, že o vstup do banky se zajímají další tři investoři a nemá to být dříve zmiňovaná Unicredito.
Velké změny v malé bance.
V eBance došlo k významným personálním změnám: z postu šéfa odešel Roman Mentlík a na jeho místo přišel Radomír Lašák z postu náměstka ředitele Komerční banky. Board doplnili další lidé z Komerční banky, Alexandr Borecký a Vlastimil Nigrin. Lašák uvádí, že bance, která má přes 300 tisíc klientů, se daří lépe než loni a měsíc říjen byl obchodně nejúspěšnější v celé historii společnosti.
Nový šéf.
GE Capital Bank ke konci třetího čtvrtletí zvýšila zisk jen o 34 milionů na 546 milionů korun. Banka expandovala zejména na trhu spotřebitelských půjček, hypoték a úvěrů pro malé a střední podniky, vydala o 44 procent více karet než loni. Z postu generálního ředitele odešel Petr Šmída, který byl jmenován ředitelem kvality GE Consumer Finance v sídle společnosti v americkém Stamfordu. Novým šéfem se stal Gerard Ryan, který je původem Skot. Sesterská část GE, zabývající se obchodem s pohledávkami, také vyhrála soutěž na balík aktiv ve výši 20 miliard korun, který prodávala Komerční banka, a zaplatí za něj něco přes čtyři miliardy korun.
Ruská banka Rusům.
Vláda schválila kapitálový vstup ruské plynárenské firmě Strojtransgas do První česko-ruské banky (PČRB), která patřila do skupiny bývalé IPB. V bance, která se zabývá financováním česko-ruského obchodu, bude mít český stát stejný podíl jako Rusové.
Návrat k balíkům.
Česká konsolidační agentura (ČKA) schválila prodej bloku pohledávek v hodnotě zhruba 38 miliard korun soukromé faktoringové firmě EC Group za 3,4 miliardy korun. Za firmou EC Group stojí bývalý šéf skupiny Motoinvest finančník Pavel Tykač. Chystají se další balíčky. Jeden - již schválený - se má týkat pohledávek za společnostmi v konkursu, o dalších dvou se jedná. Jeden z nich by měl zahrnovat aktiva zKonpa, dceřinné společnosti ČKA, kam byly vyvedena aktiva původně patřící KB.
Celý rok poznamenala japonsko (Nomura) -belgicko (ČSOB)-česká (ČKA/MF) válka, která zuří déle než dva roky. Již letos v září měl být převeden na stát veškerý majetek IPB, který nechtěla ČSOB ponechat. Dosud převeden není a hned tak asi nebude. Mezi spornými položkami hrají hlavní roli kajmanské fondy. Zde se rozhořel ostrý spor mezi ČKA a ČSOB, která se domnívá, že bez splnění četných podmínek, by převod byť jen nehlasovacích akcií, mohl způsobit v budoucnu ztráty. ČKA je přesvědčená, že banka neochotou zakrývá pochybné obchody v kajmanských strukturách a domáhá se výhod, které jí nenáležejí. Na stole je nyní kontroverzní návrh smlouvy o konečném vypořádání transakce připravený ČSOB. Ten i lidé působící mimo ČKA považují za jednostranně výhodný pro ČSOB.
Letos na podzim se měla ocitnout ve finální fázi arbitráž mezi Nomurou a Českou republikou o 40 miliard korun. Nomura však velmi dlouho vyjednávala o smíru, a tak se řízení asi protáhne.
Naopak ministerstvo financí podalo před pár týdny arbitrážní žalobu na Nomuru za to, že v IPB způsobila ztrátu ve výši 103 až 263 miliard korun, a dožaduje se odpovídajícího odškodnění. Výše možných ztrát z krachu IPB je šokující a přesahuje bilanční sumu zkrachovalé banky. Skládá se z již jasných 100 miliard, které zaplatí stát prostřednictvím ČKA. Dalších 160 miliard jsou škody, které by měla uhradit ČNB za běžící a hrozící soudní spory a za neevidované závazky.
Pojištěné povodně.
Pojišťovny nebudou na letošní rok budou vzpomínat rády. Důvodem jsou katastrofální povodně. Šéf České pojišťovny Ladislav Bartoníček uvádí, že rozsáhlé záplavy ohrozily pověst střední Evropy jako regionu s nízkým rizikem. Mohly by vyústit ve výraznější zapojení státu do sektoru pojišťovnictví. „Přístup zajišťoven k regionu se dramaticky změnil. Je to obrat, který bude mít dopad jak na dostupnost, tak na ceny pojištění,“ dodal Bartoníček. Domácí pojišťovny vyplatily do prosince postiženým klientům na pojistném plnění přes 14 miliard korun.
Oproti povodním z roku 1997, kdy škody na majetku občanů činily celých 35 procent celkového objemu pojištěných škod, dosahují letos přibližně jen 19 procent. Zbytek připadá na podnikatele a průmysl. Letošní povodně totiž postihly v podstatně větší míře městské a průmyslové aglomerace.
Letos také markantně vzrostl podíl pojištěných škod na celkových ekonomických ztrátách z povodní. Ty činily v roce 1997 63 miliardy korun a pojišťovny vyplatily 9,7 miliardy, tedy 15,4 procenta. Poslední odhady letošních celkových škod jsou zhruba 70 miliard korun, což představuje při odhadovaných 32,6 miliardy vyplacených pojistných plnění podíl pojišťoven ve výši přibližně 46 procent.