Software pro tiskárny a kopírky výrazně šetří náklady
Původně to měla být jen jedna zakázka pro brněnskou fakultní nemocnici. Její vedení se v roce 2002 rozhodlo zrušit desítky lokálních tiskáren v kancelářích a ordinacích a na každou chodbu umístit jednu společnou velkokapacitní tiskárnu. Management nemocnice v té souvislosti řešil problém, jak zabránit tomu, aby se k citlivým informacím o pacientech nedostal nikdo jiný než ten, kdo data na tiskárnu poslal. Tehdy malá softwarová společnost Y Soft vytvořila řešení, díky kterému se stránky vytisknou, až když uživatel dá tiskárně signál. „Byla to jednorázová zakázka, kterou se nám podařilo úspěšně zvládnout. V té souvislosti nás ale napadlo, že podobný problém trápí řadu dalších firem a institucí. Tak jsme se pustili do vývoje komplexnějšího řešení, aniž bychom měli na stole konkrétní zakázku,“ popisuje šéf Y Softu Václav Muchna příběh, který stojí za vzestupem ryze české společnosti. Dnes má Y Soft podíl 98 procent na českém trhu softwaru pro tisková řešení a pro letošní rok plánuje třicetimilionový obrat.
Tohle vás má uživit?
Do programování a počítačů byl pražský rodák Václav Muchna blázen už od základní školy. „Byly to takové pionýrské technologické začátky s počítači Didaktik Gama a ZX Spectrum,“ vzpomíná. Na střední elektroprůmyslovce si programováním již přivydělával – práci hledal na veletrzích a pomocí inzerátů v novinách. „Učitelé ve škole mi tehdy říkali: Muchna, vy si myslíte, že to ťukání na počítači vás někdy uživí? To je přece práce pro sekretářky,“ směje se. V roce 1998 nastoupil na Informatickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a zřídil si živnostenský list – jak jinak - na vývoj a poskytování softwaru. „Ještě předtím jsem si vyzkoušel brigádu v Makru. Poté, co jsem za noc přestěhoval několik tun potravin, jsem usoudil, že to není práce pro mne, že se přece jen budu věnovat programování,“ říká Muchna.
Během studií na vysoké škole pracoval na vývoji softwaru pro firmy, zejména z jihomoravského regionu, podílel se například na programování internetové encyklopedie Co je co. S přibývajícím počtem zakázek začal uvažovat o založení společnosti, proto v roce 2000 vznikl Y Soft. „Nehledejte v názvu firmy žádné tajemnosti. Líbilo se nám písmenko ypsilon, lze s ním dobře pracovat a dá se různě komunikovat jako vizuální symbol,“ objasňuje Muchna. Vlastnická struktura firmy se postupně změnila, místo původních dvou má Y Soft nyní tři společníky, přičemž sám Muchna drží 40procentní podíl. „Každý z nás strategicky zodpovídá za určitou oblast. Já mám na starost řízení firmy a vize, kam se do budoucna chceme ubírat. Pavel Cink zodpovídá za vývoj hardwaru, tedy speciálních terminálů k tiskárnám, a Martin Uddin má na starosti vývoj softwaru,“ vysvětluje.
K tiskárně s kartou.
Z hlediska rozvoje a budoucnosti firmy byla zakázka pro brněnskou nemocnici klíčová. „Do té doby jsme programovali zakázky šité na míru, po tomto projektu jsme se pustili do vývoje produktu de facto na vlastní pěst,“ vzpomíná Muchna. Kromě vývoje softwaru zahájil Y Soft také vlastní výrobu terminálů, tedy zařízení, která se instalují k tiskárně a umožňují komunikaci člověka se systémem pro tisknutí. „Je to vlastně plnohodnotný počítač, který po přihlášení pomocí karty, zadání PIN, či kombinací těchto způsobů, umožňuje správu dat poslaných na tiskárnu. Uživatel může na terminálu ještě před vytištěním smazat stránky, o které nemá zájem, především si však všechny dokumenty vytiskne najednou a má jistotu, že se neztratily již vytištěné listy papíru nebo nebyla vyzrazena tisknutá data,“ vysvětluje Muchna. Dodává, že SafeQ, jak se systém jmenuje, umí uživatele následovat ke každé tiskárně, která je připojena k firemnímu serveru. „Pokud si někdo z jednoho oddělení společnosti odešle na tisk dokumenty, které potřebuje při poradě, může si je vytisknout zcela jinde ve firmě, tedy i v místě, kde se porada koná,“ vysvětluje.
Ušetřené miliony.
Hlavním důvodem, proč si firmy a instituce pořizují tisková řešení od Y Softu, je výrazné snížení nákladů na tisk. „Již první komerční verzi produktu jsme rozšířili o funkci sledování nákladů, která umožní zjistit počet vytištěných stran, a tudíž sledovat i náklady na tisk za jednotlivé osoby, středisko, oddělení, nebo například i projektové týmy,“ vypočítává Muchna. Firmy a korporace prý po instalaci SafeQ dosahují dvaceti až třicetiprocentní úspory nákladů na tisk, návratnost investice do celého řešení se pohybuje od 0,8 do 1,1 roku. „Pod desetiprocentní hranici uspořených peněz na tisk jsme u našich zákazníků zatím neklesli. Ještě více, kolem 40 procent, by se dalo ušetřit ve státní správě a samosprávě, ale je obecně problém se do tohoto segmentu dostat, neexistuje v něm velká vůle něco řešit,“ tvrdí Muchna. O ceně řešení, které Y Soft prodává, nechce Muchna příliš hovořit. „Jednak neprodáváme naše produkty sami, ale prostřednictvím partnerů, firem, které se společnostem a organizacím starají o veškerý servis spojený s tiskárnami a kopírkami. Za druhé není cena našeho řešení zcela rozhodujícím faktorem. V konečném důsledku totiž neprodáváme zákazníkům produkt, ale úsporu,“ říká Muchna. „Pokud kalkuluji návratnost investice do tiskového řešení jeden rok a předpokládám dobu jeho využívání čtyři roky, vychází mi z toho, že námi prodané produkty v hodnotě 30 milionů korun znamenají vygenerování úspor u našich zákazníků v hodnotě 120 milionů,“ vypočítává.
Levnější stránky.
Za dva roky, po které Y Soft prodává řešení SafeQ, prý firma získala asi 400 zákazníků, kteří používají více než dva tisíce terminálů, a instalovala tiskové programy pro několik desítek tisíc tiskáren. „Účtování nákladů na tisk funguje i bez terminálů, program se umístí na server a eviduje náklady i tímto způsobem. Toho využívají především menší firmy, pro které je spíše než bezpečnost tištěných informací důležitá úspora za tisk,“ říká Muchna.
Pravdou je, že celkové náklady na tisk dosahují ve společnostech a organizacích obrovských rozměrů. Pořizovací náklady, výdaje spojené s provozem, údržbou a servisem, to vše firmy stojí velké peníze. Z údajů analytické agentury Gartner vyplývá, že průměrné celkové náklady na tisk jedné stránky na běžné černobílé tiskárně dosahují asi 3,6 koruny. Muchna tvrdí, že v jeho vlastní firmě klesla po instalaci SafeQ průměrná cena stránky přibližně na jednu korunu. „A to jsme spíše bezpapírová firma, měsíčně vytiskneme zhruba 20 tisíc listů,“ konstatuje.
Přes partnery.
Kromě českého trhu prodává firma svá řešení na Slovensko, do Polska, Maďarska, Rakouska a Srbska a chystá se proniknout na lotyšský, litevský a ukrajinský trh. Muchna říká, že firma může profitovat z toho, že její produkty prodávají především velké korporace vyrábějící tiskárny, kopírky a multifunkční zařízení, jako například HP, Konica-Minolta, Océ, Ricoh či Xerox. „Zaměstnanci korporací si na různých setkáních a konferencích řeknou, co se komu povedlo prodat a jak. Pro nás je pak jednodušší dostat se do jejich zahraničních poboček,“ přiznává Muchna. V Evropě prý neexistuje konkurenční produkt, který by byl natolik komplexní jako SafeQ, tvrdí. „Podobný software vyvinula jedna firma v Kanadě, ale zaměřuje se především na severoamerický trh a také je asi o třetinu dražší než my. Na evropském kontinentu existuje v tomto segmentu několik výrobců, ale problematiku řeší jen parciálně, ne tak komplexně jako my. Někteří výrobci multifunkčních tiskařských zařízení musejí spojit čtyři produkty od různých výrobců, aby se našemu řešení alespoň trochu vyrovnali,“ tvrdí Muchna sebevědomě.
