Lužní lesy
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) učinila přítrž holosečné těžbě, která ohrožovala vzácné lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje. Moderní metody, při nichž lesníci vytěženou holinu nejprve těžkými stroji hluboko rozořou a poté frézami rozemelou pařezy na drobné části, doslova brání přežití zdejších organismů. Při tomto zásahu se zničí svrchní vrstvy půdy i všech oddenků. Celoplošná příprava půdy ničí chráněné a ohrožené druhy rostlin a silně poškozuje i zdejší živočichy. Ubývá druhové rozmanitosti a dochází k degradaci půdy.
Předci dnešních lesníků hospodařili v těchto lesích mnohem šetrnějším způsobem. Často volili způsob „středního lesa“, kdy nechávali horní patro dožít třeba do sto dvaceti let a spodní těžili častěji. Výsledkem byl les s pestrými stanovišti, kde rostli staletí velikáni, hustý mladý les v nižší úrovni i bohaté bylinné patro. Dutiny a tlející dřevo pařezů obývala nejrozmanitější živočišná společenstva. Méně dostupné části lesa si dodnes zachovaly pralesní charakter.
Dle pracovníků ČIŽP lze i dnes v lužních lesích těžit, ale pouze ohleduplným způsobem. Při umělém zaplavování, když přirozenému přítoku byly do cesty postaveny nádrže na Dyji a odtok urychlují regulovaná koryta, si lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje mohou zachovat přirozený charakter moravské Amazonie. Ministerstvo životního prostředí tu navrhuje vyhlásit chráněnou krajinnou oblast. Už teď je soutok součástí evropské soustavy ochrany přírody Natura 2000.
