Š k o d a P l z e ň
Jak rychle Lubomír Soudek skupoval podniky, tak rychle by je nyní potřeboval prodávat. Jenže dnes je jiná situace. Do krachujícího Liazu a problematické Tatry se nový majitelé nehrnou, finanční problémy trápí i samotnou Škodu Plzeň.
Plzeňská Škodovka je nemocný podnik a její generální ředitel už není to, co býval - kuratelu nad jeho firmou drží banky. Dva peněžní ústavy, Investiční a Poštovní banka a Komerční banka, mají rozhodující vliv a v pětičlenném představenstvu po dvou zástupcích. Bankéři Soudkovu impériu, které stále čítá na pětačtyřicet tuzemských i zahraničních dceřiných společností a zaměstnává přes dvacet tisíc lidí, nařídili tvrdý ozdravný program. O zlepšení však zatím nic nesvědčí, a na poplach proto bije i vláda. „Škodovka je stejně jako další vlajkové lodi českého průmyslu v krizové situaci, vlastně stojí před bankrotem, a pomoc musí přijít nejpozději do konce letošního roku,“ soudí ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr.
Rychlý vzestup, pozvolný pád
Soudek vypráví, že převzít Škodovku se před šesti lety rozhodl velmi rychle, bez velkých kalkulací. Prostě se nemohl dívat, jak podnik chátrá. Po jeho nástupu šel koncern rychle nahoru, udržet trvalý růst se ale generálnímu řediteli nepodařilo. Rok 1996: čistá ztráta mateřské společnosti Škoda Plzeň necelých dvě stě milionů korun. Rok 1997: více než 4,2 miliardy korun. Na kolena srazila firmu provozní ztráta, která přesáhla jednu miliardu, a nutnost vytvořit podle pokynů auditorské společnosti Ernst & Young vysoké rezervy k nedobytným pohledávkám.
Špatné hospodaření málem stálo vlastníka čtvrtiny akcií Škody post předsedy představenstva, a i když si ho zatím podržel, jeho pozice je vratká. Podle našich informací alespoň jedna z velkých věřitelských bank hledá Soudkova nástupce a jeho samotného by raději než v představenstvu viděla v dozorčí radě koncernu. Podobná změna se možná dá očekávat od mimořádné valné hromady Škody Plzeň, jejíž termín však ještě není stanoven. Zatím se mluví o první polovině listopadu s tím, že podle mluvčího podniku Davida Soukupa ji svolává firma NERO, čtvrtinový akcionář společnosti. Oficiálně ohlášeným cílem valné hromady je ale rozhodnutí o navýšení základního jmění.
Akcionáři Škody, jejíž základní jmění činí 9,5 miliardy korun, si schválili tento krok již před půldruhým rokem. K emisi akcií za maximálně dvě a půl miliardy korun však nikdy nedošlo. Jako důvod byla vždy uváděna klesající cena akcií na trhu. Ta se dlouhodobě pohybuje pod nominálem.
Nic než ucpávání děr
Vedení Škody Plzeň letos již odstartovalo tvrdý ozdravný program vynucený Komerční bankou, která patří mezi největší akcionáře a zároveň věřitele podniku. Jeho součástí bylo propuštění několika stovek zaměstnanců, úspory v režijních nákladech a hlavně prodej ztrátových investic. Jako první se koncern zbavil ejpovické továrny CAN na výrobu nápojových plechovek, pak dceřiné společnosti Škoda Energetika, na řadě je Tatra Kopřivnice, o jejímž prodeji se jedná od léta.
Restrukturalizační plán přitom předpokládá, že za tyto obchody získá Škoda zhruba dvě a půl miliardy korun a použije je na výrazné snížení dluhů. „To ale není nic, co by vytvářelo zdroje do budoucna, je to jen ucpávání děr, kterými tečou peníze,“ charakterizuje zeštíhlování společnosti jeden z účastníků jednání bank s vedením plzeňské Škodovky. Peněžních zdrojů má podnik momentálně tak zoufale málo, že ministr průmyslu a obchodu osobně hodlá přemlouvat hlavní věřitelské banky, aby firmě nyní alespoň na přechodnou dobu poskytly kapitál na financování výroby a pomohly jí s restrukturalizací úvěrového portfolia.
Ozdravný plán počítá i s tím, že do příštího měsíce se rozhodne, které obory Škoda Plzeň zachová a které utlumí.
Do roka by pak měla firma získat úplně novou tvář - dceřiné společnosti se totiž mají zformovat do divizí metalurgie, jaderná energetika, petrochemie, klasická energetika, dopravní systémy, těžké a všeobecné strojírenství.
Mizérii mateřské firmy výrazně prohlubuje hospodaření druhého největšího domácího výrobce nákladních vozů, Škody Liaz, kterého převzala před třemi lety za víc než dvě stě milionů korun. Společnost, která se letos v srpnu přejmenovala na Truck International, každoročními ztrátami silně zatěžovala konsolidovaný hospodářský výsledek Škody Plzeň. Kumulovaná ztráta firmy totiž za poslední čtyři roky dosáhla 1,32 miliardy korun, což je téměř sedmdesát procent jejího základního jmění.
A přestože zahájila organizační a finanční restrukturalizaci, jen stěží se snaží uniknout konkurzu. Návrh na jeho vyhlášení navrhl slovenský dodavatel hřídelí Tajana a pražský výrobce nářadí Osan. Podle posledních informací se Liaz s věřiteli dohodl, že žalobu stáhnou. Další vývoj je však nejistý. „Konkurz by znamenal potřebu vytvořit další opravné položky až do celkové sumy, za niž Liaz koupila,“ vysvětlil analytik Komerční banky Miloslav Hrubý.
Tvrdou ozdravnou kúru zažívá i kopřivnická Tatra, která jen bankám dluží okolo čtyř miliard korun. Její vyhlídky jsou ovšem přece jenom růžovější. Škoda Plzeň nechala pro Tatru vypracovat hned tři cesty oddlužení, zasáhnout při něm chce podle ministra Grégra i stát. Přestože padla jednání s americkou společností SDC International, která chtěla odkoupit více než třiačtyřicetiprocentní podíl Škody v automobilce, s Tatrou si zřejmě Soudek hlavu lámat nemusí. Na obzoru je další vážný zájemce a podle informací Eura je prodej prakticky dohodnut.
Lubomír Soudek má dnes minimální podpisové pravomoci a v podstatě jen přihlíží počínání zástupců Komerční banky a Investiční a Poštovní banky, které dohromady drží kolem dvaceti procent akcií.
Hlavní věřitelské domy jsou také partnerem pro vládu. Právě s nimi jedná ministr průmyslu a obchodu o revitalizačním programu vlády. Plzeňská továrna, která patří k největším exportérům, patrně dozná velké proměny, soumrak tradiční značky se ale konat nebude. Jestli však okřídlený šíp bude i symbolem Lubomíra Soudka, už tak jisté není. Zatím se nevzdává a svého podílu ve Škodovce se v žádném případě zbavit nehodlá.
