Italská loď vrátila migranty sebrané na moři zpět na libyjské pobřeží a vyvolalo to poprask a obviňování z porušení mezinárodního práva. Jako by každý, kdo si sedne do gumového člunu na pobřeží severní Afriky, měl mít jakési lidské právo na bezplatnou přepravu bezpečnou lodí do nějaké evropské země, kde by se mohl usídlit a žít si po svém. Pochopitelně za místních sociálních standardů.
Jestliže Itálie konečně začala řešit situaci na mořské hranici schengenského prostoru jediným možným způsobem, měli by to všichni Evropané přivítat. I ti, jimž tak leží v žaludku všechny ty údajně populistické partaje deroucí se k moci během posledních tří let. Právě pro ně jsou totiž změny, kterými prochází západní společnost pod tlakem nelegální a masové migrace, živou vodou, díky níž roste jejich elektorát raketovou rychlostí.
Utopické přesvědčení levicových liberálů, že kterýkoli člověk na světě má právo vybrat si zemi, kde chce žít, a ta země má přinejmenším morální povinnost ho přijmout, narazilo na realitu a fakticky mění západní společnost v opak toho, co by tito humanisté tak rádi viděli.
Promluvme si, milý Andreji. Conte pozval Babiše kvůli migrantům do Itálie
U podstatné části populace totiž migrace a její důsledky probouzí silné emoce, z nichž mohou vyrůst i silně extrémistické nálady a nápady na řešení situace. Pokud se italská vláda postavila čelem ke své roli strážce hranic Evropy, zaslouží ocenění a nikoli kritiku, kterou obratem po tomto kroku začala sklízet.
Mimochodem Itálie uzavřela dohodu s Libyí o vracení migrantů z moře na její území již před více než rokem a libyjské pobřežní stráži se pak podařilo srazit počet migrantů, kteří se vylodili v Itálii, na čtvrtinu. Ministr vnitra Matteo Salvini tedy fakt neobjevil Ameriku. A tento Evropou ocejchovaný populista, z jehož vlády mají etablovaní politici v Berlíně, Paříži a Bruselu osypky, vlastně dělá všechno pro to, aby se udrželi u korýtek co nejdéle.
Čtěte si další komentáře Pavla Párala: