Vládní plán na záchranu Vítkovic má mnoho trhlin
Vláda se rozhodla razantně zachraňovat hutní a strojírenskou společnost Vítkovice. Její plán má však, podobně jako další vládní návrhy, řadu nedostatků. Ministři vymysleli, že pomocí stoprocentní státní dcery Osinek převezmou výrobu v hutním podniku, aby si banky nemohly stahovat z úvěrů, které Vítkovice dostanou, peníze na odmazání svých pohledávek. Dosud však není jisté, zda takové řešení odpovídá tuzemskému právu. Proto má advokátní kancelář Kříž a Bělina vypracovat pro Fond národního majetku v souvislosti s Osinkem právní analýzu, na jejímž základě by měl stát zhodnotit případná rizika. Odborníci navíc zpochybňují samu formu vládní pomoci. Uvádějí, že situaci Vítkovic neřeší dlouhodobě, a tvrdí, že během několika měsíců budou hutě zase na okraji kolapsu. „Otázkou také zůstává, zda financovat celé Vítkovice, nebo jenom některé výroby. Osinek totiž nemůže dostat celé Vítkovice, šel by hned pod vodu. Pokud by se však jednotlivé provozy oddělily, tak by věc mohla být kvalifikována jako trestný čin poškozování věřitele, uvedl člen prezidia Fondu národního majetku Michal Tošovský. Problémem rovněž je, že finanční řízení je ještě z dob minulého vedení v čele s Václavem Pastrňákem tak zamlžené, že v současnosti neexistuje osoba, která by byla schopna určit, které vítkovické provozy mají šanci přežít. V červnu přibude majitelům Vítkovic další starost. Budou totiž muset splatit pětileté obligace v objemu jedné miliardy korun. „To je zásadní problém. Nikdo prozatím neřeší dluhovou zátěž, záchrana se dosud soustřeďuje jen na zachování výroby, která bude i nadále produkovat šílené ztráty, zdůraznil Michal Tošovský. Minulé představenstvo Vítkovic původně počítalo s tím, že splatnost obligací prodlouží. Za nynějšího zoufalého stavu financí podniku však asi žádný držitel obligace na takovou dohodu nebude chtít přistoupit. V hutích tedy vznikla představa, že Fond národního majetku odkoupí dolní oblast vítkovického areálu, jejíž účetní hodnota dosahuje 1,8 miliardy korun, a z výtěžku se dluhopisy splatí. Otázkou ale je, kde na to fond vezme. Záchranný kruh. Vláda chce zajistit financování výroby tak, že stát si bude prostřednictvím stoprocentní dcery Osinek objednávat ve Vítkovicích výrobu. Zároveň si vezme u komerčních bank úvěry do výše 2,8 miliardy korun, které bude garantovat Konsolidační banka. Z této sumy půjde 1,8 miliardy na zajištění hutní části výroby a zbytek na strojírenský provoz. Osinek bude Vítkovicím dodávat suroviny a další vstupy, podnik je zpracuje a Osinek výrobky prodá. Vítkovicím bude platit pouze za pronajatou výrobu a bude inkasovat veškeré výnosy z prodeje. Zajistí tak pokračování výroby i v případě, že by na hutě byl vyhlášen konkurs. Osinek má mít podle návrhu pětatřicet zaměstnanců, představenstvo bude tříčlenné a dozorčí rada pětičlenná. V čele by měl stát odborník na finance. Fond národního majetku zadal kanceláři Squire, Sanders and Dempsey, aby vypracovala obecný návrh manažerské smlouvy. Cílem záchranného modelu je ohlídat, aby si veškeré státní peníze okamžitě nestáhly věřitelské banky a aby se dostaly k dodavatelům surovin a energií. Jedním z nejdůležitějších partnerů je zahraniční firma Shiran se sídlem ve Velké Británii, jež s Vítkovicemi založila společný podnik Survit (hutě mají 34 procent, skupina Shiran 66 procent). „Vítkovice nejsou momentálně schopné za suroviny platit. Proto jsme založili Survit. Přes něj Vítkovice dostávají surové železo na úvěr v devadesátidenní lhůtě. Jiná vítkovická dcera, Vítkovice Export, která uskutečňuje prodeje veškeré produkce, zajišťuje platby Survitu tím, že dává pokyny svým odběratelům, aby platili přímo Survitu, vysvětlil finanční ředitel Shiranu Oded Harel. Vyvrátil spekulace, že Shiran, potažmo Survit, ovládá vstupy a výstupy Vítkovic. „My s vítkovickou ocelí neobchodujeme, veškerý obchod provádějí Vítkovice Export, řekl. Základní podmínka fungování modelu Osinek předpokládá, že největší bankovní věřitelé, tedy Investiční a Poštovní banka, Komerční banka, Československá obchodní banka a Konsolidační banka, podepíší dlouhodobou dohodu o neútočení. Banky však oznámily, že podepíší dohodu jenom do 15. dubna. Pokud by měl být takzvaný standstill agreement dlouhodobý, tak chtějí znát podrobnosti o restrukturalizaci. „V případě, že bude dohoda jenom krátkodobá, hrozí Vítkovicím konkurs s tragickými sociálními dopady, zdůraznila mluvčí Fondu národního majetku Jana Víšková. Věřitel chce Energetiku. Zásadní otázkou bude, jak se vyřeší dluhy podniku vůči dodavatelům energií a surovin. Severomoravské plynárenské dluží ocelárny kolem tří set milionů korun, Severomoravské energetice (SME) přes osm set milionů a OKD čtvrt miliardy korun. Energetická společnost navrhuje, aby výměnou za své pohledávky dostala vítkovickou Energetiku (EURO 10/2000). Od minulého pondělí dodává Vítkovicím už jenom polovinu z potřebného množství energie. „Pokud do 20. března nebude jasné, jakým způsobem se vyřeší naše pohledávka, tak dodávky snížíme na bezpečnostní minimum, uvedla mluvčí SME Sylva Vidláková. Tímto způsobem se energetici snaží představitele hutí donutit k co nejrychlejším krokům. Dozorčí rada Vítkovic si ale vynutila, že před prodejem potřebuje znát tržní ocenění Energetiky, nechce ji pochopitelně dávat pod cenou. „Její tržní hodnota rozhodně přesahuje miliardu korun, míní šéf vítkovických odborářů Pavel Folta, který v dozorčí radě zasedá. V zápise z jednání Komise pro výkon akcionářských práv Fondu národního majetku, kterou má týdeník EURO k dispozici, se praví: „V otázce prodeje Divize Energetika komise ukládá Správě majetkových účastí vydat pokyn pro zástupce FNM v dozorčí radě Severomoravské energetiky, aby zajistili takové dodávky energie, které jsou nezbytné k zabezpečení chodu Vítkovic. S dodávkami plynu asi velké problémy nebudou. Peníze za plyn, které Vítkovice dluží Severomoravské plynárenské, má totiž podle usnesení vlády převzít státní podnik Transgas (EURO 10/2000). Politická hra. Vláda materiál o pomoci Vítkovicím tři týdny utajovala. Ministři dostali očíslované složky jen před zasedáním kabinetu a po konci schůze vlády je museli vrátit do trezoru. Kdo by chtěl do materiálu potom nahlédnout, musel by si ho vyžádat ze sejfu. Kdyby se faksimile dostala do novin, bylo by tak zřejmé, od kterého ministra informace unikly. Dobře obeznámený zdroj týdeníku EURO prozradil, že hlavním důvodem utajování byl strach z reakce těžební společnosti OKD. Ta by se podle navrženého modelu domohla jenom pětiny pohledávek. Vláda si pamatuje, jakého nátlaku jsou doly schopny. Již před časem totiž odmítly dále hutě úvěrovat a dodávaly jim jenom nezbytné minimum uhlí. Tak chtěly přinutit vládu, aby jim vyhověla v jejich požadavcích ohledně restrukturalizace OKD. Nyní nastala absurdní situace. Zatímco světový trh s ocelí prožívá období hojnosti, ostravské hutě nevyrábějí, protože je OKD škrtí minimálními dodávkami uhlí. Situaci ve Vítkovicích pomohl vyřešit Shiran, který navrhl dovážet z Polska koks, který nepodléhá tak přísným dovozním limitům jako uhlí. Řešit komplexně. Suma 2,8 miliardy korun, kterou bude disponovat společnost Osinek, však stačí právě tak na zajištění provozu, tedy na materiály a na mzdy. V žádném případě nevyřeší závazky Vítkovic. Fond národního majetku proto připravuje ozdravný program. Pracuje na něm poradenská firma Deloitte & Touche, dozorčí radě Vítkovic ho má předložit 15. dubna a vláda ho chce projednat o měsíc později. Hutní podnik tyto rady přijdou na deset milionů korun. Odborníci však upozorňují, že nelze řešit restrukturalizaci Vítkovic samostatně, ale pouze v rámci celého domácího hutnictví. Ministerstvo průmyslu a obchodu už jednu studii na téma restrukturalizace hutnictví nechalo připravit, odborná veřejnost ji ale nepovažuje za příliš kvalitní. Odborníci se domnívají, že vyjadřuje spíše přání českých podniků a nereflektuje realitu. Proto se bude nyní připravovat za peníze z programu Phare nová studie, která by měla domácí hutnictví zařadit do širšího kontextu ve vazbě na integraci do Evropské unie. Na té pracuje zahraniční společnost Roland Berger. Hotová by měla být na podzim. Vyřešení vítkovické kauzy však nelze oddělit od dalších souvislostí. Na pokraj bankrotu se již dostává i sousední Nová huť (EURO 10/2000). Restrukturalizace odvětví totiž s sebou přinese samozřejmě i propouštění nadbytečných pracovních sil. Z materiálu, který připravil ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr, vyplývá, že do roku 2005 hutnictví opustí bezmála osmnáct tisíc zaměstnanců a v roce 2010 ještě další dvě tisícovky. Celkové náklady sociálních dopadů přitom odhaduje na patnáct miliard korun. Již nyní situace na severu Moravy začíná vřít. Folta odhaduje, že do dvou měsíců začnou nepokoje. I proto se vláda rozhodla, že ustaví vládního zmocněnce pro severní Moravu a Slezsko. Podle informací týdeníku EURO je horkým kandidátem na tuto funkci dosavadní ředitel OKD Restrukturalizace Vladislav Schrom. Zmocněnce hodlá vláda zřídit i pro severozápadní Čechy.
