Kluby zasáhla krize, hrozí revoluce na stadionech
Italský fotbal zasáhl finanční skandál, který hrozí nepředvídatelnými následky. Proč právě Itálie, kde je fotbal tak populární a fanoušci jsou ochotni pro něj udělat téměř cokoliv? Možná právě proto. Komentátor Rob Hughes v listu International Herald Tribune napsal, že v Itálii začalo šílenství nakupování drahých hráčů, kterým se platily vyšší částky než premiérům či šéfům nadnárodních společností. A v Itálii to šílenství také skončí, tvrdí Hughes.
Revoluce na krku
Italští daňoví inspektoři zkoumají finance všech prvoligových fotbalových klubů, které dluží státu na daních i sociálním pojištění. Milánská burza v polovině března pozastavila obchodování s akciemi předluženého klubu Lazio Řím. Další klub z italské metropole, AS Řím, zoufale (a zatím neúspěšně) hledá ruské investory, kteří by ho zachránili. Dokonce i kolem nejbohatšího klubu - Juventusu Turín – se šíří spekulace, podle nichž bude český reprezentant Pavel Nedvěd na prodej. I v Turíně údajně potřebují stabilizovat finance.
Premiér Silvio Berlusconi varoval, že hrozí revoluce na stadionech. Nespokojení fanoušci o sobě dávají vědět. Při nedávném římském derby mezi Laziem a AS vtrhli na hrací plochu a nalhali hráčům, že policejní auto srazilo u stadionu chlapce. Hráči nechtěli v takové situaci dále hrát, zápas byl přerušen. Pak začalo řádění fanoušků, jehož bilancí bylo 36 zatčených a 170 zraněných.
Odhaduje se, že všechny italské kluby dohromady dluží na daních zhruba půl miliardy eur. Celkově zadlužení je však ještě podstatně vyšší. Pohledávky mají nejen soukromí věřitelé, ale i fotbalisté, jimž kluby dluží za nevyplacené mzdy.
Jen čtyři kluby
.
Nedávný průzkum ukázal, že osmnáct klubů nejvyšší ligy – série A – dosáhlo v minulém roce celkové ztráty ve výši téměř miliardy eur. Náklady na mzdy přitom tvořily 85 procent všech výdajů. Pouze čtyři kluby včetně Juventusu Turín vykázaly zisk. Ztráta obou římských klubů byla vyšší než 100 milionů eur, ale i v případě AC Milán, jehož vlastníkem je premiér Berlusconi, dosáhla téměř 30 milionů eur.
Oba milánské kluby – AC i Inter – a dokonce také Juventus Turín přitom mají dluhy na úrovni dvaceti milionů eur, což je sice podstatně méně než v případě klubů římských, ale ani tyto nejbohatší týmy už do budoucna asi nemohou počítat s tím, že nakoupí nadměrně vysoký počet hráčů, které pak pošlou na hostování.
Stále více kauz začíná zkoumat policie. Ze zneužití svého postavení je podezírán šéf italské federace Franco Carraro, o něhož se začali zajímat římští vyšetřovatelé. Mluví se o falešném účetnictví klubů, finančních podvodech a daňových únicích. Potravinářské společnosti, které byly vlastníky dvou předních klubů – AC Parmy (Parmalat) a Lazia Řím (společnost Cirio) – zkolabovaly, a to i kvůli nekalým podnikatelským praktikám.
Přísněji.
Italská fotbalová federace přišla po propuknutí skandálu s přísnějšími pravidly pro účast v nejvyšší soutěži: kluby se buď budou muset zbavit svých dluhů vůči státu i hráčům, nebo ze série A odstoupit. Carraro prohlásil, že pokud by tato pravidla začala platit okamžitě, bylo by vyloučeno šedesát procent klubů ze dvou nejvyšších italských soutěží.
Také evropská federace UEFA počítá s tím, že od příštího ročníku budou moci hrát kontinentální soutěže pouze kluby se stabilizovaným finančním hospodařením. Zda jednotlivé týmy tato kritéria splňují, se bude posuzovat podle jejich stavu na konci března. Nyní se s napětím očekává, jak přísná UEFA bude.
Silvio Berlusconi se pokusil zachránit situaci novým zákonem, který měl klubům umožnit odpuštění daňových dluhů. S tím však narazil i ve vládní koalici. Proti se postavila Severní liga, která obvinila fanoušky, že se snaží vydírat vládu.
Proti Berlusconiho plánům se na konci března postavili také účastníci velkých odborových demonstrací, kteří protestovali proti hospodářské politice kabinetu. „Vláda by měla mluvit méně o fotbalu a více o normálních občanech,“ prohlásil Luigi Angeletti, šéf odborového svazu UIL, podle citace agentury AFP.
Vicepremiér Gianfranco Fini si pouze povzdechl: „Něco se musí udělat. Nedokáži si představit italské neděle bez fotbalu.“ Mezi nejtvrdší kritiky případné státní pomoci se naopak zařadili opoziční Zelení, kteří uvedli, že dlužnou částku by bylo možné použít na výstavbu nemocnic.
Proti státní pomoci italským klubům se ozvali i v zahraničí. Agentura ANSA uvedla, že francouzská fotbalová asociace, která se obává nekalé konkurence italských klubů, pohrozila stížností u Evropské komise. Brusel dal najevo, že by se mu daňové úlevy vůbec nelíbily. Komise ostatně zkoumala i předchozí případ státní pomoci, kdy vláda kývla na odklad plateb hráčům.
