Otázku bezpečnosti softwaru jsme zpočátku podcenili, říká šéf Microsoftu
V těžkém koženém křesle u třímetrového kulatého stolu, v místnosti bez oken bývalého sjezdového paláce komunistické strany se pohupuje nejbohatší muž světa. Zakladatel softwarové společnosti Microsoft Bill Gates poskytl minulý týden během své jednodenní návštěvy České republiky týdeníku EURO exkluzivní půlhodinový rozhovor.
Hlavním městem prosvištěl s itinerářem připraveným minutu po minutě. Od primátora Prahy Pavla Béma obdržel symbolický klíč k městu, na snídani v rezidenci amerického velvyslance pohovořil s několika členy české vlády, s ministryní školství Petrou Buzkovou podepsal memorandum o porozumění a spolupráci společnosti Microsoft při vybavování škol počítači, přednesl projev na firemní konferenci v Paláci kultury, setkal se se čtyřiceti vysoce postavenými manažery, poskytl kratší rozhovor České televizi a delší týdeníku EURO, zavítal na konferenci vozíčkářů, vyfotografoval se se zaměstnanci české pobočky své firmy a v podvečer odletěl soukromým letadlem Bombardier Chalenger 604 do Bratislavy.
„Počítače musí dosáhnout takové bezpečnosti a spolehlivosti jako dodávky vody či elektřiny,“ uvedl na konferenci v Paláci kultury. Právě pochybnosti lidí o bezpečnosti a stabilitě počítačových sítí jsou prý hlavní překážkou jejich ještě větší integrace do každodenních životů lidí a do firemních procesů. Symbolicky v den jeho pražské návštěvy zasáhl i české počítače nový virus MyDoom. Zakladatel a hlavní softwarový architekt společnosti Microsoft přiznal, že právě tento aspekt podcenil, a že kdyby se mohl vrátit o deset let nazpátek, byly by počítačové programy stavěny se zřetelem na bezpečnost stabilitu od samého počátku.
Výkonnost počítačů je podle Gatese již naprosto dostatečná a nyní je třeba - kromě otázek bezpečnosti – pracovat na jejich těsnějším propojení s okolním světem tak, aby efektivně spolupracovaly s ostatními přístroji.
Na setkání s českými manažery Bill Gates předkládal své vize světa s mnohem propojenějšími elektronickými přístroji, světa, kde podniky budou řízeny počítači. Přítomni byli ředitelé bank (Dušan Baran z České spořitelny, Pavel Kavánek a Jan Lamser z ČSOB, Peter Palečka z Komerční banky), mobilních operátorů (Terrence Valeski z Eurotelu, Karla Stephensová z Českého Mobilu), televizí (Petr Dvořák z TV Nova a Martin Dvořák z FTV Premiéra) a desítky dalších (například Martin Roman ze Škody Holding, Marek Dospiva ze skupiny Penta, Karel Muzikář z Weil, Gotshal & Manges, Pavel Kalášek z Hewlett-Packard, Pavel Kafka ze Seimensu či Petr Vobořil ze společnosti ČEZ). Separátní schůzkou se z manažerů mohl pochlubit pouze generální ředitel Škody Auto Vratislav Kulhánek. Půl hodiny s ním u sklenice vody Bill Gates probíral možnost využití počítačů v osobních automobilech a při jejich výrobě.
EURO: Osmdesátá léta byla s heslem „počítač do každé rodiny“ dobou hardwaru, devadesátá léta s výzvou vytvořit uživatelsky přívětivé prostředí dobou softwaru. První roky nového století jsou ve znamení vzájemného propojování nejrůznějších elektronických zařízení a digitálních dat. Co je podle vás největší úkol, který v tomto desetiletí stojí před průmyslem informačních technologií (IT)? GATES: Vždy jsme sledovali, jak nové technologie zvyšují produktivitu. Ceny počítačů i náklady na telekomunikace stále klesají a to otevírá možnost využívat počítač ještě efektivněji v každém firemním procesu – při nákupu, prodeji, v marketingu, při výzkumech trhu, v personalistice. Je třeba vzít stavební bloky, které již máme – počítače, internet - a přidat k nim lepší software, který přesněji porozumí potřebám byznysu. Stačí se podívat třeba na zdravotnictví, aby bylo zřejmé, kolik papíru lze ušetřit. Nyní je někdy těžké najít prodejce zboží, které potřebujete, nebo uskutečnit na dálku obchodní schůzku. To všechno můžeme změnit skutečně dramatickým způsobem.
EURO: Jaké jsou největší slabiny IT průmyslu, které tomu brání? Co je jeho Achillovou patou? GATES: Je mnoho věcí, které se musí zlepšit. Firmy si nejsou jisté, zda jsou jejich systémy bezpečné. Vynakládají velké úsilí, aby zamezily zavirování svých počítačů a zahlcení pošty spamem. Právě softwarový průmysl může na tyto potřeby odpověď, a umožnit tak managementu, aby uvolnil pracovní síly a finance na více inovativní úkoly, než je starost o bezpečnost.
EURO: O boji proti nevyžádané elektronické poště v posledních měsících hovoříte pravidelně. Na světovém ekonomickém fóru v Davosu jste tvrdil, že problém se spamem se podaří vyřešit v nejbližších letech. Váš nápad na zpoplatnění e-mailu – odesílatel musí platit adresátovi – by mohl výrazně pomoci k omezení masivního rozesílání nevyžádané pošty. Jak to chcete prosadit? GATES: K redukci spamu lze použít dvě základní metody. První jsou filtry, které rozpoznají typ zprávy a porovnají, jestli se týká tématu, o které se zajímáte. Tyto filtry jsou dnes už součástí programů MSN a Outlook a fungují mimořádně spolehlivě. Druhou oblastí je myšlenka na určitou formu ověřování. První je vámi zmíněný finanční přístup. Vyžadoval by sice největší náklady do přípravy infrastruktury, ale dlouhodobě ho považuji za nejlepší. Kdo odesílá e-mail, by musel dát v sázku malý finanční obnos, a pokud by příjemce považoval jeho zprávu za otravnou, tak by ty drobné inkasoval – spam by se rázem velmi prodražil. Zavedení dalších dvou forem ověřování by bylo jednoduší. Buď by počítač musel před odesláním každého e-mailu vyřešit nějaký početní příklad, který by mu zabral pár vteřin, což by při odesílání několika e-mailů nepředstavovalo nepříjemnou překážku, ale rozesílat jich miliony by bylo obtížnější a dražší. Anebo by computer po přijetí e-mailu od neznámé osoby automaticky odeslal zpátky nějaký jednoduchý test typu: „Řekněte, co je na přiloženém obrázku.“ Tím by se prokázalo, že jej odeslala fyzická osoba, a ne naprogramovaný robot. A teprve po zaslání správné odpovědi by byl e-mail zařazen do poštovní schránky. Jsem skutečně přesvědčen, že díky kombinaci těchto přístupů nebude spam za tři roky představovat významný problém.
EURO: Microsoft pod vaším vedením prosadil Windows jako standardní operační systém osobních počítačů a Office jako standardní balík kancelářského softwaru. Co bude třetím standardem, kterého se od Microsoftu dočkáme? GATES: Nevytváříme standardy. Přicházíme jen s vyspělými produkty, které jsou založené na velkých investicích do našeho oddělení výzkumu a vývoje. Jeho roční rozpočet je 6,8 miliardy dolarů. My jen pozorujeme, co lidé potřebují, jaké mají problémy, a snažíme se je za ně řešit.
EURO: Jaký bude klíčový produkt společnosti Microsoft v horizontu pěti let? GATES: Nejdůležitějšími produkty nadále budou Windows a Office. Doplněním budou naše serverové produkty, kde vidíme nejvyšší růstový potenciál. To bude náš třetí největší byznys. Rovněž bude získávat na váze naše nabídka na dálkové sledování osobních počítačů tak, abychom automaticky mohly reagovat na jejich jakýkoli problém a poskytovat uživatelům potřebnou podporu.
EURO: Nejste pouze šéfem velké softwarové společnosti, ale rovněž filantropem, který rozdal již několik miliard dolarů prostřednictvím vlastní rodinné nadace. Charitativní projekty podporuje ze svého rozpočtu i vámi řízená společnost. V čem se liší projekty, které financuje nadace Billa a Melindy Gatesových, od těch, na něž dává peníze Microsoft? GATES: Rozdíl v zaměření je významný. Filozofie charity Microsoftu vychází z přesvědčení, že počítače a internet jsou tak úžasné vynálezy, že by k nim měli mít přístup všichni lidé. Microsoft má dva hlavní programy. „Partneři ve vzdělávání“ probíhá ve spolupráci se školami, kterým pomáhá k potřebnému softwarovému vybavení. Druhým je „Potenciál bez hranic“, který je zaměřen na lidi, kteří do škol nechodí a kteří by místo toho měli mít přístup k počítačům a internetu v komunitních centrech či veřejných knihovnách. V České republice společně s nadací Charty 77 hledáme způsoby, jakými může softwarová firma pomoci handicapovaným. Microsoft se tedy věnuje zpřístupňování nových technologií. Projekty nadace Billa a Melindy Gatesových jsou zaměřeny na lidské zdraví. Ve světě je mnoho velmi chudých lidí, jejichž prioritou je, aby se uzdravily jejich děti. Epidemie AIDS a dalších nemocí, zejména v Africe, je velmi vážným problémem. Nadace pomáhá v těchto skutečně základních lidských potřebách.
EURO: V rozhovoru pro časopis Playboy jste v roce 1993 řekl, že byznysu se hodláte věnovat ještě deset let a potom že budete rozdávat vydělané peníze. Deset let již uběhlo, rozdal jste již několik miliard dolarů, ale stále jste v čele správní rady Microsoftu a jste jeho hlavním softwarovým architektem. Jak dlouho ještě chcete řídit společnost Microsoft? Kdy se hodláte věnovat filantropii na plný úvazek? GATES: Měl jsem plán, že se filantropii budu věnovat až v důchodu, ale pak jsem viděl světovou krizi ve zdravotním stavu chudých obyvatel planety. Nedostatek očkovacích látek a šířící se AIDS. Proto jsem se začal nakonec věnovat filantropii v mladším věku, než jsem plánoval. Akcelerovalo to v letech 1996 až 1998 a nyní každý rok dávám přes miliardu dolarů. Přesto ale mým hlavním úvazkem je stále Microsoft. Než mi bude šedesát, vyberu někoho, kdo bude v Microsoftu pokračovat v práci, kterou nyní dělám já. Zatím tvrdě pracuji a předpokládám, že i příští desetiletí budu. Nadaci se hodlám zatím věnovat pouze ve volném čase.
EURO: Váš kolega z klubu světových boháčů a světových filantropů, finančník George Soros, před nedávnem oznámil, že bude financovat kampaň proti opětovnému zvolení Georgie W. Bushe americkým prezidentem. Financoval jste někdy nějakého politika nebo politickou akci? GATES: Ne. Moje nadace se nepouští do politických aktivit. Nadace se věnuje zachraňování životů. Zachraňujeme životy za pár stovek dolarů jeden, to děláme.
EURO: A vy osobně? GATES: Neprovádím žádné významné politické mecenášství jako George Soros. Spojené státy jsou svobodná země, ve které je mnoho lidí mnohem více angažováno ve financování politických aktivit než já. Vybral jsem si problematiku zdraví ve světě.
EURO: Přejete si, aby se Bush stal americkým prezidentem podruhé? Aby zvítězil v letošních volbách? GATES: Dal jsem mu velmi malou podporu jako příspěvek na kampaň, asi tisíc dolarů. Zatím nevím, kdo bude nakonec kandidátem Demokratické strany, musíme si počkat. Microsoft spolupracuje s oběma politickými stranami velmi dobře a nezaujímá stanoviska k jednotlivými politickým kandidátům. Je jen pár politických témat, jako je třeba volný obchod, kde naše společnost hájí konkrétní pozice.
EURO: Vaše nadace se věnuje světovému zdraví a vy osobně jste investoval do několika biotechnologických firem. Je známá vaše teoretická vášeň pro biologii. Jakou nejzajímavější knihu z této oblasti jste četl? GATES: Imunitní systém od Petera Parnhama.
EURO: A poslední kniha, kterou jste četl? GATES: Z medicíny?
EURO: Ano, z biologie. GATES: Nyní čtu knihu Dětské infekční nemoci. Není to však kniha hlavního proudu a studenti medicíny by ji zřejmě neshledali příliš zajímavou. Obecně vědeckou knihou, kterou jsem naposledy četl, byla Krátká historii téměř všeho od Billa Brysona. Není jen o biologii, ale o zbraních či jazyce. Každému, kdo chce sledovat vývoj vědy, ji vážně doporučuji k přečtení.
EURO: Využívá Microsoft nějaké vědecké poznatky biologů ve svých programech? GATES: To ne. Mnoho softwaru Microsoftu se využívá v biologii, ale naopak ne. Biologické algoritmy nejsou známé, mozek ještě není dostatečně prozkoumaný, evoluce také ne. Není žádné biologické vědění, které by bylo dnes v softwarové společnosti využitelné. Někteří lidé sice spekulují, že jednou budeme z biologie přebírat algoritmy, ale dnes není nic takového k dispozici. Můžete mi věřit, biologie je můj koníček a jsem skutečně dobře informován o všech aktuálních poznatcích.
EURO: Microsoft tedy zatím žádné biology nezaměstnává? GATES: Pracují pro nás lidé, kteří vystudovali medicínu, protože vytváříme softwarové nástroje i pro zdravotnictví. Žádný biologický výzkum ale neprovádíme.
Bill Gates (48) je zakladatelem a hlavním softwarovým architektem největší světové počítačové společnosti. Hodnota jeho soukromého majetku přesahuje čtyřicet miliard dolarů, což je téměř dvojnásobek ročního rozpočtu České republiky. Narodil se v Seattlu v rodině známého právníka a učitelky, studoval na prestižní soukromé střední škole Lakeside, kde se v roce 1968 seznámil s počítači a programováním a také se svým spolužákem s budoucím spoluzakladatelem Microsoftu Paulem Allenem. Byl přijat na Harvardovu univerzitu, kterou však nedokončil. Od roku 1975 se věnuje Microsoftu. V roce 1994 se oženil se svojí spolupracovnicí Melindou, s níž má tři děti. Nechal si za padesát milionů dolarů postavit luxusní dům nabitý elektronikou. Má v něm množství velkoplošných LCD displejů, z nichž některé slouží jako proměnlivé obrazy. Kromě digitálních obrazů (založil společnost Corbis, která vlastní největší archiv digitálních fotografií na světě) je milovníkem i klasických kreseb a maleb a sběratelem umění. Jeho nejcennějším exponátem je pět set let starý deník Leonarda da Vinciho, který v roce 1994 koupil za 31 milionů dolarů. Miliony utracené pro osobní potěšení jsou však jen zlomkem peněz, které dává na charitu. Do rodinné nadace vložil 26 miliard dolarů, z nichž již sedm bylo rozdáno.
