Zacíleno na malé a střední podniky

ÚVĚROVÉ POJIŠTĚNÍ V největší domácí úvěrové pojišťovně - dceřince EGAP - se malé a střední podniky na počtu pojistek podílejí 70 procenty. Na objemu pojištěných pohledávek ovšem jen 18 procenty. Propojištěnost segmentu tedy není ideální. Největší zájem o úvěrové pojištění by teoreticky měli mít malí a střední podnikatelé.

ÚVĚROVÉ POJIŠTĚNÍ V největší domácí úvěrové pojišťovně - dceřince EGAP - se malé a střední podniky na počtu pojistek podílejí 70 procenty. Na objemu pojištěných pohledávek ovšem jen 18 procenty. Propojištěnost segmentu tedy není ideální. Největší zájem o úvěrové pojištění by teoreticky měli mít malí a střední podnikatelé. Právě ti jsou totiž vzhledem ke své menší finanční síle nejvíce ohrožováni bankroty svých partnerů. Pojištění krátkodobých obchodních pohledávek by tedy právě u menších firem mělo být velmi populární. Realita je ale trochu jiná. Úvěrovým pojišťovnám se tato klientela sice neustále rozšiřuje, ale za průměrem Evropské unie stále pokulhává. VELKÝ TŘESK NA OBZORU? Trh úvěrového pojištění je snadno zmapovatelný. Už delší dobu v tuzemsku působí pobočky dvou světových pojišťoven Euler Hermes (v Česku Euler Hermes Čescob - EHČ) a Atradius. Třetím hráčem pak byla Exportní a garanční pojišťovací společnost (EGAP), která měla pro úvěrové pojištění na komerční bázi speciální oddělení. Právě to se letos v říjnu osamostatnilo, a zrodila se tak Komerční úvěrová pojišťovna (KÚP). Ta ovládá podle vybraného pojistného více než polovinu trhu. O to větší bude jistě poptávka při její chystané privatizaci. Zájem mají samozřejmě i EHČ a Atradius. „My v přípravách na privatizaci nepolevujeme,“ říká ředitelka společnosti Atradius Markéta Stržínková. Dodává zároveň, že bez ohledu na vítěze privatizačního zápolení se zlepší konkurenční prostředí: „Cenovou tvorbu dosti ovlivňovalo zajištění státním rozpočtem. Tady mám na mysli především otázku maximální výše náhrady škody - ve světě nechybí v žádné pojistné smlouvě, zatímco u EGAP byl rozsah pokrytí neomezený.“ Vyčlenění komerčního úvěrového pojištění z područí státního rozpočtu trhu nepochybně prospěje, ale jinak se zákazníci žádných převratných změn spíše nedočkají. „Komerční úvěrovou pojišťovnu získá jedna ze tří světových skupin, buď Euler Hermes, Atradius nebo francouzská Coface. První dvě už v Česku dlouhodobě působí, čili už dnes má klient přístup ke službám ve světovém standardu,“ komentuje perspektivy úvěrového pojištění v Česku Hynek Rasocha z EHČ. Skutečností je, že Coface se na tuzemském trhu v minulosti také dobře etablovala, a to spoluprací právě s EGAP. Té mimo jiné poskytovala svou informační databází s desítkami milionů záznamů o finanční situaci podniků ze všech zemí světa, což je pro každou úvěrovou pojišťovnu základní instrument. Z tohoto hlediska má tedy Coface ke KÚP nejblíže. DOBRÉ ČASY PRO KAŽDÉHO?

„Očekáváme, že letos pojistné překročí úroveň 100 milionů korun. To představuje takřka 100procentní nárůst,“ neskrývá optimismus šéfka Atradiusu. Podobně vidí situaci Vlastimil Nesrsta z KÚP: „V letošním roce objem pojištěných tuzemských i zahraničních pohledávek přesáhne hodnotu 100 miliard korun.“ Pozitivně hodnotí letošek i Hynek Rasocha: „Očekáváme výrazný vzestup pojištěného obratu i pojistného. Přicházejí noví klienti, kteří se při svých aktivitách v Unii přesvědčují, že je to běžný typ pojištění.“

V českých poměrech ovšem úvěrové pojistky stále tak docela běžné nejsou. Ještě pořád se podle pracovníků pojišťoven naráží na neznalost produktu případně na nepřesné představy o jeho složitosti. Také proto podle Rasochy nelze očekávat výraznější vzestup sjednávání pojistek on-line: „To bude v našem oboru vždy spíše okrajové, nejde o tak masový produkt jako je třeba povinné ručení. My musíme pojistky šít na míru. Naproti tomu se internetová komunikace velmi osvědčuje při správě pojistky a poskytování dalších služeb.“ Limitované možnosti internetové komunikace jsou další bariérou právě pro malé a střední podniky bez specializovaného finančního managamentu. Hlavní překážku ale Rasocha vidí jinde: „Je to určitě věc osvěty, tady máme všichni co dohánět. O pojištění pohledávek si snad každý myslí, že je drahé a komplikované, což není pravda.“ Vlastimil Nesrsta z KÚP ale upozorňuje, že pro některé podniky pojistky drahé jsou: „Unie zatím trvala na tom, aby se krátkodobé exportní úvěry pojišťovaly výhradně na komerční bázi. Vysoké náklady, spojené s administrací a marketingem, se ovšem odrážejí na vysokých pojistných sazbách.“

POJISTIT LZE VŠECHNO

V úvěrových pojišťovnách se často mluví o takzvaném pojistitelném obratu. Téměř nikdy se totiž nepojišťuje jeden kontrakt, ale jejich soubor, navíc ve vztahu ke konkrétní zemi, kde je riziko víceméně obdobné. To je pro malé podniky také problémem. Nutno říci, že jim ale v tomto ohledu pojišťovny vycházejí vstříc. „Pro nás je minimum 50 milionů korun,“ říká Stržínková. U EHČ je to dokonce jen 10 milionů. V obou pojišťovnách ale tvrdí, že tyto hranice lze snížit například u začínajících firem. Nejdále jde v tomto směru EGAP, který výši obratu nijak nedefinuje.

Ve vysokých sazbách či pojistitelných kontraktech ale nízký zájem malých podniků o úvěrové pojištění netkví. Podle Hynka Rasochy celému segmentu úvěrového pojištění chybí silná distribuční síť. Jeho slova víceméně potvrzuje i Markéta Stržínková: „Náklady produktu pro segment SME v oblasti správy i akvizice jsou stejně vysoké jako u velkých podniků, respektive velkých pojistek. V praxi se proto setkávají s nezájmem makléřů. Jednou z možných cest je snížení administrativní náročnosti.“ Rasocha přitakává: „Pro malé podniky potřebujeme velmi jednoduchý produkt.“ Zatím není na obzoru, nicméně právě třeba privatizační procesy v příštím roce vyvolají - díky zostření konkurence - jeho vznik.

NEJČASTĚJŠÍ PŘÍČINY POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ (četnost v procentech)

Pramen: Atradius