REFORMA VEŘEJNÝCH FINANCÍ - Snížit daně z příjmů fyzických osob a nezruinovat přitom státní pokladnu. To je úkol, který musí politici vyřešit do června. Jinak by lidé s nižšími příjmy od příštího roku dostali menší čistou mzdu než dnes.
Reforma veřejných financí sice v příštím roce počítá se snížením sazby daně z příjmů fyzických osob na 12,5 procenta, jenže kvůli úpravám odpočtů daně by si většina lidí pohoršila. Proto experti i politici zvažují, jak daně změnit, aby lidem výplaty proti letošnímu roku neklesly. Současně však politici musí rozlousknout tvrdý ořišek, a to jak zároveň neohrozit státní rozpočet.
Veřejný dluh už dosahuje téměř jednoho bilionu korun. Náměstek ministra financí Ivan Fuksa potvrdil, že bez razantní reformy veřejných financí by už v roce 2009 byly nároky na mandatorní výdaje (peníze, které stát musí vyplácet na důchodech a dalších sociálních dávkách ze zákona) vyšší než příjmy státního rozpočtu. „Nesmí se nadále prohlubovat deficit veřejných financí,“ prohlašuje šéf expertního týmu ODS Michal Doktor.
Místo daní sociální pojištění
Ministr financí Miroslav Kalousek proto přišel s několika variantami řešení. Podle jedné z nich by zůstala zachována současná patnáctiprocentní sazba daně a snížilo by se sociální pojištění z 12,5 na 11,5 procenta. Státní kasu by to přišlo na 13 miliard korun. „Výhodnější varianta pro lidi s příjmy do 30 tisíc korun, která by byla zároveň stejně ohleduplná k rozpočtu, podle mého názoru neexistuje,“ obhajuje Kalousek svůj návrh.
Tato varianta ale vyvolává odpor u části poslanců ODS. Například Vlastimil Tlustý si dal při schvalování prvního „batohu“ daňové reformy podmínku, že v příštím roce daň z příjmů klesne na 12,5 procenta. Jeho straničtí kolegové proto nechtějí od snížení daňové sazby ustoupit. „Sazba 12,5 procenta je nadále váženým a respektovaným symbolem strany,“ potvrzuje Doktor.
Kdo bude mít přednost – děti, nebo rozpočet?
Druhý návrh ministerstva financí snižuje daň z 15 na 12,5 procenta a zvedá daňový bonus na dítě o 220 korun měsíčně. Znamenal by však větší dopad na státní pokladnu. Přišla by o 35 miliard korun ročně, a to se občanským demokratům také nelíbí.
„Všechny varianty posoudíme,“ říká místopředseda rozpočtového výboru za ODS Pavel Suchánek. Změnami se teď zabývají úředníci, daňoví experti i poslanci. „Hlavním kritériem při výběru jakékoli varianty bude její dopad na státní rozpočet,“ přiznává Doktor. „Budeme hledat tu nejsprávnější cestu. V tuto chvíli nechci materiál ministerstva financí komentovat jinak, než že je to pracovní dokument a bude nad ním ještě vedena dlouhá debata,“ dodává šéf expertního týmu ODS.
Konečné řešení, které by mělo v příštím roce zaručit, že nikomu příjmy ve srovnání s letošním rokem neklesnou, by měla Poslanecká sněmovna podle Doktora schválit v červnu. To znamená, že již v květnu by o něm měli poslanci jednat. „Bude to politické rozhodnutí,“ zdůrazňuje náměstek ministra financí Ivan Fuksa.
Ať už vyberou politici jakoukoli variantu, z rozpočtu vypadne určitě několik miliard korun. Všechny změny, na kterých se bude ODS jako nejsilnější vládní strana podílet, by měly vést k postupnému snižování daňové zátěže obyvatel a podnikatelů a v důsledku toho k ekonomickému růstu.
