Firmy by neměly otálet s přípravami na nový zákon o obchodních korporacích, je před nimi množství změn
Na začátku roku 2014 má v rámci rekodifikace soukromého práva nabýt účinnosti nový zákon o obchodních korporacích, který přináší celou řadu novinek a změn do práva obchodních společností.
Obecně zákon o obchodních korporacích přináší větší flexibilitu do řízení a správy společností a umožňuje společnostem v mnohem větší míře, než tomu bylo doposud, nastavit si ve společenských smlouvách a stanovách vlastní pravidla fungování. Nový zákon již například nepředepisuje minimální počet členů představenstva či dozorčí rady akciové společnosti a rovněž umožňuje stanovit i delší než pětileté funkční období. Alespoň pro někoho bude jistě vítanou změnou též zrušení povinného zastoupení zaměstnanců v dozorčích radách společností, které dosud platilo pro společnosti s více než 50 zaměstnanci v hlavním pracovním poměru.
Nové modely řízení Významnou inovací, kterou české právní prostředí dosud neznalo, je možnost, aby jednatelem, členem představenstva nebo správní rady (nikoli však jejím předsedou) byla právnická osoba. To může být atraktivní především pro zahraniční investory, z nichž mnozí jsou na takový model řízení společnosti zvyklí. Jménem právnické osoby jako člena orgánu společnosti bude muset vždy jednat konkrétní fyzická osoba, která bude splňovat podmínky, jako by sama byla členem příslušného orgánu. Odpovědnost za plnění povinností člena orgánu společnosti pak ponese právnická a fyzická osoba společně a nerozdílně. Nově si akciové společnosti mohou zvolit též tzv. monistický systém řízení. Společnost s monistickou vnitřní strukturou bude namísto představenstva a dozorčí rady, jak jsme byli doposud zvyklí, řídit správní rada a statutární ředitel. Správní rada v sobě v zásadě kumuluje kompetence dozorčí rady a představenstva. Statutární ředitel by měl řešit každodenní záležitosti obchodního vedení, a to v rámci zaměření určeného správní radou. Zákon o obchodních korporacích přitom nevylučuje, aby správní radu tvořila pouze jedna fyzická osoba, která navíc může být zároveň i statutárním ředitelem společnosti.
Řízení společnosti tak může být v monistickém systému soustředěno do rukou jediného člověka.
Zákon o obchodních korporacích přináší též některé velmi praktické změny, zejména z pohledu moderních forem komunikace. Například pozvánku na valnou hromadu akciové společnosti již nebude nutné uveřejňovat v celostátních denících a Obchodním věstníku, ale na povinně zřizovaných internetových stránkách akciových společností.
S přípravou raději dřív Ačkoli se zdá, že do nabytí účinnosti nové úpravy (od 1. 1. 2014) zbývá ještě dost času, neměly by společnosti přípravu podceňovat.
S účinností zákona o obchodních korporacích má totiž dojít k automatickému zrušení těch ustanovení společenských smluv a stanov společností, která odporují jeho kogentním ustanovením (tj. ustanovením, od kterých se nelze dohodou odchýlit). Do šesti měsíců od nabytí účinnosti zákona (tj. do 1. 7. 2014) pak mají společnosti povinnost přizpůsobit své společenské smlouvy a stanovy nové právní úpravě, přičemž nesplnění této povinnosti může vést až ke zrušení a likvidaci společnosti.
Aby se společnosti vyhnuly naznačeným rizikům, je namístě ještě před nabytím účinnosti nového zákona provést kvalifikované a detailní právní posouzení společenských smluv a stanov s cílem identifikovat a následně odstranit případné rozpory s novou právní úpravou. V té souvislosti nelze zcela pominout, že problematické může být též posouzení, která ustanovení nového zákona jsou vlastně kogentní. K tomu nová právní úprava totiž poskytuje pouze velice obecné vodítko.
Příprava společností na nový zákon o obchodních korporacích pochopitelně nebude spočívat pouze v odhalování případných rozporů mezi stávajícím zněním společenské smlouvy či stanov a novou zákonnou úpravou.
Obecně je nutné přizpůsobit fungování společnosti požadavkům nové právní úpravy.
Jako praktický příklad lze uvést vyplácení tantiém členům orgánů společnosti. Nově bude nutné možnost výplaty tantiém výslovně zakotvit ve společenské smlouvě, respektive stanovách.
Je vhodné provést právní posouzení společenských smluv a stanov ještě před nabytím účinnosti nového zákona
