Cílem vládní novely občanského soudního řádu je modifikace řízení
Souhrnné statistiky Ministerstva spravedlnosti ČR udávají, že se každým rokem zvyšuje počet civilních sporů a současně narůstá rozdíl mezi agendou napadenou a vyřízenou v daném období před českými soudy. V oblasti justice jsou dle ministerstva prioritní opatření, která povedou k rychlejšímu a kvalitnějšímu rozhodování soudů. Tomuto cíli má pomoci nová úprava doručování, změna systému protokolace, efektivní obrana proti průtahům v řízení, omezení odůvodňování rozhodnutí soudů, posílení role notáře jako soudního komisaře v dědickém řízení a tak dále.
Je třeba zdůraznit, že opatření ministerstva naznačeným směrem jsou vedená chvályhodnou snahou zlepšit fungování soudní soustavy prostředky, které jsou v daném místě a čase uskutečnitelné. Byla by však chybná domněnka, že splněním cílů souhrnné novely nastane zásadní koncepční průlom.
Omezení dokazování
Cílem vládní novely občanského soudního řádu (OSŘ) je po dlouhém období diskusí modifikace občanského soudního procesu, aby nenastávaly zbytečné průtahy. Nejčastější odpověď na otázku, jak se vyrovnat s přetíženými soudy, zní systém eJustice. Pod tímto označením začal během loňského roku vznikat proces elektronizace soudní agendy. V současné době má dva představitele – elektronický platební rozkaz a insolvenční rejstřík. Druhou nejčastější odpovědí je návrh změny ve způsobu dokazování. Ze všech navržených opatření si největší pozornost zaslouží změna procesních koncentrací. Ta má omezit dokazování a z hlediska systematiky ji novela poněkud podivně zařazuje do kategorie efektivní obrany proti průtahům v řízení.
Reforma průběhu
Po vypořádání se s jevovou a komunikační stránkou soudního procesu – tedy spuštění elektronizace justice – je třeba kvůli vyšší efektivitě řízení (rychlosti a hospodárnosti) zreformovat i jeho průběh. Je možné vydat se pouze dvěma směry. Buď zkoumat obsah soudních rozhodnutí a získané poznatky zobecnit, nebo podrobit analýze rozsah skutečností, na kterých soudní rozhodnutí spočívá – důkazní prostředky. Ministerstvo spravedlnosti zvolilo druhou možnost na základě úpravy koncentrací a vydalo se cestou důkazního stropu. Od určité chvíle nebudou mít strany možnost navrhovat další důkazní prostředky k prokázání rozhodných skutečností.
Předkládaná novela systém koncentrací v řízení zcela modifikuje. OSŘ zavedením novelizovaného § 114c předpokládá, že bude vytvořen institut takzvaného přípravného jednání. Jde o zvláštní druh jednání před soudem, jehož výsledkem bude koncentrace všech řízení před prvním jednáním ve věci. Tedy zavedení skutkového a důkazního konečného stavu, který stranám v dalším průběhu sporu zamezí tvrdit dosud nevznesené skutečnosti a dokazovat je. V přípravném jednání soudce poučí strany sporu, jak si prozatím skutkově a důkazně vedou a zda a proč jim hrozí riziko neúspěchu ve věci. Předseda senátu provede přípravné jednání, pokud nebudou dány podmínky pro rozhodnutí věci během jednoho jednání, popřípadě nevydá-li kvalifikovanou výzvu dle § 114b OSŘ.
Podstatná chyba
Nově navrhovaná koncentrace dle § 114c OSŘ má podstatnou chybu. Znemožňuje účastníkům řízení a soudu (a lze tvrdit, že k jeho přítěži) reagovat na změnu skutkové situace. Ministerstvo počítá s tím, že většina soudních sporů bude zkoncentrovaná přímo ze zákona skončením přípravného jednání. V případě skutkově komplikovaných sporů, u kterých nelze odhadnout vývoj důkazní situace po provedení včas navržených důkazů, nejde o správnou ani účelnou změnu.
Ve skutkově složitých sporech se běžně stává, že důkazy navržené účastníky nestihne soud provést při prvním jednání a projedná je až následně. Tyto důkazy mohou spor posunout při prvním jednání nepředvídaným směrem. Koncentrace navozená prvním jednáním pak spíše přitíží, než pomůže, neboť zbavuje účastníky i soud možnosti na změněnou skutkovou situaci reagovat. Pokud bude koncentrace v navrhovaném znění přijata, bude jakákoli změna žaloby po uskutečněném předběžném jednání odsouzena k nezdaru. Účastníci místo změny žaloby budou podávat novou. Lze proto očekávat, že soudní agenda naopak ještě naroste.
Možná se tím sice naplní prvotní záměr urychlit průběh civilních sporů, ale na úkor kvality soudních rozhodnutí v důsledku omezení dokazování. Nebudou-li se totiž rozhodné skutečnosti pro posouzení věci smět tvrdit ani dokazovat, automaticky to neznamená, že jimi přestanou být.
Posílení zásady formální pravdy
Všechny naznačené oblasti vládních priorit v justici mají společného jmenovatele – snahu zrychlit chod soudní soustavy pomocí jednak vnějších, jednak procesních změn v občanském soudním řízení. Jde o chvályhodnou snahu. Změnám v dokazování, doručování, protokolaci a odůvodňování rozhodnutí nebo zavedení eJustice nelze nic podstatného vytknout. Je však důležité široké laické veřejnosti sdělit, že nejde o reformu, od které by bylo možné očekávat zásadní přínosy. Předložená novela nebude příliš účinná a její zásah do již přetížené soudní soustavy bude spíše chaotický. Zákonodárce totiž zmíněnými opatřeními rezignuje na poslání civilního procesu, jímž je věcně spravedlivé rozhodnutí nestranného a nezávislého soudu v reálném čase. Opouští spojitost mezi procesní a faktickou stránkou věci a spoléhá se čím dál víc na formalizované postupy, jež zamezují poznání skutečnosti a jejího hodnocení soudem. Po opuštění zásady materiální pravdy je ještě více posílena zásada formální pravdy, kterou lze v právním státě uplatňovat jen jako moderační pravidlo, nikoli jako princip, jenž tvoří základ soudního rozhodnutí. Rolí soudní soustavy je přinášet stranám spravedlivé rozhodnutí v jejich sporech. Bez řádného dokazování ji však lze jen obtížně naplnit.
Situace
Vládním změnám v dokazování, doručování, protokolaci a odůvodňování rozhodnutí nebo zavedení eJustice nelze nic podstatného vytknout.
Je však důležité široké laické veřejnosti sdělit, že nejde o reformu občanského soudního řízení, od které by bylo možné očekávat zásadní přínosy.
Předložená novela nebude příliš účinná a její zásah do již přetížené soudní soustavy bude spíše chaotický.
