Za prvních pět měsíců letošního roku požádalo o azyl v Česku 662 cizinců, což je meziročně o 17 méně. Nejčastěji letos azyl chtěli získat občané Ukrajiny a Iráku. Jejich žádosti tvořily z celkového počtu více než polovinu.
Ukrajinci tvoří dlouhodobě největší část žadatelů o azyl v Česku. Proti loňskému roku však letos podali o 127 žádostí méně. Iráčané loni naopak nebyli ani mezi deseti nejčastějšími národnostmi, kteří chtěli tuzemský azyl získat, letos české úřady zaznamenaly 130 žádostí. Tento vzestup lze přičíst projektu na přesídlení křesťanských uprchlíků z Iráku, který letos začal a do země díky němu přijelo 89 uprchlíků. Vláda však program zrušila poté, co část běženců odešla do Německa a část zpět do rodné země.
Proti loňsku se nově mezi nejčastější žadatele o azyl dostali obyvatelé Číny, kteří letos podali 60 žádostí. Přes 20 žádostí podali lidé z Kuby, Sýrie, Ruska či Gruzie.
Od letošního ledna do května podle statistik ministerstva azyl získalo 122 lidí, dalších 137 dostalo doplňkovou ochranu, která se na rozdíl od azylu uděluje na předem stanovenou dobu. Převážně ji získávají lidé, kteří nedostali azyl, ale v případě návratu domů jim nyní hrozí nebezpečí. Ve 418 případech české úřady azyl neudělily nebo řízení zastavily. Dalších 655 žádostí čekalo na konci března na vyřízení.
Loni požádalo o azyl v Česku 1525 cizinců, což bylo o 369 meziročně víc. V letech 2010 až 2013 se pohyboval počet žadatelů pod tisícovkou, dříve ale nebylo výjimkou ani několik tisíc žadatelů ročně. Extrémní byl rok 2001 s více než 18 tisíci žádostmi.
Čtěte také:
Tito Boeri: Evropě chybí pravidla, populisté využívají migrace
